Japonská kniha mrtvých

Technology

12 hours ago

Author

Japonská kniha mrtvých je starodávný japonský text, který se překládá jako "Kniha mrtvých". Jedná se o náboženský průvodce, který je určený pro ty, kteří zemřeli, aby jim pomohl na cestě do posmrtného světa. Kniha obsahuje instrukce pro rituály, modlitby a obřady, které mají sloužit k ochraně duše zemřelého a k dosažení osvobození od karmických závazků. První známý překlad Japonské knihy mrtvých pochází z 8. století a nese název "Sutra velkého přejetí do zemřelosti". Tento text se zároveň stále používá v buddhistických obřadech pohřebních obřadech v Japonsku. Kniha je napsána převážně v čínštině, avšak obsahuje také japonské pasáže. Japonská kniha mrtvých se stala důležitým pramenem pro studium japonského náboženství, filozofie a kultury.

Japonská kniha mrtvých je moderní konvenční označení knihy japonského mnicha školy tendai Genšina (Ešin Sózu; 942-1017) Zásady pro zrození v Amidově ráji (: 往生要集, Ódžójóšú), lidově označované jako Zásady spásy. Je to jediný spis, který lze označit jako knihu mrtvých, u něhož známe autora.

Obsah

Kniha je členěna do deseti částí. Nejzajímavější jsou první dvě. +more První popisuje šest bludných stezek, na nichž očekává duši utrpení. To do nějaké míry odpovídá šesti světům uváděným Tibetskou knihou mrtvých a snad i šesti oblastem, do nichž jsou členěné některé egyptské duchovní spisy této kategorie. Jejím cílem je zošklivit tento svět, aby se duše již nevracela. V tom se shoduje s Egyptskou knihou mrtvých. Tvrzení, že na počátku pouti záhrobím jsou viděna či zakoušena pekelná muka se shoduje se starými zprávami o případech klinické smrti. Zobrazování těchto pekelných výjevů (džigoku hensó) bylo velmi populární u středověkých Japonců.

Druhý oddíl se jmenuje Touha po čisté zemi. Zde je popisována říše buddhy Amitábhy - Nekonečného jasu - což je analogie egyptské Bezbřehé záře. +more Všechny knihy mrtvých hovoří o konečném cíli vstoupit do této nekonečné záře a tím se vymanit z nutnosti opětovného vtělování. Podle tohoto spisu toho lze dosáhnout meditací o buddhovi Amitábhovi, což je vlastně shodné s požadavkem přenesení mysli v Tibetské knize mrtvých. V ní tento buddha rovněž vystupuje. Ostatní části jsou v zásadě jen kompilacemi a vycházejí ze starších spisů.