Jaromír Hrubý z Jelení

Technology

12 hours ago

Author

Jaromír Hrubý-Gelenj, zjednodušeným pravopisem Jaromír Hrubý z Jelení (2. listopadu 1922 Červené Pečky - 18. července 2012) byl čestný rytíř Maltézského řádu, patřil do českého šlechtického rodu Hrubých z Jelení. V době komunismu byl pro svůj šlechtický původ perzekvován.

Život

Narodil se jako první syn Josefa barona Hrubého z Gelenj (1866-1943), který v září 1939 podepsal prohlášení české šlechty, a jeho manželky Karoly (Sarolty) Bukuwkové z Bukuwky (1889-1952). Za války v roce 1942 byla na majetek rodu uvalena vnucená správa. +more Měl pět sourozenců, kteří neodešli z Československa ani po Únoru 1948.

V roce 1945 převzal Jaromír s matkou správu statků Červené Pečky a Morány, ke kterým patřily pole, lesy i průmyslové podniky včetně pivovaru (založen v roce 1670) a cihelny. Studoval na lesnické fakultě v Praze. +more Chyběly mu už jen dva semestry, ale po komunistickém puči v roce 1948 školu nesměl dokončit. Pak pracoval jako traktorista v jejich bývalém velkostatku. Sestra Marie Josefa (1924-1996), která studovala vysokou školu zemědělskou, byla zatčena a držena ve vyšetřovací vazbě sedm a půl měsíců. Matku Karolu vyslýchali dva týdny. Na začátku roku 1950 byl zatčen i on sám a vězněn tři měsíce ve vězení v Kolíně a pak dva roky v táboře nucených prací. Vystřídal Pardubice, Všebořice a pracoval na stavbě věznice v Ruzyni. Nakonec byl znovu v Pardubicích, kde mimo jiné stavěl nádraží.

Po propuštění z vězení byl zaměstnán u dopravních staveb. Po složení kvalifikační zkoušky na kopáče vykonával tuto činnost. +more Postupně se živil jako řidič, jeřábník, betonář, asfaltér a u posádky těžkých strojů na stavbě dálnice z Prahy do Brna poblíž Šternova. Později pracoval v zahraničním oddělení podniku, protože ovládal cizí jazyky. U Staveb silnic a železnic nakonec pracoval 39 let.

Pohřební kaple Hrubých-Gelenj v Červených Pečkách Zůstal svobodný a bezdětný.

Po roce 1989 byl Jaromír Hrubý z Jelení jmenován zástupcem velkopřevora Suverénního řádu Maltézských rytířů. Do řádu vstoupil tajně v roce 1942 a udržoval jej až do roku 1989 při životě.

V rámci restitucí získal po roce 1989 lovecký zámeček Morány.

Zemřel v roce 2012. Zádušní mše svatá a poslední rozloučení se zemřelým se konalo 27. +more července 2012 v kostele sv. Petra a Pavla v Čestíně, mši sloužil biskup František Lobkowicz. Následující den byly ostatky uloženy za účasti členů rodiny do hrobu před rodinnou hrobkou v Červených Pečkách.