Jaroslav Koutenský

Technology

12 hours ago

Author

Jaroslav Koutenský (18. března 1936 – 23. listopadu 2017) byl český psycholog, psychoanalytik a spisovatel. Byl jedním z předních představitelů psychoanalýzy v Československu a později v České republice. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se specializoval na psychologii a filosofické antropologii. Poté získal stipendium na Univerzitě v Massachusetts, kde pracoval s Rollo Mayem a Abrahamem Maslowem. Po návratu do Československa se stal předním představitelem humanistické psychologie a zakladatelem skupiny Psychoanalýza pro příští generace. V té době se zajímal o fenomén spirituality a západní myšlení. V roce 1989 byl jedním z hlavních účastníků Sametové revoluce a podílel se na založení Psychoanalytického institutu v Praze. Byl jeho prvním ředitelem a také vedoucím jeho výcviku. Byl také jedním z iniciátorů založení Mezinárodní psychoanalytické federace. Koutenský je autorem mnoha publikací, které se věnují psychoanalýze, psychologii a vztahům mezi lidmi. Jeho knihy se zabývají fenoménem duchovnosti, smrti a životem, psychoterapií a psychoanalýzou. Jeho díla byla přeložena do několika jazyků a byla oceněna mnoha cenami. Jaroslav Koutenský zemřel 23. listopadu 2017 ve věku 81 let. Je stále považován za jednoho z nejvýznamnějších českých psychoanalytiků a jeho přínos k rozvoji psychoanalýzy v České republice je neocenitelný.

Jaroslav Koutenský (* 31. srpen 1937 Trnová) je český lékař, děkan a vysokoškolský pedagog.

Život

Absolvoval střední průmyslovou školu chemickou a poté nastoupil ke studiu na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, promoval v roce 1965. Farmakologii se věnoval již jako student, po promoci jako vědecký pracovník a od roku 1979 jako odborný asistent. +more V roce 1990 se habilitoval na docenta farmakologie. Od roku 1994 do roku 2015 řídil Ústav farmakologie lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Roku 1995 bylo pracoviště přejmenováno na Ústav farmakologie a toxikologie. Mezi lety 1993 až 1994 zastával funkci proděkana pro vědu a výzkum, poté se stal předsedou Senátu lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. V letech 2003 až 2007 zastával funkci děkana fakulty. Z této pozice rozhodl o výstavbě nových budov fakulty a podařilo se mu získat pro stavbu finanční prostředky. Mohla tak vzniknout budova teoretických ústavů UniMeC a vědecké centrum BioMeC. V rámci projektu Fond rozvoje VŠ byl iniciátorem modernizace výuky farmakologie na všech lékařských fakultách Univerzity Karlovy, byly tak zakoupeny počítače a počítačové programy simulující farmakokinetiku a farmakodynamiku léčiv. Od roku 1964 do roku 2020 působil na Ústavu farmakologie a toxikologie LF UK v Plzni, kde se věnoval pedagogické činnosti a recenzování odborných publikací. Je autorem více než 100 odborných prací z oboru farmakologie a toxikologie.