Jaroslav Krejčí

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jaroslav Krejčí byl československý fotbalista, brankář. Krejčí hrál za Spartu Praha a v letech 1933 až 1938 odehrál 76 zápasů v československé reprezentaci. V roce 1934 se zúčastnil Mistrovství světa, kde Československo skončilo na druhém místě. Krejčí byl považován za jednoho z nejlepších brankářů té doby. Po ukončení kariéry působil jako trenér brankářů a později i jako fotbalový rozhodčí. Zemřel v roce 1978 ve věku 78 let.

Jaroslav Krejčí (27. června 1892 Křemenec na Moravě - 18. května 1956 Praha) byl československý právník a politik, druhý předseda československého ústavního soudu a později předseda protektorátní vlády.

...
...

Život

Rakousko a první republika

Absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1916 získal titul doktora práv. V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady (úřadu vlády) v Praze. +more Od roku 1921 až do roku 1938 byl činný jako tajemník ústavního soudu. Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě.

Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavního práva, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo, patřil mezi stoupence brněnské právní školy. +more Ve svých dílech se zaměřoval na vztahy jednotlivých státních mocí, zvláště reflektoval postavení ústavního soudu, postupně však rezignoval na čistý konstitucionalismus a obhajoval zmocňovací zákony přenášející pravomoci parlamentu na vládu.

Druhá republika a protektorát

Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. +more března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil, byť jen krátce, též jako předseda ústavního soudu.

Funkci ministra spravedlnosti zastával i za protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše (15. března 1939 - 19. +more ledna 1942). Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství (1940) a jako místopředseda vlády. Táboře (1942) V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel protektorátní vyznamenání - Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku 1943 doporučil za svého nástupce v úřadu státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava.

Poválečné období a věznění

Po osvobození Československa byl zatčen. Dne 31. +more července 1946 Národní soud po tříměsíčním, často dramatickém jednání vynesl rozsudky nad některými členy protektorátní vlády, mimo jiné i nad Jaroslavem Krejčím. Prokurátor František Tržický pro něj požadoval trest smrti, ale soud mu nakonec vyměřil 25 let vězení za kolaboraci s německými okupanty. Vláda se k rozsudkům vyjádřila 6. srpna 1946, netajila se zklamáním nad nízkými tresty, respektovala však nezávislost Národního soudu a právoplatnost jeho výroku. Na tom se shodl i nekomunistický tisk, KSČ se ale několik týdnů domáhala revize rozsudku a požadovala tvrdší tresty. Zbytek života strávil ve vězeních v Praze, Plzni, na Mírově a v Leopoldově, odkud byl v roce 1956 převezen v důsledku zhoršení zdravotního stavu do vězeňské nemocnice Praha-Pankrác, kde zemřel.

Urna s popelem byla nejprve u jeho manželky (Krejčí se oženil 1915 s Zdenkou Dudovou a měli spolu jednoho syna Jaroslava (1916-2014), který se jako sociální demokrat účastnil protinacistického odboje s vědomím otce) a po její smrti 9. dubna 1976 byl jeho popel spolu s jejím rozptýlen na Vinohradském hřbitově v Praze.

Zajímavost

Jaroslav Krejčí před druhou světovou válkou zakoupil pro své rodiče jednoposchoďovou cihlovou vilu v Lomené ulici ve vesnici Ládví u Prahy. V roce 1946 po vynesení rozsudku vila propadla státu. +more Ministerstvo vnitra ji od padesátých let využívala jako jeden z konspiračních objektů a např. od března do července 1966 se ve vile tajně ukrýval Ernesto Che Guevara.

Odraz v kultuře

V počítačové hře Hearts of Iron IV je Jaroslav Krejčí vůdcem fašistické strany.

Dílo

Jako monografie vydal: * Moc nařizovací a její meze (1923) * Delegace zákonodárné moci v moderní demokracii (1924) * Promulgace zákonů, její vztah k sankci, publikaci a soudcovském zkoumání zákonů (1926) * Nařízení contra legem (1927) * Právní povaha podpisu presidenta republiky na zákonech (1927) * Základní práva občanská a rovnost před zákonem (1929) * Zásada právnosti státních funkcí a zásada zákonnosti správy (1931) * Principy soudcovského zkoumání zákonů v právu československém (1932) * Zpětná působnost zákonů z hlediska práva ústavního (1934) * Problém právního postavení hlavy státu v demokracii (1935) * právně teoretická studie Právní jevy v čase (1937) * O tak zvané sanaci vadných právních aktů (1937) * Zmocňovací zákon a ústavní soud (1939)

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top