Jaroslav Rössler (architekt)

Technology

12 hours ago

Author

Jaroslav Rössler (14. ledna 1886 Plzeň - 27. listopadu 1964 Praha) byl český architekt a urbanista.

Život

Narodil se do učitelské rodiny Františka Rösslera a jeho manželky Julie, roz. Horáčkové. +more Otec byl odborným učitelem Státní průmyslové školy v Plzni, později ředitelem kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy. Děd Václav Horáček byl řídícím učitelem v Kuklenách. Studoval u prof. Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906-1910) a u prof. Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za své školní projekty tehdy získal Hansenovu plaketu i Olbrichovu cenu, za niž během studií absolvoval studijní pobyty v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku.

Již během prvních let praxe se etabloval jako architekt širokého výrazového rejstříku i urbanista. Někdy spolupracoval s Aloisem Dryákem. +more Za první světové války vstoupil v Omsku v Rusku do československých legií. Po vzniku Československa se zapojil do projektů veřejných budov i rodinných domů. Byl členem Jednoty výtvarných umělců a SVU Mánes. Publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.

Dílo

První stavby realizoval sám nebo ve spolupráci, stylově pod vlivem moderny, ještě se secesní dekorací: * Městské divadlo v Kladně (1910) * Dům a tiskárna nakladatele Jaroslava Šnajdra v Kladně (1911) * Státní průmyslová škola v Kladně. * Urbanistický projekt úpravy hlavního náměstí starosty Pavla.

Později se přiklonil ke stylu novoklasicismu, ale dal se inspirovat také howardovským stylem anglických rodinných domů: * Obchodní akademie v Brně (1920) * Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923-1926) * Vlastní vila v Praze - Střešovicích čp. 552/XVIII v ulici U laboratoře 18. +more * Dělnická úrazová pojišťovna v Praze - Holešovicích (1926-1929).

* Pražská burza peněžní a zbožní (1936-1937).

Koncem své kariéry se přikláněl k funkcionalismu: * Výstavní pavilón ve Voršilské ulici v Praze na Novém Městě, po roce 1948 zvaný Nová síň * rodinný dům čp. 1813 v Praze-Dejvicích * nájemní dům čp. +more 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči * poštovní a telegrafní úřad v Libni.

Vytvořil také několik památníků a navrhoval podstavce k pomníkům, např. sochaře Karla Pokorného.