Jean de Lattre de Tassigny

Technology

12 hours ago

Author

Jean Joseph Marie Gabriel de Lattre de Tassigny (2. února 1889 - 11. ledna 1952) byl francouzský armádní generál, posmrtně povýšen na Maršála Francie.

Život

Jako důstojník během první světové války bojoval v boji v různých bitvách, včetně Verdunu, a byl pětkrát zraněn, válku přežil s osmi vyznamenáními, Čestnou legií a Vojenským křížem. V meziválečném období se zúčastnil Rífské války v Maroku, kde byl znovu zraněn v akci. +more Poté sloužil na ministerstvu války a ve štábu Conseil supérieur de la guerre pod viceprezidentem, generálem Maximem Weygandem.

Na začátku druhé světové války, od května do června 1940, byl nejmladším francouzským generálem. Svou divizi vedl během bitvy o Francii, v bitvách u Rethelu, Champagne-Ardenne a Loiry a až do příměří 22. +more června 1940. Během vichistického režimu zůstal v armádě, nejprve na regionálních velitelských postech, poté jako vrchní velitel jednotek v Tunisku. Po vylodění spojeneckých sil v severní Africe, 11. listopadu 1942, Němci napadli tzv. svobodnou zónu okupované Francie; Jead de Lattre, který v té době velel 16. vojenské divize v Montpellier, odmítl rozkaz nebojovat s Němci a byl jediným generálem, který svým jednotkám nařídil postavit se útočníkům. Následně byl zatčen, ale na konci roku 1943 uprchl a přidal se k Svobodné Francii pod vedením Charlese de Gaulla. V letech 1943 až 1945 byl jedním z hlavních velitelů francouzské osvobozenecké armády, velel silám, které se 15. srpna 1944 vylodily na jihu Francie. poté bojoval až k řekám Rýn a Dunaj.

Později byl francouzským zástupcem při podpisu německé kapitulace v Berlíně dne 8. května 1945 a následně Berlínské deklarace z 5. +more června 1945. Poté se stal vrchním velitelem francouzských sil v Německu a správcem francouzské okupační zóny, následně generálním inspektorem a náčelníkem štábu francouzské armády. V roce 1951 byl vrchním komisařem a pozděi vrchním velitelem v Indočíně a vrchním velitelem francouzského expedičního sboru na dálném východě, vyhrál několik bitev proti Việt Minhu. Tam byl také zabit jeho jediný syn, načež ho nemoc přinutila vrátit se do Paříže, kde v roce 1952 zemřel na rakovinu. V roce 1952 byl během státního pohřbu posmrtně povýšen do hodnosti francouzského maršála.

Hodnosti a vyznamenání

Vojenské hodnosti

Vojín 2. třídy (povýšení 2. +more10. 1908) * Brigadýr (povýšení 10. 2. 1909) * Maréchal des logis (povýšení 5. 11. 1909) * Aspirant (povýšení 5. 5. 1910) * Podporučík (povýšení 1. 10. 1910) * Poručík (povýšení 1. 10. 1912) * Kapitán (povýšení 4. 4. 1916) * Velitel praporu (povýšení 26. 6. 1926) * Podplukovník (povýšení 24. 3. 1932) * Plukovník (povýšení 24. 6. 1935) * Brigádní generál (povýšení 20. 3. 1939) * Divizní generál (povýšení 26. 6. 1941) * Sborový generál (povýšení 2. 1. 1942) * Armádní generál (povýšení 10. 11. 1943) * Maršál Francie (povýšení in memoriam 15. 11. 1952).

Řád Čestné legie

Rytíř Řádu Čestné legie (uděleno 3. 1. +more1915) * Důstojník Řádu Čestné legie (uděleno 16. 6. 1920) * Komandér Řádu Čestné legie (uděleno 20. 12. 1935) * Velkodůstojník Řádu Čestné legie (uděleno 12. 7. 1940) * Nositel velkokříže Řádu Čestné legie (uděleno 10. 2. 1945).