Jenisejští Kyrgyzové

Technology

12 hours ago

Author

Jenisejští Kyrgyzové, též Jenisejští Kirgizové ( 居骨, 纥骨, 结骨, pchin-jinem qigu, hegu, jiegu, obvyklou fonetikou: Čchi-ku, Che-ku, Ťie-ku), je označení turkických kmenů, které žily od starověku na horním toku Jeniseje, zejména na území Minusinské kotliny. V roce 550 vytvořili Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) kaganát s čínským názvem Ťie-ku, který zanikl v roce 924 vzniknuvším Kyrgyzským kaganátem (840 až 1293). Ten byl pak rozvrácen podroben Mongoly. V 17. a 18. století pod tlakem Rusů a Ojratů (západomongolských kmenů) část Kirgizů (Jenisejští Kyrgyzové) odešla z horního toku Jeniseje na jih. Tato část se podílela na etnogenezi Kara-kirgizů (Kyrgyzové). Část, která zůstala v původních sídlištích, se rozhodující měrou podílela na etnogenezi Čchien-kchunů (Chakasové). Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli kočovní pastevci, věnovali se ale i zemědělství. Zanechali po sobě četné nápisy na kamenných stélách, psané starotureckým runovým písmem.

Raný středověk

Pod vedením Kirgizského klanu (Jenisejští Kyrgyzové), byl vytvořen stát, v čínských zdrojích nazýván kaganát Ťie-ku, nebo v západní literatuře, kaganát Jenisejských Kyrgyzů (550-924). Kaganát Ťie-ku zanikl vznikem nástupnického Kyrgyzského kaganátu.

Rasový image Kirgizů (Jenisejští Kyrgyzové) tohoto období je neznámý, ale pravděpodobně byl stejný jako u starověkých zástupců Ting-lingské europoidní rasy Střední Asie. Nicméně řada vědců věří že v centru Ting-lingů, alespoň v menší míře v +more_století'>1. století byly i turkofonní kmeny. Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli kočovní pastevci, věnovali se ale i zemědělství. Jejich runové písmo (Jenisejská abeceda) na severu bylo podobné tomu které používali Ujgurové k záznamu textů. Písmo pak bylo přeneseno k jejich jihovýchodním sousedům etnickým Turkům (Orchonská abeceda). Kirgizové (Jenisejští Kyrgyzové) byli manichejci.

Vládcové Sia-ťias'ů (648-863)

pořadí	jméno z čínské fonotvorby	pseudonymní jméno v čínštině	období vládnutí	jméno v češtině	osobní jméno v čínštině	poznámky
01.	Šıpoku Ačan	pchin-jinem shībōqūāzhàn čínsky v českém přepisu Š'poku-a-čan	643-680	Kujmao	pchin-jinem guǐmǎo čínsky v českém přepisu Kuej-mao
02. +more	Ta Čiamu	pchin-jinem tǎqiàmù čínsky v českém přepisu Tcha-čchia-mu	681-693	Sinsi	pchin-jinem xīnsì čínsky v českém přepisu Sin-si	骨咄禄 - gǔduōlù
03.	Ťie Chungcan-fufu	pchin-jinem jiéhóngcánfúfū čínsky v českém přepisu Ťie-chung-cchan-fufu	693-708	Kujsi	pchin-jinem guǐsì čínsky v českém přepisu Kuej-si
04.	Bars-beg	pchin-jinem baérsīfú čínsky v českém přepisu Paer-sifu	708-711	Wušen	pchin-jinem wùshēn čínsky v českém přepisu Wu-šen
05.	Kutluk Bilgä-kagan	pchin-jinem gǔdǔlùpíjiā kèhán čínsky v českém přepisu Kutulu-pchiťia kche-chan	711-722	Sinchaj	pchin-jinem xīnhài čínsky v českém přepisu Sin-chaj
06.	Isipoše Joučepiši-tegin	pchin-jinem yīxībōshěyouzhěbìshījiéjīn čínsky v českém přepisu Isipoše-jouče-piši-ťieťin	722	Žensü	pchin-jinem rénxū čínsky v českém přepisu Žen-sü
07.	Inanču Čör-tegin	pchin-jinem jùlìpínhèzhōngjiéjīn čínsky v českém přepisu Ťülipchin-chečung-ťieťin	723-758	Kujchaj	pchin-jinem guǐhài čínsky v českém přepisu Kuej-chaj	十一 - shíyī
08.	Bilgä Tung-tegin	pchin-jinem píjiādùnjiéjīn čínsky v českém přepisu Pchiťia-tun-ťie-ťin	758-790	Wusü	pchin-jinem wùxū čínsky v českém přepisu Wu-sü
09.	Ťien Kun-kagan	pchin-jinem jiānkūn kèhán čínsky v českém přepisu Ťien-kchun kché-chan	790-822	Kengwu	pchin-jinem gēngwǔ čínsky v českém přepisu Keng-wu
10.	Jingwu Čengming-kagan	pchin-jinem Yīngwǔchéngmíng kèhán čínsky v českém přepisu Jingwu-čcheng-ming kché-chan	822-863	Ženjin	pchin-jinem rényín čínsky v českém přepisu Žen-jin	裴罗 - péiluō 骨咄禄 - gǔduōlù 亚尔 - yàěr