Jeromonach
Author
Albert Floresepitrachelionem. Americký jeromonach Serafim Rose Jeromonach (řecky: Ἱερομόναχος, Ieromonachos; církevně slovansky: jeromonach), je označení pro mnicha, který je zároveň vysvěcen na kněze, užívané v pravoslavné a řeckokatolické církvi.
Charakteristika
Jeromonachem se může stát buď mnich, který byl rukopoložen na kněze, a nebo kněz, který přijal mnišské postřižení. Když pravoslavnému knězi zemře manželka (nazývaná presbytera nebo mátuška), stává se pak často jeromonachem - protože církevní kánony zakazují kněžím uzavření druhého manželství.
Svěcení mnicha na kněze je v pravoslavném mnišském prostředí spíše výjimkou, než pravidlem, v monastýru je zpravidla pouze tolik jeromonachů a jerodiákonů, kolik je potřeba k provádění každodenních liturgií.
V církevní hierarchii stojí jeromonach nad jerodiákonem, stejně tak jako (ženatý) kněz je výše, než diákon. Postavením výše než jeromonach je igumen a archimandrita.
Oslovování
Celým titulem jeromonacha je "otec jeromonach (křestní jméno)". Můžeme ho tedy oslovovat "jeromonachu (jméno)", "otče jeromonachu (jméno)", "otče (jméno)", nebo jednoduše "otče". +more Stejně jako pravoslavné mnichy, ani jeromonachy neoslovujeme příjmením, ale pouze jménem. V písemném styku, pokud je nutné použít příjmení (např. pro odlišení od jiného otce s týmž křestním jménem), by mělo být příjmení uzavřeno do závorek. Například: "Jeromonach Jan (Novák)". V kulturách, kde se přidává ke jménu patronymum, se mniši nikdy neoslovují patronymem, ale pouze jejich vlastním jménem.
Západní křesťanství a jiná označení
V některých zemích jsou ženatí duchovní označování "bílý klér", zatímco duchovní z řad mnichů "černý klér" - protože mniši jsou vždy oblečeni do černého oděvu, zatímco ženatí duchovní v některých částech světa nosí bílou (případně šedou, modrou nebo jinak barevnou) sutanu.
V západním křesťanství je kněz, který je zároveň mnichem, označován jako "řeholní kněz", tj. žijící podle řehole.