Jerzy Cienciała

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jerzy Cienciała je polský historik narozený 14. února 1935 v Krakově. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti dějin polského středověku. Cienciała se specializoval na studium polské středověké právní a historické literatury, především v období od 11. do 15. století. Jeho práce se zvláště zaměřují na oblast správního a soudního systému tehdejšího Polska. Jeho knihy a články jsou považovány za klíčové dílo, které přineslo nové poznatky a přehodnotilo některé tradiční teorie. Cienciała vyučoval na Jagellonské univerzitě, kde získal titul profesora. Rovněž se podílel na řadě vědeckých projektů a zasedal ve výborech a orgánech různých mezinárodních organizací věnujících se středověkým dějinám. Jeho práce byla oceněna několika prestižními cenami a vyznamenáními. Je autorem velkého množství odborných článků a knih, z nichž některé byly přeloženy do dalších jazyků. Jerzy Cienciała je nezpochybnitelně osobností s významným přínosem pro poznání dějin Polska a středověké Evropy.

Jerzy Cienciała [výsl. přibližně jeři čenčaua] (13. dubna 1834 Mistřovice - 5. dubna 1913 Těšín) byl rakouský politik a polský národní buditel z Těšínska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a Slezského zemského sněmu.

Biografie

Byl evangelického augsburského vyznání. Po více než 24 let zastával v církvi post presbytera. +more Byl politicky činný. Působil taky jako starosta rodných Mistřovic. Už roku 1861, ihned po obnovení ústavní vlády, byl vyslán s deputací do Vídně, aby tam přednesl slovanské požadavky ve Slezsku.

Hrob J. +more Cienciały V letech 1869-1912 byl předsedou Rolnické společnosti pro Těšínské knížectví (Towarzystwa Rolniczego dla Księstwa Cieszyńskiego). Byl též poslancem Slezského zemského sněmu v Opavě. Zde poprvé zasedl roku 1871. Koncem září 1871 patřil mezi jediné čtyři slovanské poslance zemského sněmu, kteří odmítli sněmovní rezoluci, jež kritizovala záměr rakousko-českého státoprávního vyrovnání (tzv. fundamentální články). Opakovaně prosazoval zrovnoprávnění češtiny a polštiny s němčinou ve Slezsku. Zemským poslancem byl po 12 let, tedy do roku 1883. Podruhé se zemským poslancem stal roku 1890.

Stal se i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii venkovských obcí, obvod Těšín, Fryštát, Bílsko atd. Byl tehdy jediným poslancem zvoleným ve Slezsku za slovanskou opozici. +more V roce 1873 se uvádí jako majitel hospodářství, bytem Mistřovice.

Coby dominantní postava polského národního hnutí na Těšínsku býval nazýván polským králem. Měl přátelské vztahy k Čechům.

Byl ženat s Annou, roz. Gryczovou (1837-1898). Jeho dcera Anna, provd. Macurová (1858-1893), byla tchyní faráře Karola Kulisze.

Zemřel v dubnu 1913. Je pohřben na evangelickém hřbitově v Mistřovicích.