Jiří I. Řecký

Technology

12 hours ago

Author

Jiří I. Řecký (24. prosince 1845 Kodaň, Dánsko - 18. března 1913 Soluň, Řecko) byl v letech 1863-1913 řecký král z dynastie Glücksburgů, vedlejší linie Oldenburgů.

Byl ustanoven řeckým králem za participace tří velmocí - Anglie, Francie a Ruska po svržení krále Oty I. +more při vojenském puči a následné občanské válce. Přes počáteční rozpaky se stal populárním a oblíbeným panovníkem.

Byl prvním panovníkem nové řecké královské dynastie. Jeho padesátiletá vláda (nejdelší v moderní historii Řecka) je charakterizována četnými územními zisky a důležitou rolí v mezinárodní politice před první světovou válkou, měl vliv na formování novodobé řecké demokracie zavedením ústavy. +more Dva týdny před padesátým výročím své intronizace, v průběhu Balkánské války, byl (v Soluni v roce 1913) zavražděn; na rozdíl od jeho dlouhého panování jeho nástupci vládli v obdobích krátkých a nejistých.

Jiří byl druhým synem dánského krále Kristiána IX. +more a Louisy Hesenské. Když v roce 1862 tehdejší řecký král Ota I. po výbuchu povstání musel opustit Řecko, hledal řecký parlament pro tuto zemi nového panovníka. Nabídku řeckého trůnu odmítla řada princů z evropských panovnických domů, posléze se Řekové obrátili i na syna (v té době budoucího) dánského krále Kristiána IX. - na Viléma, prince von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg. Ani Vilém, ani jeho otec nejevili zájem, úřadující dánský král Frederik VII. (Vilémův děd) je však přiměl nabídku přijmout (údajně na svého syna hřímal: „Jestli mu to nepřikážeš, tak tě zastřelím. “). Čas ukázal, že šlo o volbu nejen šťastnou pro Viléma, ale především prospěšnou Řecku.

Jiří I. je pradědečkem britského krále Karla III.

Vláda

Jiří I. +more Řecký V roce 1863 rozpačitý osmnáctiletý princ odjel do Athén, aby se ujal vlády jako Jiří I. (stal se králem dříve nežli jeho otec v Dánsku). Nový král získal skromné království se sto tisíci obyvatel, žijících v nesmírné chudobě. Bída byla tak velká, že se Francie, Anglie a Rusko složily a půjčily mu peníze na držení dvora.

Jiří, jehož heslem bylo „mou silou je láska mého lidu“, se nenechal odradit a vytkl si nemalý cíl: učinit z Řecka vzorové království. Příjemný, charismatický král vedl prostý život v paláci v Athénách. +more Prostota byla ostatně hlavní životní zásadou krále; který se rád procházel v admirálské uniformě po okolí nebo ulicích hlavního města. Bdělý, ale i klidný panovník často cestoval po Evropě, aby zde hájil zájmy své země. Byl ostatně úzce spřízněn (buď on sám, nebo jeho žena) s většinou vládnoucích evropských dynastií: jeho sestra Alexandra Dánská byla manželkou anglického krále Eduarda VII. , sám byl členem dánského panovnického rodu, bratrem dánského krále Frederika VIII. , jeho sestra Dagmar byla manželkou ruského cara Alexandra III. (Manžel bývalé britské královny Alžběty II. , princ Philip, byl jeho vnukem. ) Tyto dobré vztahy s velmocemi, především ovšem s Anglií, mu umožnily dosáhnout významných územních zisků. Například získal kontrolu nad ostrovy v Egejském moři díky zásahu velmocí, podobně v důsledku rusko-turecké války získal oblast Olympu. Dosáhl významných úspěchů i v jiných oblastech, jako např. stavba Korintského průplavu a uspořádání Olympijských her v Athénách roku 1896, které se konaly na nově postaveném stadiónu (olympiáda se vrátila do Athén až o více než sto let později, v roce 2004).

Oč liberálnější byl v řízení státu, o to větší despota byl v rodinném životě - nikdo z rodiny například nesměl opustit Athény bez jeho svolení.

Manželství a potomci

Řecká královská rodina před rokem 1900 Po několika letech mládeneckého života se v roce 1867 oženil s ruskou velkokněžnou Olgou Konstantinovnou Romanovovou (3. +more září 1851 - 18. července 1926), neteří ruského cara Alexandra III. Pár měl osm dětí: * Konstantin (2. srpna 1868 - 11. ledna 1923), řecký král v letech 1913-1917 a 1920-1922 ⚭ 1889 princezna Sofie Pruská (1870 - 1932) * Jiří (24. června 1869 - 25. listopadu 1957), zmocněnec na Krétě ⚭ 1907 Marie Bonapartová (1882 - 1962) * Alexandra (30. srpna 1870 - 24. září 1891) ⚭ 1889 ruský velkokníže Pavel Alexandrovič (860 - 1919), zavražděn bolševiky * Mikuláš (22. ledna 1872 - 8. února 1938), ⚭ 1902 velkokněžna Jelena Vladimirovna Ruská (1882 - 1957) * Marie (3. března 1876 - 14. prosince 1940) ⚭ ** 1900 ruský velkokníže Georgij Michajlovič Romanov (1863 - 1919) ** 1922 Perikles Ioannidis (1881 - 1965) * Olga (7. dubna 1881 - 2. listopadu 1881) * Ondřej (2. února 1882 - 3. prosince 1944) ⚭ 1903 princezna Alice z Battenbergu (1885 - 1969), otec Philipa Mountbattena, vévody z Edinburghu (manžela britské královny Alžběty II. ) * Kryštof (10. srpna 1888 - 21. ledna 1940) ⚭ ** 1920 Nonie May Stewart (1878 - 1923) ** 1929 princezna Františka Orleánská (1902 - 1953).

Important

Atentát a smrt

Ráno dne 18. března 1913 vyšel Jiří z domu svého syna, doprovázen pouze jedním důstojníkem, aby se jako obvykle vrátil pěšky, procházkou do královského paláce. +more Tam byl postřelen anarchistou Alexandrosem Schinasem. Zemřel dva týdny (12 dní) před padesátým výročí svého nástupu na trůn, v době, kdy se plánoval stáhnout z veřejného života a abdikovat ve prospěch svého syna Konstantina.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Související články

Dějiny Řecka * Řecké království

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg7.html#G1]Jiří I. Řecký na stránkách genealogy.euweb[/url]

Jiří I. Řecký Jiří I. +more Řecký Jiří I. Řecký Jiří I. Řecký Kategorie:Velkokomtuři Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Čestní rytíři velkokříže Královského Viktoriina řádu Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Jiří I. Řecký Jiří I. Řecký Kategorie:Narození v roce 1845 Kategorie:Narození 24. prosince Kategorie:Narození v Kodani Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí 18. března Kategorie:Úmrtí v Soluni Kategorie:Zastřelení lidé Kategorie:Pohřbení v Tatoi Kategorie:Muži.