Josef Bílý

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Josef Bílý (30. červen 1872 Ochoz u Zbonína - 28. září 1941 Praha) byl český generál a velitel Obrany národa.

Služba v rakousko-uherské armádě

Po skončení základní školní docházky absolvoval v letech 1888 až 1892 kadetní školu pěchoty c. k. +more rakousko-uherské armády v Terstu a nastoupil službu u 15. pěšího pluku v Tarnopolu jako velitel čety a později praporový pobočník. V letech 1898 až 1900 absolvoval Vysokou školu vojenskou ve Vídni a poté odešel k 7. pěší divizi v Osijeku (Slavonie), později do Lvova a v roce 1906 do Terstu. Byl jmenován také učitelem taktiky a pořadové přípravy v kadetní škole ve Vídni. Na této pozici působil v letech 1908 až 1910. Odtud odešel ke 4. pěšímu pluku ve Vídni.

V hodnosti majora odjel 18. +more srpna 1914 jako velitel praporu na ruskou frontu I. světové války; zúčastnil se bojů v Haliči a Karpatech. Dne 3. července 1915 byl zraněn; zranění si léčil v polní nemocnici v Lublani. Po půl roce u vojenské vlády v Lublině byl v Brixenu jmenován velitelem praporu a od února 1917 velitelem zvláštní skupiny Oberstleutnant Bily na frontě u Asiaga. Vyučoval v informačním kurzu a v červnu 1918 se jako velitel 7. bosensko-hercegovinského pěšího pluku zúčastnil ofenzívy u Asiaga v Itálii.

V československé armádě

Po vzniku ČSR se Josef Bílý přihlásil do formující se československé armády v Praze a 28. listopadu 1918 se stal vojákem z povolání. +more V hodnosti plukovníka zastával funkce na oblastním a posádkovém velitelství v Českých Budějovicích. Od jara 1920 byl krátce velitelem pluku v Užhorodě a poté velitelem pěší brigády ve Frýdku (1920 až 1922). Již jako zkušený voják byl Josef Bílý 16. prosince 1921 povýšen na generála a jmenován zástupcem velitele Zemského vojenského velitelství v Brně.

V letech 1923 až 1928 velel 6. pěší divizi a absolvoval (1924) informační kurz pro generály ve francouzském Versailles. +more V letech 1928 až 1935 byl velitelem Zemského vojenského velitelství v Čechách v Praze. Dne 3. dubna 1928 byl povýšen do hodnosti divizního generála a 26. června 1931 do hodnosti armádního generála. Po 47 letech ve vojenské uniformě odešel k 1. červenci 1935 do výslužby.

Important

Soubor:AUT KuK Kriegsbande BAR.svg

Soubor:Lacplesis_Military_Order_Ribbon.png

První světová válka

Vojenská záslužná medaile (Rakousko)

Řád Bílého lva

1918

Protinacistický odboj

Oznámení o popravě gen. +more Bílého. Ihned od začátku německé okupace v březnu 1939 se generál Josef Bílý zapojil do odboje. Stal se členem tzv. Rady starších, kterou dále tvořili generálové Alois Eliáš, Hugo Vojta a Sergej Vojcechovský. Ta dala podnět k založení ilegální protinacistické vojenské odbojové organizace Obrana národa (ON) vzniklé koncem března 1939. Po 30. červnu 1939 se armádní generál Josef Bílý stal jejím hlavním velitelem, podléhal mu zemský velitel v Čechách generál Hugo Vojta a zemský velitel na Moravě generál Bohuslav Všetička.

Po řadě zatýkání se gestapu podařilo ON částečně paralyzovat. Bílý žil od prosince 1939 v ilegalitě. +more Dne 14. listopadu 1940 byl zatčen gestapem v chatě na Harusově kopci v katastru obce Radňovice u Nového Města na Moravě a uvězněn Praze na Pankráci a v Terezíně.

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich po nástupu do funkce, aby zlomil odpor českých vlastenců, vydal hned první den svého úřadování Nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941, podle jehož § 2 se lze v případech souvisejících s veřejnou bezpečností a veřejným pořádkem odchýliti od platného práva. +more „Vyhlašuji na ochranu zájmů říše s účinností od 28. září 1941 dvanácti hodin až na další na území protektorátu Čechy a Morava civilní stav výjimečný…“ Ve zprávě nadřízeným Heydrich mj. napsal: „…za prvé: Pro přípravu velezrady odsoudil stanný soud v Praze armádního generála Josefa Bílého a divizního generála Hugo Vojtu, oba mimo službu, k trestu smrti…“ Trest smrti byl vykonán 28. září 1941 ve 21 hodin zastřelením.

Na popravišti generál Bílý odmítl pásku na oči. Jeho poslední slova zněla: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“

Vyznamenání

Seznam vyznamenání.

1868 +morepng_\|75px'>alt=Jubilejní pamětní medaile 1898 Jubilejní pamětní medaile 1868
1926 alt=Řád medvědobijce, II. třídy - komandér Řád medvědobijce, II. třídy - komandér
1898 alt=Jubilejní pamětní medaile 1898 Jubilejní pamětní medaile 1898
1907 alt=Vojenská záslužná medaile, bronzová medaile Vojenská záslužná medaile, bronzová medaile
1908 alt=Vojenský jubilejní kříž Vojenský jubilejní kříž
1912 alt=Vojenský záslužný kříž, III. třídy Vojenský záslužný kříž, III. třídy
1913 alt=Vojenský služební odznak, III. třídy pro - důstojníky Vojenský služební odznak, III. třídy pro - důstojníky
1914alt= Vojenská záslužná medaile, stříbrná medaile Vojenská záslužná medaile, stříbrná medaile
1915 alt= Vojenský záslužný kříž, III. třídy Vojenský záslužný kříž, III. třídy
1915 alt=Řád železné koruny, III. třídy - rytíř Řád železné koruny, III. třídy - rytíř
1916 alt= Řád Leopolda, V. třídy - důstojník Řád Leopolda, V. třídy - důstojník
1918 alt=Řád železné koruny, II. třídy - komandér Řád železné koruny, II. třídy - komandér
1923 alt=Řád znovuzrozeného Polska, IV. třídy Řád znovuzrozeného Polska, IV. třídy
1924 alt=Řád čestné legie, IV. třídy - důstojník Řád čestné legie, IV. třídy - důstojník
1925 alt=Řád italské koruny, III. třídy - důstojník Řád italské koruny, III. třídy - důstojník
1925 alt=Řád rumunské hvězdy, III. třídy - komtur Řád rumunské hvězdy, III. třídy - komtur
1926 alt=Řád medvědobijce, II. třídy - komandér Řád medvědobijce, II. třídy - komandér
1926 alt=Řád svatého Sávy, II. třídy - velkodůstojník Řád svatého Sávy, II. třídy - velkodůstojník
1929 alt=Řád čestné legie, III. třídy - komandér Řád čestné legie, III. třídy - komandér
1929 alt=Řád Nilu, II. třídy - velkodůstojník Řád Nilu II. třídy - velkodůstojník
1932 alt=Řád rumunské koruny, II. třídy - velkodůstojník Řád rumunské koruny, II. třídy - velkodůstojník
1933 alt=Řád jugoslávské koruny, II. třídy Řád jugoslávské koruny, II. třídy
1945 alt=Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939, in memoriam
1992 alt=Řád Milana Rastislava Štefánka, II. třídy Řád Milana Rastislava Štefánika, II. třídy, in memoriam
2008 alt=Kříž obrany státu ministra obrany České republiky Kříž obrany státu ministra obrany České republiky, in memoriam
2018 Řád Bílého lva Řád Bílého lva, I. třída vojenská skupina, in memoriam

Připomínky, pamětní desky

+moreJosef. Bily. (1872-1941). Verdunska17. Praha6. jpg|náhled'>Pamětní deska ve Verdunské ulici * Pamětní deska na domě ve Verdunské ulici (na adrese: Verdunská 801/17, 160 00 Praha 6 - Bubeneč), kde žil generál Josef Bílý do roku 1937 se svojí ženou Hanou Bílou.

* Generála Josefa Bílého připomíná pamětní deska (odhalená 16. května 2009) umístěná na vnější zdi kaple. +more Ta se nachází na vojenském hřbitově u Čížovské silnice poblíž jihočeského Písku (severozápadním směrem od Písku cca 3 km vzdušnou čarou od středu města) směrem na obec Čížová.

* Jméno generála Josefa Bílého je uvedeno na pamětní desce v budově jízdárny bývalých Ruzyňských kasáren. Budova jízdárny se nachází v areálu vojenského útvaru v Praze-Ruzyni. +more Areál je součástí spojovacího vojska Armády České republiky. Jízdárna byla do současné podoby upravena v roce 2017. (text: . Popraveni zastřelením / 28. září 1941 / armádní generál Josef Bílý 30. 6. 1872 - 28. 9. 1941 . ) * Na Staroměstské radnici převzali (v lednu roku 2018) z rukou starosty MČ Prahy 1 Oldřicha Lomeckého zástupci rodiny generála Josefa Bílého čestné občanství, které bylo generálu Josefu Bílému (in memoriam) uděleno. * Dne 28. června 2018 na vnějším plášti domu v Mikulandské ulici číslo 122/4 v Praze 1 byly slavnostně odhaleny dvě kamenné pamětní desky. První z nich připomíná armádního generála Josefa Bílého. Ten v tomto domě žil v letech 1937 až 1939 se svou ženou Hanou. Druhá pamětní deska připomíná založení vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa v březnu roku 1939, které se odehrálo rovněž v tomto domě (a také v bytě armádního generála Josefa Bílého).

* Dne 28. června 2018 byla v pasáži, která se nachází jen pár desítek metrů od domu v Mikulandské ulici číslo 122/4 a která „nárožně“ propojuje Národní třídu s Mikulandskou ulici, slavnostně odhalena kruhová kovová pamětní deska. +more Ta informuje kolemjdoucí o tom, že tato pasáž je pojmenována po generálovi Josefu Bílém - „Pasáž generála Josefa Bílého“.

File:Pam. Deska. +moreMikulandska. Praha1. Josef. Bily. jpg|Na domě číslo 122/4 (první) File:Pam. Deska. Mikulandska. Praha1. Obrana. Naroda. jpg|Na domě číslo 122/4 (druhá) File:Pam. Deska. Mikulandska. Narodni. Praha1. Pasaz. Gen. Josefa. Bileho. jpg|V pasáži mezi ulicemi Mikulandská - Národní třída.

* Dne 30. června 2018 byla generálu Josefu Bílému slavnostně odhalena na jeho rodném domě v Ochozu u Zbonína pamětní deska. +more * Roku 2018 byl prezidentem Milošem Zemanem in memoriam oceněn Řádem bílého lva.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

VHÚ Praha; VHÚ Bratislava. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. +more Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 348 s. . * ŠRÁMEK, Pavel. Českoslovenští vojáci v domácím odboji. Armádní techn. magazín. 2004, roč. 34, č. 12, s. 41-42. * Ministerstvo vnitra, odbor pro politické zpravodajství. Čís. Z-5062/1945/II. * * * * * STROJILOVÁ, Michaela: Armádní generál Josef Bílý (1872-1941). Bakalářská práce obhájená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno 2018. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné na https://is. muni. cz/th/el6nv/.

Externí odkazy