Josef Vindyš
Author
Albert FloresJosef Vindyš (psán též Vindys; 1. listopadu 1842 Radim - 7. ledna 1913 Radotín) byl český strojírenský podnikatel, člen Sokola, majitel továrny na výrobu strojního vybavení hospod, restaurací (především pípy) a pivovarů na Smíchově, kterou pak roku 1907 přesunul nového areálu v Radotíně nedaleko Prahy. Mimo vybavení výčepů se jeho firma začala později zaměřovat na výrobu tělocvičného nářadí a zařízení tělocvičen a sokoloven, a stala se tak jednou z největších svého druhu v Rakousku-Uhersku. Byl otcem podnikatele a ledního hokejisty Otakara Vindyše.
Život
Mládí
Narodil se v Radimi nedaleko Jičína v rodině statkáře Františka Vindyše a jeho manželky Anežky, rozené Šulcové. Vyučil se strojním zámečníkem. +more Následně odešel pracovat do Prahy, kde pracoval jako strojírenský dělník, posléze pak jako mistr. Byl členem smíchovského Sokola, roku 1868 se stal jednatelem výboru organizace. V roce 1874 se v Tuklatech oženil s Annou Hladíkovou.
Vlastní podnik
Roku 1876 se osamostatnil a otevřel si vlastní dílnu na Smíchově u Prahy, kde žil. Svůj podnik nadále rozšiřoval, posléze pak nesl název Josef Vindyš, první továrna na pivovarské stroje a veškeré přístroje pro živnosti hostinské. +more Mimo pivních výčepů vyráběla strojírna také stáčení a zátkování lahví, vymývací stroje a další příslušenství pro pohostinství.
Roku 1884 byl Vindyš osloven smíchovským Sokolem, aby jeho firma pro jednotu zhotovila cvičební nářadí, jako např. kruhy, koně, kozu, bradla, žíněnky atd. +more Po zhotovení této zakázky objednávky na tento sortiment přibývaly a od roku 1891 již firma vyráběla cvičební nářadí sériově. Vybavila tak celou řadu sokoloven, zakládaných v té době po celých českých zemích.
Strojírna v Radotíně
Ve svém podnikání byl mimořádně úspěšný, roku 1907 se pak rozhodl přenést svou továrnu do Radotína, vzdáleného několik kilometrů jižně od Smíchova. Zde postupně vyrostl velký výrobní areál s administrativním zázemím, který zaplnil značnou část prostranství ležícího při západní straně železniční stanice radotínského nádraží, což usnadňovalo spedici výrobků firmy.
Syn Otakar působil jako zdatný sportovec a hokejista, s českou reprezentací mj. vybojoval zlatou medaili na mistrovství Evropy v roce 1911.
Náhlé úmrtí
Josef Vindyš zemřel v Radotíně 7. ledna 1913 ve věku 70 let. +more Pohřben byl na smíchovském hřbitově Malvazinky, pohřbu se mj. účastnili zástupci pražského Sokola.
Po smrti
Vedení továrny se po jeho smrti ujal syn Otakar, který však firmu neřídil dobře a ta po několika letech skončila v úpadku.
Na počest Josefa Vindyše byla v Radotíně pojmenována ulice, Vindyšova.
Odkazy
Reference
Literatura
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 9.1.1913, 53(8). s. 6. ISSN 1214-1240. * Národní listy. Praha: Julius Grégr, 14.1.1913, 53(13). s. 3. ISSN 1214-1240.
Externí odkazy
[url=https://www.mcpraha16.cz/ulice-pana-tovarnika.html]Továrna J. Vindyš[/url]
Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Čeští pivovarníci Kategorie:Lidé ze Smíchova Kategorie:Narození 1. +more listopadu Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Radimi (okres Jičín) Kategorie:Úmrtí v Radotíně Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky Kategorie:Muži Kategorie:Podnikatelé z Prahy Kategorie:Průkopníci sportu Kategorie:Výrobci sportovního vybavení Kategorie:Členové Sokola.