Josef Šíl

Technology

12 hours ago

Author

Josef Šíla je český akademik a profesor, specializující se v oboru mezinárodního práva. Narodil se v roce 1941 v Krnově v tehdejším Československu. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a postgraduálně se specializoval na mezinárodní právo na univerzitách v Paříži a v Cambridge. Po dokončení studií působil jako vysokoškolský učitel na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 1977 emigroval do Francie, kde pracoval jako akademický pracovník na univerzitě v Dijonu. Kromě toho se věnoval i právní praxi a byl členem francouzského a mezinárodního právního advokátního řádu. V roce 1989 se po sametové revoluci vrátil do Československa a pokračoval ve své práci na Univerzitě Karlově. Zde zastával různé vedoucí pozice, byl například děkanem Právnické fakulty nebo rektorem celé univerzity. Josef Šíla je jedním z předních odborníků v oblasti mezinárodního práva a autor četných publikací v tomto oboru. Věnuje se zejména otázkám lidských práv, mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva ve vztahu k Evropské unii. V roce 2010 byl jmenován profesorem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti je členem předsednictva několika českých a mezinárodních právních organizací.

Josef Šíl, uváděn i jako Josef Šil (5. října 1850 Dvůr Králové nad Labem - 28. února 1933 Kolín), byl český lékař a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pak Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1875 získal titul doktora všeobecného lékařství. Od konce 70. +more let 19. století působil jako praktický lékař v Kolíně a stal se primářem tamní okresní nemocnice.

V zemských volbách roku 1889 získal mandát poslance Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895. +more Na zemském sněmu setrval do roku 1901. Ve volbách roku 1891 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Jičín, Sobotka atd. Poslanecký slib složil 13. dubna 1891. Na mandát v Říšské radě rezignoval v listopadu 1896.

Patřil k radikálnímu křídlu mladočeské strany. Významně se projevoval během aféry okolo umístění reliéfu s podobiznou Jana Husa na budově nově stavěného Národního muzea v Praze. +more V listopadu 1889 Šíl na jednání zemského sněmu prosazoval umístění Husovy plakety na přední místo. Střetl se v tomto tématu s představiteli konzervativních staročechů a konzervativní šlechty, jejíž představitel Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu naopak označil husity za „komunismus 15. století“ a prohlásil: „Mezi husity bylo na počátku onoho hnutí mnoho charakterů ctihodných, avšak husité bohužel zvrhli se brzy v tlupu lupičů a žhářů. “ Husova podobizna byla nakonec na muzeu instalována.

Byl stoupencem českého státního práva a od roku 1892 podporoval radikální list Neodvislost, který byl napojen na pokrokové hnutí. Šil po zákazu pokrokářského tisku vydával v Kolíně ve svém domě jako náhradu Nezávislé listy. +more V roce 1896, když se mladočeská strana názorově rozdělila během projednávání takzvané Badeniho volební reformy na Říšské radě, patřil Šíl k vnitrostranické opozici, která odmítala tento návrh podpořit. Reforma sice výrazně rozšiřovala volební právo, ale zachovávala kuriový systém a tedy nerovnost voličských hlasů. Šil náležel mezi 15 mladočeských poslanců, kteří i ve finálním hlasování odmítli vládní předlohu podpořit. V reakci na výsledek hlasování o volební reformě složil mandát v Říšské radě a opustil mladočeskou stranu. Historik Jiří Malíř Šíla označuje za nepolepšitelného radikála.

Až do pozdního věku pak byl aktivní jako funkcionář sokolského hnutí.