Josefstadt

Poloha Josefstadtu na mapě Vídně

Josefstadt je osmý vídeňský městský okres. Svou výměrou je Josefstadt nejmenším okresem rakouského hlavního města Vídně. +more Nalézá se uvnitř bývalého opevnění (tzv. Linienwall), na kterém vznikl dopravní okruh zvaný Gürtel (Wiener Gürtel Straße).

Geografie

Poloha

Městský okres Josefstadt se nachází ve středu města Vídně a je svou plochou 1,08 čtverečních kilometrů nejmenším z vídeňských městských okresů. Zaujímá tak pouze 0,28 % plochy Vídně. +more Okres leží mezi vídeňským "Gürtelem" a je vtěsnán mezi zastavěné okresy Vídně. Pouze dvě procenta plochy okresu jsou tvořena zelení.

Josefstadt leží na rovině mezi dvěma potoky zvanými Bachkanal a Wienerwaldbach. Další potok Alserbach byl sveden pod ulici Lazarettgasse. +more Ottakringer Bach je dnes mezi ulicemi Lerchenfelder Straße a Neustiftgasse. Před zástavbou vedl v hlubokém údolí s větším sklonem toku a překonával tak výškové rozdíly na území okresu. Západní hranice okresu u "Lerchenfelder Gürtel" je ve výši 204,5 metru, východní hranice okresu na náměstí Friedrich-Schmidt-Platz má nadmořskou výšku 180 metrů. Také mezi severní a jižní hranicí okresu je výškový rozdíl. Křižovatka Kochgasse a Alser Straße je na severu ve výšce 185 metrů, náhorní planina Florianigasse a Skodagasse je na výšce 198 metrů a křižovatka Lerchenfelder Straße a Kaiserstraße na jihu má výšku 196 metrů.

Části okresu

Dnešní městský okres Josefstadt vznikl z dřívějších předměstí Altlerchenfeld, Breitenfeld, Josefstadt a Strozzigrund. K nim se přičlenila ještě jižní část předměstí Alservorstadt a malá část obce Sankt Ulrich. +more Na severovýchodě území mezi ulicemi Landesgerichtsstraße, Florianigasse a Feldgasse leží dřívější předměstí Alservorstadt, které svou severní částí patří k okresu Alsergrund. Zde se nachází okresní magistrátní úřad, zemský soud, Muzeum etnografie a také největší park okresu Schönbornpark. Na severozápadě okresu leží, mezi dopravním okruhem zvaným Gürtel a ulicemi Florianigasse a Feldgasse, území Breitenfeld.

Nejvýraznějšími budovami okresu jsou Divadlo Josefstadt a piaristický kostel "Marie Věrné". Ve Strozzigasse je "Berní úřad". +more Na západě bývalého předměstí Strozzigrund a na východně od předměstí Altlerchenfeld je v ulici Pfeilgasse několik studentských domovů.

Členění okresu pro potřebu statistických údajů je poněkud odlišné. Do Josefstadtu jsou také započítány Laudongasse, Josefstädter Straße a Bennoplatz.

Sousední okresy

Josefstadt patří do tak zvaných vnitřních okresů mezi dopravními tepnami Gürtel a Ringstraße. Na západě od Josefstadtu leží okresy Hernals a Ottakring. +more Na východě jej odděluje tzv. druhá linie, podél ulic Landesgerichtsstraße a Auerspergstraße Josefstadt, od Vnitřního města. Severní hranice k okresu Alsergrund probíhá podél Alser Straße, na jihu tvoří ulice Lerchenfelder Straße hranici k okresu Neubau.

Využití ploch

Plochy Josefstadtu jsou téměř výhradně využívány pro zástavbu nebo pro dopravní účely. 70,34 % ploch okresu připadá na zástavbu, přičemž cena těchto pozemků předčí sousední vídeňská území. +more Velká část stavebních ploch (85 %) připadá na obytné plochy, zbytek je využit téměř výhradně pro kulturní, veřejná a náboženská zařízení (14,4 %). Využití ploch pro podnikové zájmy je v Josefstadtu mizivé. Josefstadt má takové plochy v absolutních číslech nepatrné a je v tomto ohledu na posledním místě mezi vídeňskými okresy. Dopravní plochy, které zaujímají 27,6 % celkové plochy, jsou naopak rozsáhlé. Josefstadt je také okresem, který má velmi málo zeleně. Jen 2 % ploch připadají na tento účel, přičemž 95 % existujících zelených ploch jsou parky.

Historie

Dnešní Josefstadt byl osídlen relativně pozdě. Jen poblíž Vnitřního města bylo osídlení již ve středověku, avšak neznámého názvu. +more Jedinou významnou stavbou byla budova statku zvaného "Gutshof", který byl jmenován v souvislosti s jiným statkem (Roter Hof). Intenzivní osídlení začalo teprve na konci 16. století. Původní město vzniklo kolem roku 1700, kdy od císaře Josefa I. (1678-1711) získalo území a název Josefstadt. K rozšíření města došlo po zrušení Skotského kláštera v roce 1801, tím se získal prostor pro vznik předměstí Breitenfeld. Ulice dostaly řád až v době biedermeieru. Altlerchenfeld byl poprvé uveden v dokumentu z roku 1295, větší stavební činnost zde však nastala teprve kolem roku 1700.

Roku 1850 byla tato předměstí spolu s malou částí St. Ulrichu (viz Neubau) a Alservorstadtu (viz Alsergrund) spojena v tehdy sedmý vídeňský okres Josefstadt a připojena k Vídni. +more Až doposud byla provedena pouze jedna změna hranice okresu, a to v roce 1995 v oblasti Auerspergstraße, která se týkala pouze dopravních ploch. Josefstadt se vyvinul jako sídlo měšťanstva a žije v něm také mnoho úředníků. Většina starostů Vídně bydlela právě zde. Současný rakouský spolkový prezident Heinz Fischer (* 1938) bydlí v Josefstadtu, a to v Josefstädter Straße. Josefstadt je ve srovnání s okresy Neubau a Mariahilf považován za okres intelektuálů. Bydlí zde mnoho umělců, herců a spisovatelů.

Josefstadt je druhým okresem ve Vídni, kde při volbách do zastupitelstva okresu (23. +more října 2005) dosáhli "Zelení" relativní většinu. Takže od 30. listopadu toho roku spolupůsobí ve vedení okresu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

V roce 1869 po založení okresu Josefstadt zde žilo 53 012 lidí. Od roku 1910, kvůli již tenkrát stísněné zástavbě, počet obyvatel okresu nestoupal. +more Potom začal téměř spojitý pokles počtu obyvatel a silně poklesl zvláště v letech 1960 a 1970. Hlavním důvodem byl nedostatek obytných prostor. Nynější počet obyvatel do 24 000 se jeví jako stabilizovaný.

Struktura obyvatel

Věková struktura obyvatelstva v Josefstadtu se v roce 2001 lišila od vídeňského průměru. V Josefstadtu v roce 2001 žilo 11,4 % obyvatel pod 15 let (v celé Vídni byl průměr 14,7 %). +more Podíl obyvatel ve věku od 20 do 29 let činil 16,1 % (Vídeň 12,8 %). Podíl obyvatel od 60 a více let činil 20,1 % (Vídeň 21,7 %). Podle pohlaví žilo v okrese 47,4 % mužů a 52,6 % žen, to odpovídá průměru Vídně. Na rozdíl od Vídně (41,2 % ženatých) žilo v Josefstadtu pouze 35,2 % ženatých.

Původ a jazyk

Podíl cizinců mezi obyvateli okresu v roce 2005 byl 20,9 % a měl vzestupnou tendenci (2001 byl 16,1 %). Nejvíce cizinců 3. +more5 % pocházelo ze Srbska a Černé Hory. Další 2,7 % byli Němci, 1,1 % Poláci, 1,0 % Turci a 0,7 % Chorvaté nebo Bosna a Hercegovina. V roce 2001 z 24,4 % obyvatel narozených v Rakousku mělo 4,8 % mateřskou řeč srbskou, 2,0 % tureckou a 1,9 % chorvatskou.

Náboženství

Náboženské vyznání obyvatelstva Josefstadtu je do značné míry v průměru Vídně, kde podíl katolického a evangelického obyvatelstva je lehce nad a islámské obyvatelstvo je pod průměrem. Při sčítání lidu 2001 udalo 52,0 % obyvatel římskokatolické vyznání. +more V okresním obvodu jsou tři římskokatolické farnosti, v celém městě je 8 děkanství 8 a arcibiskupství. 6,0 % obyvatel bylo evangelíky, 4,6 % islámské víry, 5,2 % bylo v pravoslavné církvi. 23,8 % obyvatel okresu bylo bez vyznání. 7,8 % nemělo žádnou či jinou náboženskou orientaci.

Politika

Okres Josefstadt je tradiční městský okres. Po druhé světové válce byla "Rakouská lidová strana (ÖVP) v období 1945 až 2005 průběžně silnou stranou a měla odpovídající zastoupení v okresním zastupitelstvu. +more Opakovaně dosahovala absolutní většinu. Díky volebnímu úspěchu strany "Zelených" v pozdních osmdesátých letech a nastoupení "Liberálního fóra" v roce 1996 však (ÖVP) a také "Sociálně-demokratická strana Rakouska (SPÖ)" očividně získala hlasy. "Svobodná strana Rakouska (FPÖ) sehrála v Josefstadtu významnou roli. "Občanské fórum (PRO)" se také usadilo v Josefstadtu, když mezi lety 1991 a 2001 dosahuje mezi 7. 0 % a 8,3 %.

Znak

Znak okresu byl vytvořen v roce 1850 a reprezentuje pět dřívějších samostatných obcí, ze kterých je okres vytvořen.

Kultura a pamětihodnosti

Pamětihodnosti

Divadlo v Josefstadtu, městská tradiční scéna * Vienna's English Theatre, nejstarší anglické divadlo ve Vídni * Piaristický kostel Marie Věrné barokní kostel s malbou malíře Maulbertsche * Rakouské etnografické muzeum v paláci Schönborn, Laudongasse 15-19 * Palác Auersperg * Dům "U Svaté Trojice" (dnes "Stará pekárna"), Lange Gasse 34 je klasický příklad barokní architektury v předměstí * Palais Strozzi (dnes Berní úřad), Josefstädter Straße 39 * Lenaugasse, celá ulice byla příkladem svou architekturou a je pod památkovou ochranou * Muzeum štěstí, Florianigasse 54 * Okresní muzeum Josefstadt, Schmidgasse 18 * Le Petit - nejmenší divadlo světa (19 sedadel), Schlösselgasse 21 * Divadlo Kosilo - nejmenší jeviště ve Vídni (5 m^(2)), Neudeggergasse 14. * Kabaret Niedermair, Lenaugasse 1a, divadlo a kabaret malých forem i pro děti

Významné kavárny v Josefstadtu jsou Café Hummel, Cafe Florianihof a Café Eiles.

Josefstadt v literatuře a televizi

Arthur Schnitzler (1862-1931): Traumnovelle hraje se rovněž částečně v Josefstadtu * Ödön von Horvath (1901-1938): Události z Vídeňského lesa. Hraje se v "Kleinen Gasse" * 2001/2002 produkován rakouský televizní seriál Dolce Vita & Co hraje se částečně v Josefstadtu * 2007 na ORF 1 každodenně "Namydlená opera“, ovšem ne v 8. +more okrese.

Muzea

Rakouské muzeum etnografie v paláci Schönborn je největší etnografické muzeum Rakouska. Muzeum bylo založeno již roku 1895 a zachycuje historii všech území dřívější monarchie. +more * Ve sklepě piaristů je "Kaiser Franz Joseph Hutmuseum" jenž představuje sbírku klobouků z dob císaře Františka Josefa I. a "Vinařské komory", disponující dezertními víny bývalých korunních zemí, zejména víno Madeira od 1795-1916, jakož i vzácná Tokajská vína. * "Okresní muzeum Josefstadt" se věnuje dějinám Josefstadtu.

Parky

V okrese je 2,09 hektaru parkových ploch od miniaturních až po velké okresní. * Největší park (asi 10. +more000 m^(2)) v Josefstadtu je Schönbornpark mezi ulicemi "Florianigasse" a "Lange Gasse". Park byl založen v 18. století u "Zahradního paláce", náměstka říšského kancléře Friedrich Carl von Schönborn (1674-1746). Park byl v roce 1862 zmenšený. * Asi 6. 000 m^(2)] má "Hamerlingpark" na "Hamerlingplatzu", zřízený v roce 1910 po provedené demolici Josefstadtských kasáren. * Tygří park na křižovatce ulic "Tigergasse" a "Pfeilgasse" je nejmenší park v Josefstadtu (1. 600 m²). Tigerpark byl zřízen na střeše a kolem podzemních garáží, které byly vybudovány na místě dřívější továrny.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava

Na hranici u Ottakringu stanice "Josefstädter Straße" podzemní dráhy "U-6" a na hranici k Inneren Stadt je stanice "Rathaus" podzemní dráhy linky „U-2“. V okrese je také několik tramvajových a autobusových linek.

Studentské koleje

V Josefstadtu je značný počet domovů pro studenty, např. "Haus VINDOBONA" pod kuratelou Adolfa Schärfa (1890-1965) na nároží "Skoda" a "Laudongasse", pod "Akademickou pomocí" provozované Pfeilheim ("Pfeilgasse" 3a, "Pfeilgasse" 4-6), studentský domov "Hotel Korotan" ("Albertgasse" 48), studentský domov "Neudeggergasse" ("Neudeggergasse" 21) a "Friedrich-Fundera" studentský domov v "Strozzigasse". +more V posledních letech byly některé domovy uzavřeny. O letních prázdninách jsou domovy provozovány jako hotely.

Školství

V Josefstadtu jsou čtyři veřejné obecné školy, družstevní střední škola, tři gymnázia ("Feldgasse", "Albertgasse" a na "Jodok-Fink-Platz") a spolkový vzdělávací ústav (pro vzdělávání pedagogů pro mateřské školy) v „Albertgasse“. Na náměstí "Hamerlingplatz" je "Vídeňská obchodní škola" Obchodní akademie a obchodní škola zřízená „Vídeňskou obchodní společností“. +more Další obchodní škola je na "Schönborngasse".

Na "Laudongasse", v dřívější hlavní knihovně, je ústřední hudební škola. Od zahájení nové "Hlavní knihovny Vídně" na náměstí "Urban-Loritz-Platz" (poblíž osmého okresu) je osmý okres bez filiální knihovny. +more Ve "Schmidgasse" má sídlo "Lidová univerzita" (Volksuniversität) Josefstadt.

Důležitým pracovištěm pro výchovu pedagogů pro volný čas je největší Spielotheka Rakouska, která se nachází v "Albertgasse" 35. Ve stejném domě má také sídlo ústav pro výchovu pedagogů pro volný čas.

Osobnosti

Johann Lukas von Hildebrandt (1668-1745), italský stavitel * Marie von Ebner-Eschenbach (1830-1916), spisovatelka, původem od Kroměříže * Theodor Oppolzer (1841-1886), astronom německo-českého původu * Anton Wildgans (1881-1932), básník a dramatik * Karl von Frisch (1886-1892),profesor biologie v Mnichově * Ödön von Horvath (1901-1918), rakousko-uherský spisovatel * Kurt Gödel (1906-1978), matematik, původem z Brna * Anna-Lülja Praun (1906-2004), architektka a návrhářka * H. C. +more Artmann (1921-2004), básník, spisovatel a překladatel * Milo Dor (1923-2005), spisovatel * Heinz Fischer (* 1938), právník a politik.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20100423125239/http://www. wien. gv. at/bezirke/josefstadt/]Josefstadt[/url] auf den Seiten von [url=http://www. wien. gv. at/]wien. at[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20181227204923/http://www. josefstadtwien. at/]Bezirksinformationen Wien 8 - Josefstadt[/url] * [url=http://www. bezirksmuseum. at/default/index. php. id=37]Bezirksmuseum Josefstadt[/url].

Literatura

Felix Czeike: Wiener Bezirkskulturführer: VIII. Josefstadt. +more Jugend und Volk, Wien 1980, * Elfriede Faber: Zeitsprünge Wien-Josefstadt. Sutton Verlag, Erfurt 2006, * Christine Klusacek: Josefstadt. Beiseln, Bühnen, Beamte. Mohl, Wien 1991, * Carola Leitner: Josefstadt: Wiens 8. Bezirk in alten Fotografien. Ueberreuter, Wien 2006,.

Kategorie:Vídeňské městské okresy