Cesko.wiki José Evaristo Uriburu
Author
Albert FloresJosé Félix Evaristo de Uriburu y Álvarez de Arenales (19. listopadu 1831 Salta - 23. října 1914 Buenos Aires) byl argentinský politik a právník. V roce 1895 se stal 8. prezidentem Argentinské republiky. Vzhledem k různé státní zřízení Argentiny v minulosti je považován za 13. prezidenta země. Před tím působil jako viceprezident, předseda parlamentu, ministr spravedlnosti a veřejného školství a federální soudce, politickou kariéru ukončil ve funkci dočasného předsedy senátu. Byl také velvyslancem své země v Bolívii a Chile.
Životopis
Narodil se ve městě Salta na samém severozápadě Argentiny. Jeho otec José Evaristo Uriburu byl guvernérem provincie Salta. +more Celá rodina odvozuje svůj původ od španělského conquistadora Dominga Martíneze de Irala, bývalého guvernéra Guvernérství Río de la Plata a Paraguay. Evaristo Uriburu studoval právo na Univerzitě Františka Xaverského ve městě Chuquisaca, doktorát získal už na Univerzitě v Buenos Aires. Po skončení studia se stal úředníkem v Buenos Aires, později se ale vrátil do své domovské provincie, kde se začal věnovat politickému životu. V roce 1855 založil noviny El Comercio. O rok později začal působit na argentinském velvyslanectví v Bolívii. Do Argentiny se vrátil v roce 1870 a záhy začal být činný v různých politických funkcích. V roce 1863 se stal na půl roku předsedou argentinského parlamentu a následně v roce 1967 se stal ministrem spravedlnosti a veřejného školství. V roce 1872 se vrátil do rodné provincie, kde se stal federálním soudcem. O dva roky později byl jmenován velvyslancem v Bolívii, v roce 1882 se podílel na vyjednáváních mezi Chile a Bolívií o ukončení vzájemné války. V roce 1891 se stal velvyslancem v Chile. Už o rok později se stal viceprezidentem země v rámci kompromisní dohody mezi bývalými prezidenty Juliem Argentinou Rocem a Bartolomém Mitrem. Jelikož však prezident Luis Sáenz Peña nedokázal řešit problémy země, v lednu 1895 rezignoval a nahradil ho právě viceprezident José Evaristo Uriburu.
Ve funkci prezidenta však neměl žádnou vlastní politickou podporu a musel se spoléhat pouze na podporu bývalého prezidenta Rocy, který tak měl nad prezidentem úplnou kontrolu. Evaristo Uriburu však dokázal vytvořit stabilní a respektovanou vládu. +more Aby uklidnil situaci v zemi, udělil amnestii všem účastníkům posledních revolucí. Argentině se znovu ekonomicky dařilo, díky čemuž mohla vláda přikročit opětovně k novým investičním projektem. Podařilo se tak dokončit několik pozastavených významných staveb, současně se začalo se stavbou kongresové budovy v Buenos Aires, kam se později přestěhoval parlament a senát. Prezident také začal s velkým přezbrojováním a modernizací armády a námořnictva, současně se uskutečnily poslední vojenské operace proti původním obyvatelům na jihu země. Kvůli nejasným hranicím v pohoří Andy musel čelit vážné hrozbě ozbrojeného konfliktu se sousedním Chile, kterou se nakonec podařilo urovnat dohodou. V roce 1898 skončilo jeho funkční období, v politice ale zůstal a o tři roky později byl zvolen do senátu, kde se následně stal tzv. dočasným předsedou, což je de facto řídící funkce v senátu. V roce 1904 kandidoval za prezidenta, avšak neúspěšně. V letech 1908 až 1909 působil znovu jako dočasný předseda senátu, následně odešel z politického života. V roce 1914 zemřel v Buenos Aires, kde je i pohřben.