Julius Mařák

Julius Eduard Mařák (29. března 1832 Litomyšl - 8. října 1899 Praha-Smíchov) byl český malíř - krajinář, kreslíř a grafik druhé poloviny 19. století.

Život

Narodil se jako třetí ze šesti synů zámeckého protokolisty Jana Mařáka z Heřmanic u Chocně a jeho manželky Josefy, rozené Hermannové. Narodil se v Litomyšli na Smetanově náměstí čp. +more 100 (od roku 1913 je na domě pamětní deska). V tomto městě prožil dětská a chlapecká léta, absolvoval tam nižší ročníky na piaristickém gymnáziu a zároveň se učil malovat u Antonína Dvořáka, který žil v nedalekých Němčicích. V roce 1848 se s dvěma staršími bratry Gustavem a Alexandrem přestěhoval do Prahy, bydleli v podnájmu a Julius dostudoval vyšší gymnázium. V roce 1850 celá rodina přesídlila do Prahy.

V letech 1852-1853 Julius studoval na pražské akademii u profesora Maxe Haushofera, poté v letech 1853-1855 studoval soukromě v Mnichově u profesorů Leopolda Rottmanna a Eduarda Schleicha. Po návratu z Mnichova procestoval Krkonoše, severovýchodní Čechy a Český ráj a Šumavu. +more Pobýval také ve Vídni, kde se u mědirytce K. J. Schmidta naučil technice leptu (1858) a od roku 1860 působil jako ilustrátor a vyučoval ve šlechtických rodinách kreslení. V roce 1869 cestoval na Balkán a v letech 1872-1875 pobýval v Tyrolsku.

Roku 1882 dostal zakázku na výzdobu Národního divadla a v roce 1887 se přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby. Krajinářskou školu vedl dvanáct let. +more Jeho žáky byli mj. Antonín Slavíček, Václav Březina, František Kaván, Max Švabinský, Otakar Lebeda, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek, Jaroslav Panuška, Ota Bubeníček nebo Mařákova manželka Ida a dcera Josefina.

Roku 1893 vážně onemocněl a výzdobu Národního divadla dokončil v posledním roce života za pomoci své dcery a některých svých žáků. Pochován byl na Vyšehradském hřbitově v Praze (hrob 6B-36).

Rodina

Dne 10. června 1871 se oženil se svou žačkou Idou, rozenou Pfeffermannovou (1848-1908). +more Jejich jediný potomek, dcera Josefina, zvaná Pepa (1872-1907) byla též malířka.

Julius Mařák byl strýcem operního pěvce Otakara Mařáka, houslisty Jana Mařáka a harfistky Jarmily Mařákové-Schulzové, manželky překladatele Ivana Schulze.

Dílo

Návrat z pastvy (1888) Mařák se celý život věnoval krajinomalbě. +more Je také jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě Národního divadla v Praze, kam namaloval slavná místa českých dějin (Říp, Blaník, Vyšehrad atp. ). Jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze.

Stylově se jeho dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. Mařák vytvořil stovky kresebných studií v plenéru. +more Jeho častým námětem byl intimní lesní interiér, který zachycoval romantickým, snivým způsobem. Mařákova barevnost se pohybuje především na škále zemitých hnědí, okrů a zelení, to vše plnoplasticky promodelované světlem a stínem. V pozdějších pracích se projevuje rozvolňování malířského rukopisu, které v mnohém předznamenává impresionistickou tvorbu jeho žáků.

Kresba mu však byla nejen přípravou k malbě, ale také finálním výtvarným projevem. Velké proslulosti dosáhl při práci s uhlem. +more Už v roce 1868 vytvořil pro pařížské a mnichovské nakladatelství Goupil & Kaeser uhlem kreslené cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby, které se po převodu kreseb grafikem E. Willmannem do podoby rytin staly ve své době evropsky proslulé. Podobný úspěch přinesl i cyklus Lesních samot, opět kreslený uhlem a Willmannem převedený do podoby ocelorytu. Z grafických technik ovládal Mařák techniku leptu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století vytvořil cyklus asi třiceti leptů intenzivně využívajících možnosti šerosvitného účinku, který tato technika nabízí. Mařákovy kresby a grafiky ještě silněji než jeho malby přesně a důsledně zachycují detaily krajiny a lesní vegetace.

Spolupracoval s vídeňskými časopisy, hojně také kreslil pro české Květy a Světozor.

Galerie

Soubor:Marak web1. jpg|Ranní píseň (1877) Soubor:22 big. +morejpg|Lesní zátiší (asi 1865) Soubor:Marak037. jpg|Na kraji lesa Soubor:Julius Mařák - Uhel. jpg|Lesní jezero, kresba uhlem Soubor:Julius Mařák - Soutěska ve skalách. jpg|alt=Umělecká pozůstalosti prof. Julia Mařáka|Skalní soutěska Soubor:Julius Mařák - Krkonoše. jpg|Krkonoše Soubor:Julius Mařák - les. jpg|Les Soubor:Mařák Julius. jpg|Pramen.

Reference

Literatura

Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds. ), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, * BLAŽÍČKOVÁ-HOROVÁ, Naděžda: Julius Mařák a jeho žáci, Národní galerie (katalog výstavy), Praha 1999 * Boučková J. +more, Julius Mařák, VČG Pardubice 1981 * BUŽGOVÁ, Eva. Grafika Julia Mařáka. Umění, roč. 4, (1956), č. 2, s. 151-169. * ŠUMAN, V. , Julius Mařák a jeho škola, Praha 1929 * BROŽKOVÁ, Libuše. K otázce autorství cyklu historických krajin pro ochoz a schodiště Národního musea. Umění, roč. 8, (1960), č. 6, s. 625-632.

Externí odkazy

[url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/187965-julius-marak-cyklus-pro-predsin-kralovske-loze/]ČT, 2012, dokument Julius Mařák: Cyklus pro předsíň královské lóže[/url]

Kategorie:České malířství 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Škola Maxmiliana Haushofera Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Úmrtí v roce 1899 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 29. března Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Narození v Litomyšli Kategorie:Působící v Litomyšli Kategorie:Členové JUV Kategorie:Úmrtí v Praze.