Křídlový Oltář Panny Marie ze Seebergu

Křídlový Oltář Panny Marie ze Seebergu (kolem r. 1520) je pozdně gotický oltář pocházející z kostela sv. Wolfganga v Seebergu (dnešní Ostroh). Jeho autor, označovaný jako Mistr mariánského oltáře ze Seebergu získal školení v dílně bavorského sochaře Hanse Leinbergera, proto ho s ním pojí blízkost stylu i časová souvislost. Dílna Mistra mariánského oltáře ze Seebergu působila velmi pravděpodobně přímo v Chebu, kde propojila místní řezbářskou tradici úspěšné dílny Hanse Malera, kterou obohatila o současný a módní stylový projev blízký tzv. Podunajské škole. Oltář z Ostrohu patří k vzácně dochovaným vrcholným dílům pozdně gotického sochařství na Chebsku. Je vystaven ve stálé expozici Galerie výtvarného umění v Chebu.

Historie oltáře ze Seebergu

Anonymní řezbář byl ve starší literatuře označovaný také jako Mistr oltáře ze sv. Jošta, ale původ oltáře v kostele sv. +more Jošta (Jodoka) v Chebu uvádí až roku 1974 Ševčíková a není nijak podložen. Oltář je naopak opakovaně dokumentován badateli v pozdně gotickém presbytáři v hradním kostele sv. Wolfganga v Seebergu. Hrad Seeberg ze 13. století, který patřil městu Cheb a pak od roku 1434 Kašparu Schlickovi, odkoupil již značně zchátralý roku 1461 Kašpar Juncker ze Seebergu (chebský purkmistr a diplomat krále Jiřího z Poděbrad). Ten založil kostel sv. Wolfganga na samostatném ostrohu naproti hradu za říčkou Seebach. Stavbu kostela dokončila jeho vdova Anna Schlicková, která je spolu s ním v kostele pohřbena. Od roku 1497 patřil hrad bratrům Konhradovi a Joštovi z Neubergu (Neipergu), po roce 1527 čtyřem synům Konhrada z Neipergu.

Konhrad z Neipergu byl objednavatelem staršího oltáře s výjevem Oplakávání Krista (1498) i mariánského oltáře s postavami biskupů sv. Wolfganga (patrona kostela) a sv. +more Mikuláše (patrona Chebu). V kostele sv. Wolfganga byl oltář prokazatelně před rokem 1870 a naposled zmíněn v publikaci z roku 1915. Od roku 1901 je uváděn v inventáři Městského muzea v Chebu.

Podle nedochované barokní plechové tabule z roku 1683, umístěné původně pod nohama Assumpty, byl oltář vysvěcen roku 1520. V době baroka byl oltář doplněn nástavcem se sochou sv. +more Valentina a dalšími doplňky a v této podobě přetrval do II. světové války. Za války byly sochy vyjmuty a ukryty a poté vystaveny samostatně v Chebském muzeu a nakonec roku 1962 převedeny do nově založené Oblastní galerie v Chebu.

Popis a zařazení

Oltářní skříň s pohyblivými křídly (střed 187 x 155 cm, křídla 187 x 79 cm) s výjevem nanebevzaté a oslavované Panny Marie (tzv. Assumpty) mezi dvěma biskupy. +more Po její pravici je patrně sv. Wolfgang (patron kostela), po levici sv. Mikuláš (patron Chebu). Stejné uspořádání figur, identifikovaných podle atributů, měl i raně barokní oltářní obraz ze seeberského hradního kostela, který popsal Karl Siegl roku 1915. Obraz byl roku 1971 předán na ONV Cheb a nyní je nezvěstný.

Sochy biskupů drží knihu a chybí jim atributy. Podle Turnwalda byl oltář roku 1683 doplněn nástavcem a sochy opatřeny polychromií. +more Ta byla odstraněna během pozdějších restaurování (1970, 1972, 2005). Z roku 1683 pochází dřevěná tabule na oltářní skříni, kde jsou biskupové označeni jako sv. Burghard (patron Würzburgu), sv. Erhard (patron Řezna) a sv. Valentin. Na desce, dnes vystavené s oltářem, je uvedená i doba vzniku v roce 1520.

Všechny tři sochy uvnitř oltářní skříně se vyznačují virtuózní řezbářskou prací, která nemá ve fondu dochovaného pozdně gotického sochařství v Chebu paralelu. Na zavíracích křídlech oltáře jsou vlevo sv. +more Anna Samatřetí, vpravo sv. Kryštof. Tyto sochy, provedené v nízkém reliéfu, jsou dílenskou prací a jejich řezba vychází ze starší chebské tradice. Socha v nástavci, představující sv. Valentina, byla doplněna až při barokní renovaci roku 1683. Má hrubší zpracování a pocházela z jiného oltáře, kde zřejmě stála po levici ústřední sochy a byla k ní pootočena.

Madona na půlměsíci (Assumpta)

Socha z lipového dřeva o výšce 116,5 cm, vzadu vyhloubená, s drobnými poškozeními v detailech. Koruna a žezlo byly při restaurování odstraněny, neboť šlo o pozdější nepůvodní doplňky.

Panna Maria stojí na půlměsíci a mírně zvýšeném podstavci se dvěma hlavičkami andílků. Dva vznášející se andělé, kteří ji korunují, jsou zhotoveni ve středně vysokém reliéfu. +more Postava Assumpty kompozičně navazuje na starší vzory, zejména Leinbergerovu Růžencovou Madonu z Landshutu a Madonu z poutního kostela Scheuern. Panna Marie drží drobného neoděného Ježíška vysoko na levém boku nad volnou pokrčenou nohou. V pravé ruce měla pravděpodobně jablko nebo hrušku. Ježíšek drží v pravé ruce drobný plod, levá ruka zčásti chybí. Na hrudi má namalovaný závěs z červeného korálu, který byl ve středověku ochranným apotropaickým symbolem. Vznešenosti Matky Boží odpovídá bohatý spodní šat s přiléhavým živůtkem a vysokým límcem.

Na rozdíl od Leinbergerových bavorských Madon, seeberská Panna Maria drží Ježíška nad volnou vykročenou nohou. Jinak se s nimi ale téměř shoduje Mariin svrchní šat, včetně způsobu řasení a módních detailů spodního živůtku. +more Marie má také podobnou stáčenou perlovou panenskou čelenku, spínající dlouhé rozpuštěné vlasy.

Sv. Wolfgang (sv. Burghard)

Socha z lipového dřeva o výšce 127,5 cm, vzadu vyhloubená. Biskup drží v levé ruce rozevřenou knihu, v pravé patrně držel biskupskou berlu. +more Je oblečen do biskupského roucha (alba, dalmatika, pluviál sepnutý sponou), na rukou má rukavice a na hlavě mitru se dvěma stuhami a reliéfem Zvěstování Panně Marii. Lem jeho pláště je zdoben řezbou.

Sv. Mikuláš (sv. Erhard)

Socha z lipového dřeva o výšce 126 cm, vzadu vyhloubená. Biskup má rukavice, v pravé ruce patrně držel berlu, levá je zdvižena v gestu vyznavače (. +more). Na mitře je reliéfní výjev Noli me tangere. Lem jeho pláště je zdoben řezbou. Tato socha je z ústřední trojice nejkvalitnější a nejvíce se přibližuje dílům Hanse Leinbergera.

Typika tváří obou biskupů je podobná dílům ze druhého desetiletí 16. stol. +more, připsaným Matouši Krenissovi, nebo soše sv. Erasma z mariánského oltáře ve Frauenberg-Landshut. Motivy rouch vycházejí z rané tvorby Hanse Leinbergera - typické jsou zejména úzké trubicovité hrany záhybů přesekávané krátkými vrypy a přetáčení lemu plášťů do menších kornoutovitých útvarů. Plně plasticky rozvinuté záhyby rouch u všech tří figur mají samostatnou výtvarnou úlohu. Kombinují se v nich vysoké záhyby s ostrými prolamovanými hranami a kornoutovitě zatočenými cípy. Jemnost některých detailů, např. řezby reliéfů na mitrách obou biskupů svědčí, že sochy nebyly určeny k polychromování.

Sv. Valentin

Socha z lipového dřeva o výšce 116 cm, vzadu opracovaná. Biskup drží v pravé ruce rozevřenou knihu, pravá ruka patrně držela berlu. +more Mitra je hladká, bez reliéfního zdobení. Oltářní nástavec se sochou sv. Valentina, v mělké edikule zakončené mušlí, byl doplněn až v době baroka, kdy byly sochy rovněž dodatečně polychromovány.

Sv. Anna Samotřetí

Středně vysoký reliéf o rozměrech 123,5 x 52,5 x 9 cm, inv. č. P 31

Sv. Anna drží neoděného Ježíška na levé ruce a pravou rukou se dotýká ramene Panny Marie. +more Ježíšek, zobrazený v živém pohybu, drží v levé ruce jablko a pravou objímá babičku kolem krku. Prostovlasá Panna Marie s dívčí čelenkou stojí při jejím pravém boku a čte z rozevřené knihy.

Sv. Kryštof

Středně vysoký reliéf z lipového dřeva 131 x 51 x 9 cm, inv. č. P 30

Sv. Kryštof stojí ve vlnách a opírá se oběma rukama o poutnickou hůl. +more Ježíšek na jeho levém rameni je neoděný a rukama se přidržuje jeho vlasů. U pravé nohy sv. Kryštofa klečí poustevník s kahancem, kterým svítí Kryštofovi na cestu. Tento výjev je v pozdním středověku obvyklý a vychází např. z mědirytu (1495) nebo dřevořezu (1500-1502) Albrechta Dürera.

Obě sochy mají moderní předlohy, pocházející z dolnobavorského prostředí. Od ústřední trojice soch oltáře se obě sochy na křídlech liší provedením řezby i typem obličejů. +more To odpovídá konzervativnímu pojetí řezbářů z místní chebské dílny (Mistr Madony z Kamenné ulice), která zde fungovala již před příchodem Mistra mariánského oltáře ze Seebergu a vybavila sochami např. chebský kostel sv. Mikuláše.

Jiná díla (dílna nebo následovníci)

Madona na půlměsíci (1520-1530), Galerie výtvarného umění v Chebu * Madona na půlměsíci (1520-1530), Vikariát ve Františkových lázních * Sv. Markéta, sv. +more Barbora, sv. Biskup (Národní galerie v Praze), sv. Biskup (soukr. sb. ), součásti oltáře z let 1520-1530 * Assumpta ze Stupna, Západočeská galerie v Plzni.

Díla Hanse Leinbergera a jeho okruhu

Soubor:Landshut St Martin Rosenkranzmadonna. jpg|Hans Leinberger, Rosenkranzmadonna, Landshut Soubor:Moosburg - Kastulusmünster - Leinberger Altar - Schreinfiguren. +moreJPG|Hans Leinberger, oltář Moosburg Soubor:Landshut St. Jodok Madonna 120. jpg|Hans Leinberger, Madonna, St. Jodok, Landshut Soubor:Furth Kirche Sankt Sebastian Madonna. jpg|Hans Leinberger, Madonna, Furth Kirche Sankt Sebastian Soubor:Brixner Dom, Sichelmadonna von Hans Leinberger. jpg|Hans Leinberger, Sichelmadonna, Brixen.

Reference

Literatura

Jiří Vykoukal (ed. ), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, * Michaela Ottová, Mistr mariánského oltáře ze Seeberku, in: A. +more Mudra, M. Ottová (eds. ), Ars vivendi. Professori Jaromír Homolka ad honorem, Opera FTC UCP, Historia et historia artium, vol. V, Praha 2006, s. 327-349 * Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975.

Externí odkazy

[url=http://www.gavu.cz/gotika/]GAVU Cheb: stálá expozice Gotika[/url]

Kategorie:České gotické sochařství Kategorie:Umělecká díla z roku 1520