Kambium

Kambium je meristémová vrstva rostlin zajišťující sekundární tloustnutí rostliny tzn. tloustnutí kmenů, větví a kořenů. Kambium je jednobuněčná vrstva umístěná mezi dřeňovým základem a borkou. Tvoří se převážně z meristematických buněk, které jsou schopné se neustále dělit a tím vytvářet nové buňky. Tím dokáže rostlina růst na tloušťku, zvyšuje se objem a pevnost jejích vnitřních částí. Když z pletiv vzniklých dělením kambia dozrávají, stávají se součástí dřeva nebo korku a jsou již neměnné. Kambium je charakteristické pro cévnaté rostliny, jako jsou například stromy nebo keře. Cévní svazky jsou součástí pletiv vytvářených kambiem. Kambium se nachází jak v primárním, tak v sekundárním vodivém systému. Primární kambium se vyvíjí z provodivých svazků v meristému dřene a kryje plynové svazky. Sekundární kambium se vyrábí jedním nebo dvěma vrstvami oddělenými pouze jednou vrstvou buněk s mnoha kambiovými větvemi. Vytváří sekundární xylem do nitra rostliny a sekundární floém směrem ven. Dřevní a kambiové buňky jsou produkovány buňkami meristému v sekundárním kambiu na druhé straně pletiva.}} V kultuře Kambium je významný pojem v oblasti zemědělství a lesnictví. Využívá se při mnoha zahradnických, lesnických a dendrologických pracích při tvorbě a řezu stromů. Vhodný zásah do kambiové vrstvy může ovlivnit růst a tvar stromu. Je důležité znát základní principy kambiové činnosti, aby bylo možné provést řez bez poškození stromu. Kambium je také studováno v botanice a fyziologii rostlin, kde se zkoumají procesy tloustnutí rostlin a jejich mechanismy růstu. Význam Kambium je zásadní pro sekundární tloustnutí rostliny, které jí umožňuje růst na tloušťku. Bez kambia by rostlina nemohla zvětšovat svou objemovou hmotnost a postupně tloustla by pouze na povrchu. Díky kambiu vytváří rostlina nové dřevo a kůru, které jsou důležité pro její stabilitu a funkci. Při řezu do kambiové vrstvy je tedy nutné pečlivě zacházet, aby nedošlo k poškození stromu. Reference: - https://cs.wikipedia.org/wiki/Kambium