Kanibalský film je podžánr filmového hororu, typický pro italskou filmovou produkci sedmdesátých a osmdesátých let. Pro žánr jsou typické neobyčejně brutální filmy, založené na střetu zástupců moderní civilizace s kanibalskými kmeny v Asii a Jižní Americe. Autoři žánru užívají celou řadu prvků explicitního násilí, snaží se o šokující účinek. Filmy typicky obsahují dlouhé scény mučení, znásilňování, zabíjení lidí i zvířat a pojídání lidského masa, využívají exotické lokace. Žánr úzce souvisí s tzv. Mondo filmy, vysoce brutálními pseudodokumenty, s nimiž později splynul. Většina kanibalských filmů vznikla v období, nazývaném cannibal boom, které je vymezen přibližně léty 1977-1981. Za první kanibalský film je pokládán Vymítač kanibalů (Il paese del sesso selvaggio, 1972) režiséra Umberta Lenziho, patrně nejslavnějším je Cannibal Holocaust režiséra Ruggera Deodata (1980). K dalším známým dílům patří Cannibal Ferox a Mangiata Vivi Umberta Lenziho, La Montagna del Dio Cannibale Sergia Martina či Natura contro Antonia Climatiho. K nejvýznamnějším režisérům patří krom již zmíněných Ruggera Deodata a Umberta Lenzho také Jesus Franco (Mondo cannibale) a Joe d'Amato (Emanuelle e gli ultimi cannibali). Většina filmů tohoto žánru je velmi kontroverzní kvůli týrání zvířat, častým pornografickým scénám a především obrovské brutalitě.
Cesko.wiki 