Kaple svaté Barbory (Buchlovice)

Kaple svaté Barbory (lidově pojmenovaná Barborka) je raně barokní stavba z let 1672-1673 na vrchu Modla v Chřibech nedaleko hradu Buchlov, 3 km od městyse Buchlovice, na jehož katastrálním území se nachází. Sloužila jako pohřebiště majitelů buchlovského panství - Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů z Uherčic a také jako poutní místo. Od roku 1945 je v majetku státu a je památkově chráněná. Spravuje ji Národní památkový ústav a je veřejnosti přístupná.

Historie a architektura

Původní raně gotická kaple vznikla ve 13. +more století. Architektonické články z tohoto období byly druhotně využity ve zdivu současné stavby. První písemná zmínka o kapli pochází z roku 1412.

Majitel buchlovského panství Hanuš Zikmund Petřvaldský z Petřvaldu se zasloužil o výstavbu nové raně barokní (pozdně manýristické) kaple v letech 1672-1673. Zakládací listina z roku 1672, která byla napsána latinsky, byla objevena ve věžní makovici v devadesátých letech 20. +more století. Hanuše Zikmunda a jeho manželku připomíná alianční znak Petřvaldských a Serényiů nad vstupním portálem na západní straně. Součástí komplexu měl být i klášter trinitářů pro šest řeholníků, od jeho stavby se však pro finanční náročnost nebo z důvodu nedostatku vody na kopci ustoupilo. Přesto se ze započaté stavby zachovala část základového zdiva. Za autora projektu býval dříve nejčastěji označován italský architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629-1702), podle novější literatury autorem návrhu kaple mohl být Jan Křtitel Erna (1625-1698).

Volně stojící kaple je vystavěna na půdorysu rovnoramenného kříže s pravoúhlými závěry a s centrální osvětlovací kopulí. Pod stavbou byly vybudovány čtyři hrobky, kde našli místo posledního odpočinku někteří bývalí majitelé buchlovského panství - Petřvaldové a Berchtoldové. +more Také jsou zde, za hlavním vstupem pod podlahou, pohřbeni mniši řádu sv. Františka, jejichž poustevna se nacházela poblíž. Do dvacátých let 20. století se starali o údržbu a bezpečnost kaple.

Za vlády Josefa II. (od roku 1784) byla kaple na nějakou dobu uzavřena. Dne 25. června 1896 zapálil kapli blesk.

Dodnes se u kaple odbývají dvě poutní bohoslužby, a to na svátky Nejsvětější Trojice v červnu a Nanebevzetí Panny Marie v srpnu.

Poblíž kaple se nachází socha Panny Marie s dítětem asi z přelomu 17. a 18. století.

Vnitřní zařízení

Hlavní oltář kaple pochází z přelomu 17. +more a 18. století a byl přivezen z Velehradského kláštera, který zrušil císař Josef II. Zdejší původní oltář byl přesunut v roce 1923 do farního kostela sv. Martina v Buchlovicích.

Postranní retabulové oltáře pochází z osmdesátých let 17. století. +more Na severní straně je obraz sv. Ludmily z konce 19. století, zatímco na jižní straně je barokní oválný obraz sv. Zikmunda z poloviny 18. století. Vyřezávaná pozlacená přízední kazatelna byla zhotovena kolem roku 1700 nebo v polovině 18. století. Na stěnách visí posmrtné portréty členů rodiny Berchtoldů od uherskohradišťského malíře Františka Dorazila. Portréty zobrazují zesnulého Zikmunda I. a jeho manželku Ludmilu, jejich dceru Warburgu a Zikmundova mladšího bratra Antonína. Dříve bývaly vystaveny v druhém poschodí východní věže hradu Buchlov, kde se dodnes nachází proslulá buchlovská mumie. Varhany pochází z farního kostela v Buchlovicích a sem byly převezeny ve 30. letech 20. století.

K nepřehlédnutelným součástem interiéru patří náhrobky, z nichž vyniká novorenesanční bíločerný mramorový náhrobek Zikmunda II. a jeho ženy Josefíny. +more Zdobí ho pozdně renesanční majolikový reliéf Madony s žehnajícím Ježíškem z Itálie z dvacátých let 16. století od florentského sochaře Giovanniho della Robbia (1469-1529). Do Buchlovic se dostal v roce 1900, kdy ho Leopold II. Berchtold koupil od pařížského antikváře. Reliéf lemuje květinová a ovocná girlanda.

Seznam pohřbených

V hrobce bylo pohřbeno na 20 příslušníků šlechtických rodů Petřvaldských a Berchtoldů. Ostatky Petřvaldských byly uloženy pod bočními oltáři, zatímco Berchtoldů pod hlavním oltářem a sakristií. +more Na počátku 20. století (1910) byla hrobka upravena a byl vybudován samostatný venkovní vchod do Berchtoldské hrobky. Naposledy se zde pohřbívalo v listopadu 1942.

Z jiných rodů byl pod kaplí pohřben např. generální komisař řádu trinitářů Josef (1606-1673), původem ze Španělska. +more Dále pak Anna Švíková z Lukonos, manželka Jaroslava Valkona z Adlaru, jejíž náhrobek z roku 1580 se nachází pod chórovou emporou.

Otec zakladatelů české a moravské větve Prosper Antonín Berchtold z Uherčic (1720-1807), kterého proslavil deník z cesty k sultánovi Osmanské říše Mahmudu I. +more, byl pochován v kryptě kostela Nejsvětější Trojice v Neznašově. Národní buditel, lékař a botanik, nevlastní bratr Leopolda I. Bedřich Všemír Berchtold z Uherčic (1781-1876) byl podle svého přání pochován na hřbitově v Buchlovicích mezi prostými lidmi.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Petřvaldských, zeleně Berchtoldů a žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. +more Červeně jsou zvýrazněni majitelé buchlovského panství. Generace u Petřvaldských z Petřvaldu jsou počítány od Hanuše "Jana" († po 1416). U Berchtoldů z Uherčic jsou počítány od Jana Jakuba († 1641), který byl císařem povýšen do rytířského stavu v roce 1626 a do stavu svobodných pánů v roce 1633, zakoupil panství Uherčice a další statky na Moravě a v Čechách, pohřben byl ve vídeňské katedrále svatého Štěpána. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.