Karel I. Gonzaga

Technology

12 hours ago

Author

Karel I. Gonzaga (6. května 1580 - 22. září 1637) byl od roku 1627 mantovským a montferratským vévodou. Byl také vévodou z Rethelu a Nevers.

Život

Narodil se v Paříži jako syn Ludvíka Gonzagy a Henrietty Klévské. V roce 1600, jako vévoda z Rethelu, v Nevers založil Řád žluté stuhy, který král brzy zakázal, kvůli jeho zvláštnímu charakteru. +more V roce 1606 se rozhodl založit Charleville a knížectví Arches.

V roce 1612 si Karel, jako potomek byzantského císaře Andronika II. +more, kterým byl přes svou babičku Markétu (ta pocházela z linie Theodora I. , Andronikova syna), nárokoval konstantinopolský trůn. Konstantinopol byla tou dobou hlavním městem Osmanské říše. Karel začal spolupracovat s řeckými povstalci, včetně maniotských Řeků, kteří ho oslovovali jako „král Konstantin Palailogos“. Když se o tom dozvěděly osmanské orgány, poslaly armádu 20 000 mužů 70 lodí k napadení Mani. Následovalo pustošení Mani a uvalení daní na Manioty. Karel poslal vyslance k evropským dvorům, kde hledal podporu. V roce 1619 zrekrutoval šest lodí a asi pět tisíc mužů, ale byl nucen ukončit misi, protože začala třicetiletá válka.

Po smrti posledního legitimního mužského dědice mantovské linie rodu Gonzaga, Vincenza II. +more roku 1627, zdědil titul prostřednictvím dohody Karel. Jeho syn se oženil s Marií Gonzagovou, dcerou dřívějšího vévody Františka IV. Nicméně jeho následnictví pobídlo nepřátelství Karla Emanuela I. Savojského, který se zaměřil na gonzagovské Monferrato, a především Španělska a Svaté říše římské, kteří neměli rádi frankofilského vládce Mantovy. To vedlo k válce o dědictví mantovské. V roce 1629 poslal císař Ferdinand II. armádu Lancknechtů k obléhání Mantovy. Karel odešel bez slíbené podpory Ludvíka XIII. Obléhání trvalo až do roku 1630, kdy bylo město, již zasaženo morem, surově vypleněno. Mantova se z této pohromy nikdy nezotavila.

Následné diplomatické manévry umožnily Karlovi, který uprchl do papežského státu, roku 1631 návrat do vévodství. Nešlo to však bez ústupků Savojským. +more Situace Mantovy byla dramatická, ale Karel byl v následujících letech schopen nějaké hospodářské obnovy. Karel zemřel v roce 1637. Nástupcem se stal jeho vnuk Karel II. Gonzaga, který byl zpočátku pod regentstvím Marie Gongzagové, snachy Karla I.

Potomci

1. František Gonzaga (17. +more 6. 1606 Charleville-Mézières - 13. 10. 1622 tamtéž), vévoda z Rethelu * 2. Karel Gonzaga (22. 10. 1609 - 30. 8. 1631 Cavriana), vévoda z Mayenne od roku 1621 až do své smrti a vévoda z Nevers a Rethelu (spolu se svým otcem) *: ⚭ 1627 Marie Gonzagová (29. 7. 1609 Mantova - 14. 8. 1660 tamtéž) * 3. Ferdinand Gonzaga (1610 - 25. 5. 1632 Charleville-Mézières), vévoda z Mayenne, svobodný a bezdětný.

* 4. Ludovika Marie Gonzagová (18. +more 8. 1611 Nevers - 10. 5. 1667 Varšava) *: I. ⚭ 1646 Vladislav IV. Vasa (9. 6. 1595 Krakov - 20. 5. 1648 Merkinė), polský král, velkokníže litevský a moskevský od roku 1632 až do své smrti, v letech 1610-1613 zvolený ruský car, do roku 1634 titulární ruský car *: II. ⚭ 1649 Jan II. Kazimír Vasa (22. 3. 1609 Krakov - 16. 12. 1672 Nevers), polský král v letech 1648-1668 * 5. Benedetta Gonzaga (1614 - 30. 9. 1637), abatyše v Avenay * 6. Anna Gonzagová (1616 Paříž - 6. 7. 1684 tamtéž) *: ⚭ 1645 Eduard Falcký (5. 10. 1625 Haag - 13. 3. 1663 Paříž).