Karel II. ze Schwarzenbergu

Karel II. Filip kníže ze Schwarzenbergu ( Karl II. Borromäus Philipp Fürst zu Schwarzenberg) (21. ledna 1802, Vídeň - 25. června 1858, Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, generál a politik. Po rezignaci staršího bratra Bedřicha převzal knížecí titul mladší rodové větve Schwarzenbergů s majetkem v jižních Čechách (Orlík nad Vltavou). Od mládí sloužil v rakouské armádě, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, zastával funkce místodržitele v Lombardii (1849-1851) a Sedmihradsku (1851-1858).

Život

+more_kníže_ze_Schwarzenbergu_jako_guvernér_v_Sedmihradsko'>Sedmihradsku Pocházel z knížecího rodu Schwarzenbergů, náležel k orlické sekundogenituře. Narodil se ve Vídni jako druhorozený syn slavného vojevůdce napoleonských válek polního maršála knížete Karla Schwarzenberga (1771-1820) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky z Hohenfeldu (1767-1848). V rodinné tradici sloužil od mládí v rakouské armádě, do které vstoupil v roce 1821 jako kadet u pěšího pluku Colloredo a již v roce 1823 byl hodnosti kapitána (Hauptmann) u 11. pěšího pluku. V roce 1831 byl povýšen na majora ve 42. pěším pluku. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti plukovníka a velel 4. pěšímu pluku. V roce 1840 byl povýšen do hodnosti generálmajora a od roku 1842 velel brigádě v Praze. Zde se také zúčastnil veřejného života, mimo jiné byl účastníkem zasedání Českého zemského sněmu. Od roku 1843 byl řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti. Zavedl chov ovcí Merinos. V roce 1847 byl jmenován c. k. tajným radou.

V únoru 1848 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v v revolučním roce 1848 stál v čele divize pod velením polního maršála Radeckého. Po válce se stal vojenským a civilním guvernérem Lombardie (1849-1851). +more V roce 1851 byl jako vrchní velitel a guvernér přeložen do Sedmihradska, kde byl ve zcela neznámém prostředí konfrontován se složitou situací v otázce mnohonárodnostního složení obyvatelstva a jeho příslusnoští k různým náboženstvím. Do funkce sedmihradského místodržitele byl vybrán s ohledem na svou příslušnost k nejvyšší šlechtě, vzdělání a předchozí zkušenosti z Lombardie. Podařilo se mu eliminovat napětí mezi Sedmihradským knížectvím a Uherským královstvím. V roce 1852 získal Řád zlatého rouna a v roce 1854 byl povýšen do hodnosti c. k. polního zbrojmistra.

Zemřel ve Vídni, původně byl pohřben v Třeboni, v roce 1864 byly jeho ostatky převezeny do nově vysvěcené rodové hrobky na Orlíku.

Vyznamenání

Řád zlatého rouna * Řád sv. Anny * Řád sv. Stanislava

Rodinné a majetkové poměry

Po rezignaci staršího bratra Bedřicha se stal hlavou mladší linie Schwarzenbergů, nositelem knížecího titulu a majitelem panství Orlík nad Vltavou s hradem Zvíkov, Sedlec u Kutné Hory, dále vlastnil Murau ve Štýrsku. Na zámku Orlík zahájil novogotickou přestavbu dokončenou až po jeho smrti (1849-1860, architekt Bernhard Grueber).

K významnému rozšíření rodového majetku v jižních Čechách přispěl svým sňatkem. Dne 26. +more července 1823 se v Praze oženil s Josefinou Marií Vratislavovou z Mitrovic (16. 4. 1802 Praha - 17. 4. 1881 Praha). Byla dcerou dlouholetého zemského maršálka Českého království Josefa Antonína Vratislava z Mitrovic. Po otci byla dědičkou panství Čimelice, Osov a Tochovice, byla také c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z tohoto sňatku vzešel syn a dvě dcery.

* 1. +more_Schwarzenberg'>Karel III. Josef Adolf (5. 7. 1824 Praha - 29. 3. 1904 Praha), 4. kníže ze Schwarzenbergu ** ∞ (5. 3. 1853 Praha) Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha - 18. 12. 1910 Praha) * 2. Gabriela (23. 12. 1825 Praha - 26. 11. 1843 Orlík, pohřbena v Čimelicíh a od roku 1864 v Orlíku), zahynula tragicky * 3. Anna Maria (20. 2. 1830 Praha - 11. 2. 1849 Praha, pohřbena v Mnichově Hradišti) ** ∞ (14. 5. 1848 Praha) Arnošt Antonín z Waldstein-Wartenbergu (10. 10. 1821 Praha - 1. 8. 1904 Praha).

Vysokých hodností v rakouské armádě dosáhli jeho bratři Bedřich (1800-1870) a Edmund (1803-1873). Vlivné příbuzenské vazby získal také svým sňatkem s Josefínou Vratislavovou, jeho švagry byli kníže Josef z Ditrichštejna (1798-1858) a generál Ferenc Gyulai (1798-1868).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Holec, Roman - Pál, Judit : Karol II. Schwarzenberg a Sedmohradsko (1851-1858). +more In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice, Národní památkový ústav 2008, s. 453-474. * Kiehlborn, Alena : Die adelige Erziehung der Söhne Carls I. von Schwarzenberg. In: Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München, Martin Meidenbauer 2006, s. 199-211.

Externí odkazy

[url=http://books. google. +moreit/books. id=HsmIU-yI71wC&pg=RA8-PA319&dq=Karl+Borrom%C3%A4us+Philipp+F%C3%BCrst+zu+Schwarzenberg#PRA8-PA321,M1]Životopis (v němčině)[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/schwarzb/schwarzb3. html]Rodokmen na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Karel II. Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava +more_ledna'>Kategorie:Narození 21. ledna Kategorie:Narození v roce 1802 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 25. června Kategorie:Úmrtí v roce 1858 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou Kategorie:Členové c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti Kategorie:Muži.