MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[_id] => Karl_Jaspers
[text] => MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[@attributes] => MongoDB\Model\BSONDocument Object
(
[storage:ArrayObject:private] => Array
(
[bytes] => 13556
)
)
[0] => {{Infobox - osoba}}
'''Karl Jaspers''' (německá výslovnost: [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: [{{IPA|kaʁl ˈjaspɐs}}], {{audio|De-Karl Jaspers.ogg}}; [[23. únor]]a [[1883]] [[Oldenburg]] – [[26. únor]]a [[1969]] [[Basilej]]) byl [[Němci|německý]] [[filozof]] a lékař, specializující se na [[psychiatrie|psychiatrii]], jeden z nejdůležitějších představitelů [[Existencialismus|existencialismu]].
== Život ==
Narodil se v [[Dolní Sasko|dolnosaském]] [[Oldenburg]]u v rodině zámožného bankovního ředitele. Na otcovo přání studoval nejprve práva (ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu]] a v [[Mnichov]]ě), po třech letech přešel na medicínu, poté se věnoval psychiatrii. Promoval roku [[1908]] v [[Heidelberg]]u, kde strávil podstatnou část života. Roku [[1901]] u něj lékaři zjistili nevyléčitelné onemocnění srdce a plic, což jej donutilo ke zdravé životosprávě a lázeňským léčením; nemoc však měla kladný vliv na jeho porozumění psychologickým problémům. Roku [[1910]] se oženil s [[Gertruda Mayer|Gertrudou Mayer]], která se stala jeho celoživotní družkou a zemřela 5 let po Jaspersovi roku [[1974]].
=== Heidelberg ===
Od roku [[1909]] Jaspers působil v psychiatrické léčebně na univerzitě v Heidelbergu. Praxi opustil roku [[1913]] (mj. pro nespokojenost s běžným přístupem pro duševní onemocnění); tehdy obhájil u [[Wilhelm Windelband|Wilhelma Windlebanda]] svou práci ''Všeobecná psychopatologie'' a začal přednášet. Ve své psychopatologii rozlišuje srozumitelné a nesrozumitelné souvislosti. Ke každému z těchto dvou druhů souvislostí je nutno přistupovat s jinými metodami. Roku [[1916]] byl jmenován mimořádným profesorem. Roku [[1920]] se seznámil s [[Martin Heidegger|Martinem Heideggerem]] (jejich přátelství trvalo do Heideggerova angažmá v [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] roku [[1933]], k definitivní roztržce došlo r. 1950Martin Heidegger - Karl Jaspers: Briefwechsel 1920-1963). Od r. [[1922]] se Jaspers podílel na vedení katedry s [[Heinrich Rickert|Heinrichem Rickertem]], [[novokantovství|novokantovcem]], s nímž se však názorově rozcházel. Tehdy se již začal cele věnovat filozofii. Na universitě působil zde až do roku [[1937]], kdy byl vyloučen ze správy univerzity kvůli svým antifašistickým názorům a kvůli židovskému původu své ženy. Roku [[1938]] mu byla zakázána publikační činnost. Během 2. světové války byli oba manželé pronásledováni; pro případ, že by se měli dostat do rukou nacistům, nosili u sebe [[cyankali]], aby raději zahynuli sami;M. Havelka, ''Karl Jaspers: život a dílo'', in: K. Jaspers, ''Šifry transcendence'', Praha 2000, str.10 jeho použití byli naštěstí ušetřeni.
=== Basilej ===
Roku [[1948]] Jaspers a jeho žena přesídlili do [[Švýcarsko|švýcarské]] [[Basilej]]e. Tehdy se značně rozšířila jeho popularita, získal několik cen, uznání a čestných doktorátů. Roku [[1961]] odešel do penze. V roce [[1967]] získal [[Švýcarsko|švýcarské]] státní občanství; dva roky nato zemřel krátce po dosažení věku 86 let. Jeho pozůstalost obnášela přes 35 000 stran.
== Myšlení ==
Karl Jaspers patří mezi nejdůležitější německé filozofy [[20. století]]. Řadil se mezi filozofy [[existence]], kterou odlišoval od [[Sartre|Sartrova]] ateistického [[existencialismus|existencialismu]], zatímco Jaspersovo pojetí bylo [[teismus|teistické]]. Byl inspirován [[Platón]]em, [[Plótinos|Plótinem]], [[Immanuel Kant|Kantem]] a [[Friedrich Nietzsche|Nietzschem]]; byl jedním z prvních, kteří uvedli do širšího povědomí [[Søren Kierkegaard|Sørena Kierkegaarda]].
V chápání psychických dějů viděl Jaspers cestu ke koncepci své psychologie světonázorů. Popisuje psychické typy, které jsou v základu světových názorů. Od roku 1932 formuluje své názory jakožto názory existencialistické. Člověk je podle něho na ideové cestě, může se stát [[nihilista|nihilistou]], [[skeptik]]em, může hledat oporu v konečném (např. autoritářství, hodnotový absolutismus) nebo v nekonečném.
=== Východiska ===
{{Pahýl část}}
=== Obemykající a transcendence ===
Žijeme a myslíme vždy v určitém horizontu. Ve všech předmětech našeho myšlení a zakoušení se vždy ohlašuje ještě něco dalšího, co je obklopuje; zaměříme-li se na toto „obklopující“ či „obemykající“ (''das Umgreifende'') jako na předmět, bude opět v horizontu dalšího obemykajícího. Posledním zakusitelným, [[imanence|imanentním]] obemykajícím je svět. I ten se však ukazuje jako něco, co nemá původ samo v sobě, odkazuje tedy ještě k dalšímu obemykajícímu; to se již vymyká přímému uchopení – je ''transcendentní''.K. Jaspers, ''Rozum a existencia'', Bratislava 2003, str. 40; týž, ''Existenzphilosophie'', Berlín 1964, str. 15nn. [[Transcendence|Transcendenci]] nelze přímo pojmenovat ani si ji představit (jinak by opět byla v horizontu dalšího obemykajícího), ukazuje se vždy zprostředkovaně, skrze ''šifry''. [[Šifra]]mi transcendence mohou být filozofické pojmy, umělecká díla nebo představy boha, šifrou se však může stát v zásadě vše, pokud skrze to člověk zahlédne transcendenci.
Také ''já'' má charakter obemykajícího, ne ve smyslu šířky, ale ve smyslu neempirického předpokladu jednotlivých věcí, které se mu jeví.K. Jaspers, ''Rozum a existencia'', Bratislava 2003, str. 48
=== Já a existence ===
''Já'' znamená rozvažování, vědomí vůbec, které má (nebo v zásadě může mít) všeobecně platné poznatky o kategoriálně uchopitelných věcech. Dále znamená pobývání (''Dasein''), mne jako živou, smyslovou, konečnou bytost žijící zde a nyní ve svém osvětí, které konkrétně zakouším, které mi prospívá nebo škodí a poskytuje požitky nebo utrpení.
Já však může být také ''existence'', tj. vědomě se vztahovat k sobě - a zároveň k transcendenci, neboť si uvědomuje, že není samo sobě základem, že si je darováno, že odkazuje k dalšímu, přímo neuchopitelnému, tj. transcendentnímu obemykajícímu.K. Jaspers, ''Úvod do filosofie'', Praha 1996, str. 25, 47 Svou odkázanost na transcendenci zakouší zejména tehdy, když narazí na meze své autonomie - na nemožnost odstranit smrt, utrpení, konflikt, vinu, nahodilost (to jsou tzv. ''mezní situace''). Existence tedy není dána samotným faktem života; vzpínáme se k ní vědomým úsilím a stále znovu od ní odpadáme.
Jako lze o transcendenci mluvit v šifrách, lze o existenci mluvit v ''signech'' (jako je svoboda, zodpovědnost aj.). Signa existence jsou substantivizace toho, jak existence prožívá samu sebe, nelze je „objektivně“ dokazovat nebo vyvracet.
=== Filozofie dějin a dějiny filozofie ===
''Dějiny lidstva'' mají podle Jasperse čtyři velké předěly:
* Vznik [[jazyk (lingvistika)|jazyků]], vynalezení [[nástroj]]ů, ovládnutí [[oheň|ohně]]. O tomto kroku lze činit jen dohady; je to však základ veškerých dějin, doba, kdy se člověk stal člověkem.
* Vznik velkých kultur v [[starověký Egypt|Egyptě]], [[Mezopotámie|Mezopotámii]], [[Dějiny Indie|Indii]] a později v [[Dějiny Číny|Číně]] mezi lety [[5000 př. n. l.|5000]] a [[3000 př. n. l.]]
* [[Doba osová]], období mezi lety [[800 př. n. l.|800]] a [[200 př. n. l.]], kdy nezávisle na sobě v různých místech světa povstaly filozofické a náboženské nauky ([[konfucianismus]], [[taoismus]], [[buddhismus]], [[zoroastrismus]], [[antická filozofie]] aj.) a kdy člověk začal výslovně reflektovat bytí v celku a své postavení v něm. Tehdy „byly v Číně, Indii, Persii, Palestině, Řecku současně a nezávisle položeny duchovní základy, z nichž lidstvo až dodnes žije“.K. Jaspers, ''Úvod do filosofie'', Praha 1996, str. 68
* Vědeckotechnický věk, připravovaný v Evropě od konce středověku a plně se rozvíjející v posledních desetiletích.
''Dějiny filozofie'' nepředstavují lineární (a to ani polylineární) vývoj. Jsou spíše trvalou diskusí, která v některých dobách živě probíhá, v jiných přetrvává jen jako kulturní fenomén, někdy téměř mizí a poté opět ožívá. I v dobách domnělého úpadku se náhle může objevit filozof prvního řádu (např. [[Plótínos]] ve třetím století, [[Eriugena|Scotus Eriugena]] v devátém).K. Jaspers, ''Úvod do filosofie'', Praha 1996, str. 90nn.
Podstata filozofie se uskutečňuje a ukazuje na „velkých filozofech“ (''die großen Philosophen'', titul Jaspersova pozdního díla z r. 1957). K těm patří zejména
* paradigmatické postavy: [[Sókratés]], [[Gautama Buddha|Buddha]], [[Konfucius]] a [[historický Ježíš|Ježíš]]. Zařazovat je mezi filozofy je u některých problematické, ale měli na veškerou filozofii mimořádný vliv;
* „zakladatelé filozofování“: [[Platón]], [[svatý Augustin|Augustin]] a [[Immanuel Kant|Kant]]; o těchto filozofech platí více než o jiných, že jejich studium je zdrojem nesčetných nových myšlenek, přivádí člověka k vlastnímu myšlení;
* metafyzikové: [[Anaximandros]], [[Hérakleitos]], [[Parmenidés]], [[Plótínos]], [[Anselm z Canterbury]], [[Spinoza]], [[Lao-c']], [[Nágárdžuna]] a řada dalších;
* problematizátoři: [[Abélard]], [[Descartes]], [[David Hume|Hume]], [[Blaise Pascal|Pascal]], [[Gotthold Ephraim Lessing|Lessing]], [[Kierkegaard]], [[Nietzsche]];
* systematici: [[Aristotelés]], [[Tomáš Akvinský]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]].
=== Etika a politická filozofie ===
Jedním ze stěžejních Jaspersových děl je ''Otázka viny'' (1946), která vyšla coby aktuální reakce na právě skončivší [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]]. Jaspers se zde zabývá různými pojetími [[vina|viny]], kterou „klasifikuje“ ze čtyř hledisek:
* ''kriminální vina'' – zločiny, individuální i kolektivní, instancí je soud
* ''politická vina'' – spojená s ideologií; „odpovědnost všech občanů státu za důsledky jednání státu“
* ''morální vina'' – prohřešky každého z nás, instancí je naše vlastní svědomí
* ''metafyzická vina'' – „nejvyšší“, hranice mezí ní a vinou morální nezřetelné, můžeme za ní vidět humanitu, odpovědnost před Bohem, transcendentní instancí
Hlavní myšlenkou této práce je snaha postihnout vinu ve všech jejích aspektech.
== Dílo ==
* ''Všeobecná psychopatologie'' (Allgemeine Psychopatologie, 1913) – habilitační práce.
* ''Psychologie světonázorů'' (Psychologie der Weltanschauungen, 1919)
* ''Duchovní situace doby'' (Die geistige Situazion der Zeit, 1931) – popsal zde příznaky nemocné společnosti, která se žene do války. Česky 2008
* ''Filosofie'' (Philosophie I-III, 1932) – v tomto díle shrnul vlastní filozofický pohled na svět.
* ''Rozum a existence. Pět přednášek'' (Vernunft und Existenz. Fünf Vorlesungen, 1935), slovensky 2003, česky 2023
* ''Filosofie existence'' (Existenzphilosophie, 1938), česky 2023
* ''Úvod do filosofie'' (Einführung in die Philosophie, 1950 jako rozhlasové přednášky, 1953 jako kniha), česky 1996
* ''Otázka viny'' (Die Schuldfrage, 1946), česky 1969, nové vydání Academia 2020 (dotisk 2021)
* ''O počátku a cíli dějin'' (Vom Ursprung und Ziel der Geschichte, 1948)
* ''Filosofická víra'' (Der philosophische Glaube, 1948), česky 1994
* ''Velcí filosofové'' (Die großen Philosophen, 1957)
* ''Atomová bomba a budoucnost člověka'' (Die Atombombe und die Zukunft des Menschen, 1958; esej), česky 2016
* ''Šifry transcendence'' (Chiffren der Transzendenz, 1961 jako přednášky, 1970 jako kniha), česky 2000
* ''Filosofická víra tváří v tvář zjevení'' (Der philosophische Glaube angesichts der Offenbarung, 1962)
* ''Kam se žene Spolková republika?'' (Wohien treibt die Bundesrepublik? 1966; článek)
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Literatura ===
* Bojda, Martin. Politické myšlení Karla Jasperse. Praha: Academia, 2020.. ISBN 978-80-200-3132-7
* Hejdánek, Ladislav: Jaspersovo pojetí jednoty dějin, in: ''Dějiny a současnost'' 10, 1968, č. 9, s. 28–31, [https://www.hejdanek.eu/Archive/Detail/133 elektronicky zde].
* Hejdánek, Ladislav: Jaspers jako filosof, přednáška 1992, [https://www.hejdanek.eu/Archive/Detail/1798 elektronicky zde].
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Karl Jaspers}}
* {{Wikicitáty|osoba=Karl Jaspers}}
* [http://plato.stanford.edu/entries/jaspers/ Článek ve Stanford encyclopedia] {{en}}
* [https://existence-transcendence.cz/1-karl-jaspers Karl Jaspers na stránkách existence-transcendence (česky)]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Filozofie}}
{{DEFAULTSORT:Jaspers, Karl}}
[[Kategorie:Němečtí filozofové]]
[[Kategorie:Filozofové 20. století]]
[[Kategorie:Filozofové smrti]]
[[Kategorie:Němečtí lékaři]]
[[Kategorie:Narození v roce 1883]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1969]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 23. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. února]]
[[Kategorie:Narození v Oldenburgu]]
[[Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Heidelberg]]
[[Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Heidelberg]]
)
)
)
)
Karl Jaspers -
Cesko.wiki 