Karl Kuk

Karl Wilhelm Eligius Kuk (1. prosince 1853 Terst - 26. listopadu 1935 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent Technické vojenské akademie s titulem inženýra nastoupil službu u ženistů, později byl důstojníkem generálního štábu, uplatnil se také jako pedagog a spisovatel. V letech 1912-1916 byl velitelem pevnosti v Krakově a na začátku první světové války se aktivně zapojil do bojů na východní frontě v Haliči. V roce 1915 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti polního zbrojmistra. V letech 1916-1917 zastával funkci generálního guvernéra rakousko-uherské okupační zóny v Polsku se sídlem v Lublinu. Po odvolání z Polska na jaře 1917 zastával již jen podružné funkce ve vojenské administraci. Po zániku monarchie byl v armádě penzionován a žil v soukromí ve Vídni.

Životopis

Polsku Karl Kuk Byl synem finančního úředníka u c. +more k. námořnictva Johanna Nepomuka Kuka (1823-1864). První vojenskou průpravu získal na jezdecké škole v Hranicích, poté studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni (1872-1876). Do armády vstoupil v roce 1876 jako poručík k 2. ženijnímu pluku, s nímž vystřídal službu v Kremži, Linzi, Štýrském Hradci a Vídeňském Novém Městě. V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, poté sloužil u ženistů v Brixenu a po roce 1884 vypracoval plány k opevnění Tridentu. V roce 1886 byl v hodnosti kapitána zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1893 se jako zástupce c. k. armády zúčastnil Světové výstavy v Chicagu a po návratu přednášel technické předměty na Válečné škole ve Vídni. V roce 1897 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele 43. pěšího pluku v Temešváru. Zde strávil pět let a mezitím v roce 1900 dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 1902-1906 byl velitelem železničního a telegrafního pluku v Korneuburgu.

Lubomirskich v Lublinu, rezidence rakousko-uherských generálních guvernérů v Polsku V roce 1907 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v letech 1906-1908 byl velitelem 72. +more pěší brigády v Záhřebu. Poté byl velitelem pevností v Petrovaradíně (1908-1909) a Komárně (1909-1912), mezitím v roce 1911 dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1912-1916 byl velitelem pevnosti v Krakově a na začátku první světové války se zúčastnil bojů v Haliči. Solidní vybavení krakovské pevnosti přispělo k úspěchům 1. a 4. armády na východní frontě. V roce 1915 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a v květnu 1916 se stal generálním guvernérem rakousko-uherské okupační zóny v Polsku. Sídlem generálního guvernéra byl palác Lubomirskich v Lublinu. Kuk měl v plánu určitou autonomii Polského království pod rakousko-uherským dohledem. Z neznámých příčin ztratil v roce 1917 přízeň nového císaře Karla I. a byl odvolán do Vídně. Nějakou dobu zůstal bez služebního zařazení, až v říjnu 1917 obdržel podružnou funkci prezidenta rakouského vojenského fondu pro vdovy a sirotky. V armádě byl penzionován k datu 1. ledna 1919 a od té doby žil v soukromí ve Vídni. Je pohřben na hřbitově v Hietzingu.

Tituly a ocenění

Hrob Karla Kuka na hřbitově v Hietzingu Jako generální guvernér v Polsku obdržel v roce 1916 titul c. +more k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.

Rakousko-Uhersko

60x60pixelů Válečná medaile (1883) * +moresvg'>60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1890) * 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) * 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) * 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) * 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1913) * 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) * 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914) * 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) * 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917).

Zahraničí

+morepng'>60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1902, Německo) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu rumunské hvězdy (1906, Rumunsko) * 60x60pixelů rytířský kříž Řádu meče (1906, Švédsko).

Odkazy

Reference

Literatura

BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 205-206 (heslo Karl Kuk) ISBN 978-963-446-585-0 [url=http://real-d. +moremtak. hu/652/7/dc_633_12_doktori_mu. pdf]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://www. biographien. +moreac. at/oebl/oebl_K/Kuk_Karl_1853_1935. xml]Karl Kuk in: Österreichisches Biographisches Lexikon[/url] * [url=https://www. deutsche-biographie. de/136605761. html]Karl Kuk in: Deutsche Biographie[/url].

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Generální guvernéři Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Narození 1. +more prosince Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 26. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži.