Karl Schinzel

Technology

12 hours ago

Author

Karl Schinzel byl německý matematik, který přispěl k rozvoji teorie čísel, teorie pravděpodobnosti a teorie grafů. Narodil se 1. září 1863 v rodině učitele ve Wittenbergu a zemřel 6. července 1935 ve Würzburku. Schinzel vystudoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, kde získal doktorát z matematiky. Poté působil jako učitel matematiky na gymnáziu v Elbingu. V roce 1901 se stal profesorem na univerzitě ve Würzburku. Jeho nejvýznamnější přínosy se týkají teorie čísel, kde se zabýval například problémem posloupností kvadratických pramenů. Na toto téma publikoval svou práci v roce 1922. Dále se věnoval research projektu na zjištění a klasifikaci všech jednočlenných (elementárních) kvadratických forem. Mezi další oblasti, kterým se věnoval, patří teorie pravděpodobnosti, kde studoval zejména limitní vlastnosti posloupností náhodných proměnných a teorii her. Také se zabýval teorií grafů a jeho výzkum přinesl nové poznatky o vlastnostech grafu. Karl Schinzel byl také aktivním členem matematických společností a akademií. Byl členem Německé akademie věd Leopoldina a Berlínské akademie věd. Za svůj přínos obdržel několik ocenění, včetně Ceny Karla Gustava Jacobija.

Karl Schinzel (20. prosince 1886 Edrovice - 23. listopadu 1951 Vídeň) byl inženýr, chemik a vynálezce německé národnosti narozený na Moravě. Rozhodnou měrou přispěl k zavedení barevné fotografie, zabýval se také reprodukčními technikami a zvukovým filmem.

Život a dílo

Narodil se v Edrovicích, dnes místní části Rýmařova, jako prvorozený syn Karla a Theresie Schinzelových. V roce 1896 se rodina přestěhovala do Opavy, kde si otec otevřel obchod a Karl studoval na gymnáziu. +more Po maturitě roku 1902 se začal hlouběji zajímat o chemické procesy vyvíjení fotografií a našel zaměstnání jako účetní v opavské továrně na léky a chemikálie Hell & Co. , Apotheke. Současně si zřídil soukromou laboratoř, kde trávil většinu svého volného času; své znalosti si doplňoval studiem anglicky, německy a francouzsky psaných časopisů o chemických a fotografických procesech. V roce 1905 podal ve Vídni žádost o patent týkající se procesu, který nazval „katachromie“ - jednalo se o postup vyvolávání snímků na fotografický materiál se třemi citlivými vrstvami. Jeho vynález se stal později důležitým základem, díky kterému mohly být později po roce 1935 vyráběny filmy Kodachrome a Agfacolor.

Po těchto úspěších mu zaměstnavatel pomohl pokračovat dále ve studiu chemie na vídeňské Technische Hochschule; současně navštěvoval večerní kurzy na reálné škole v Schattenfeldu. V roce 1912 získal inženýrský diplom; krátce poté byl povolán k vojenské službě.

Během 1. světové války, které se aktivně zúčastnil, působil také jako fotograf - pořizoval snímky vojáků pózujích se zbraněmi a sám je také vyvolával. +more Po válce rok pracoval v chemickém výzkumu a pak pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě doktorskou prací v oboru výroby výbušnin. Současně dále pracoval na zdokonalení svého patentu. Konkrétní návrh předložil komisi expertů roku 1922; ta jej však označila za nerealistický.

Schinzel se poté zklamaný vrátil do Opavy, kde si zařídil novou laboratoř v domě rodičů (Schinzelův dům). Morální podporu mu poskytoval bratr Ludvík, který mu také pomáhal jako asistent. +more Schinzel sám v ústraní pokračoval ve finančně nákladném výzkumu a řadu výsledků patentoval. Teprve po roce 1935 na bratrovo naléhání začal své výsledky publikovat v odborných časopisech.

Série jeho článků v časopise Das Lichtbild vyvolala pozornost ve firmách Kodak v USA a Agfa v Německu, kde postřehli význam Schinzelova výzkumu. V roce 1936 jej společnost Eastman Kodak pozvala na návštěvu továren do Rochesteru, New Yorku a později do Londýna. +more Po delších vyjednáváních firma od Schinzela odkoupila za nízkou částku práva k 27 patentům, mj. i patent na barevné vyvíjení s postupnou spektrální expozicí, který byl později označen za převrat ve vývoji fotografie. Schinzel se poté vrátil v nevalné finanční situaci do Opavy.

Necelý rok po návratu se Kodak na Schinzela obrátil znovu, aby jej požádal o pomoc při zavádění masové výroby. Schinzel po krátkém váhání souhlasil a během několika měsíců intenzivní práce byly problémy vyřešeny.

V roce 1938 se vrátil unavený a ve špatné finanční situaci do Vídně kde pracoval pro menší firmy, v letech 1942 až 1943 krátce pracoval v Berlíně. V roce 1944 se oženil s mnohem mladší Hermínou Marií Würstovou. +more Po konci 2. světové války přišla další rána - jeho laboratoř v Badenu byla vyrabována, přičemž přišel o všechno vybavení, knihy, časopisy, poznámky i osobní majetek. Zdrcen se vrátil do Vídně, kde ještě ze zbytků poznámek sepsal knihu o barevné fotografii. V listopadu 1951 náhle oslepl a 23. listopadu zemřel na infarkt.