Karol Daniel Kadłubiec

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karol Daniel Kadłubiec (10. června 1908 – 30. června 1981) byl polský voják a důstojník. Během druhé světové války bojoval v řadách Polské jednotky ve Skotsku a poté se přidal k polské exilové armádě. Po skončení války zůstal v exilu a sloužil v polském vojenském letectvu. V roce 1950 se rozhodl emigrovat do Kanady, kde nadále působil v letectvu. Karol Daniel Kadłubiec trávil poslední roky svého života v Toronto, kde zemřel v roce 1981 ve věku 73 let.

Karol Daniel Kadłubiec (* 22. července 1937 Karpentná) je polský vědec a vysokoškolský učitel, známý učenec lingvistiky a folklóru, animátor společenského a kulturního života na Těšínsku.

Životopis

Narodil se 22. července 1937 v Karpentné jako syn polského učitele Jana Kadłubce. +more V Karpentné chodil do lidové školy a následně ukončil základní školu v Bystřici nad Olší. Po maturitě v roce 1955 na střední škole v Českém Těšíně (nyní [url=http://www. gympol. cz/]Gymnázium s polským jazykem vyučovacím[/url]) studoval na Univerzitě Karlově slovanskou filologii (zaměření polonistika a bohemistika). Studium ukončil v roce 1960.

Jeho profesní život je od roku 1964 spjat zejména s Ostravskou univerzitou, kde v roce 1991 stal u zrodu tamější Katedry polonistiky a folkloristiky, a stal se jejím prvním vedoucím. Dnes je profesorem v důchodu (tzv. +more emeritus) Katedry slavistiky Ostravské univerzity.

Paralelně se zajímal o folklor a folkloristiku. Doktorát a následnou habilitaci psal pod vedením prof. +more Karla Horálka. Následně ho prof. Julian Krzyżanowski inspiroval k další habilitaci na Varšavské univerzitě. Titul profesora mu udělil polský prezident Lech Wałęsa v roce 1994.

V roce 1996 se stal vedoucím Katedry folkloristiky na Slezské univerzitě v Katovicích, pobočce v Těšíně. Přednášel také na Katedře pedagogiky, psychologie, antropologie Fakulty humanitních a sociálních studií Humanitní a Technické Akademie v Bílsku-Bělé.

Je čestným rektorem Volné školy filozofie a sociálních studií jm. prof. +more Jana Szczepańskiego, která z jeho iniciativy vznikla v roce 2013 v Těšíně. Stál za vydáním Deníků z let 1935-1945 a Deníků z let 1945-1968 Jana Szczepańského, které zpracoval a napsal k ním úvod. První svazek osobně přepsal, druhý doplnil vysvětlivkami.

Bibliografie prof. Kadłubce čítá více než 600 titulů. +more Jedná se o monografie, rozpravy, studie věnované problematice folkloristiky a lingvistiky, a práce z pomezí těchto dvou oblastí.

Prof. Daniel Kadłubiec vždy spojoval vědeckou práci s aktivitami pro společnost. +more Angažuje se zejména v Polském kulturně-osvětovém svazu. V letech 1965-1995 byl vedoucím Folklorní sekce Hlavního výboru PZKO. Ve svém bydlišti, Mistřovicích, je již mnoho let předsedou Místní skupiny PZKO.

Ocenění

Daniel Kadłubiec je laureátem mnoha ocenění, např. : Nagrody Oskara Kolberga, Nagrody Jędrzeja Cierniaka I stopnia, Nagrody Stanisława Ligonia, Śląskiego Szmaragdu. +more Nagrody im. Wojciecha Korfantego přidělené Związkiem Górnośląskim (2002), Nagrody Polityki za zpracování a úvod do knihy Dzienniki z lat 1935-1945 Jana Szczepańskiego. Byl oceněn titulem Honorowego Ślązaka Roku, získal titul a cenu Ambasadora Polszczyzny poza Granicami Kraju a cenu Cieszynit Uznania.

Publikace

Płyniesz Olzo . Vol. +more 1-2 (1970-1972) * Gawędziarz cieszyński (1973 - spolu s Józefem Jeżowiczem) * Na cieszyńskiej ziemi: jednodniówka z okazji dwudziestolecia Sekcji Folklorystycznej przy Zarządzie Głównym Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego (1985) * Uwarunkowania cieszyńskiej kultury ludowej (1987) * Ojcowski dom: jednodniówka na dwudziestopięciolecie Sekcji Folklorystycznej Zarządu Głównego Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego (1990) * Raz, dwa, trzy, wychodź ty. : twórczość słowna polskich dzieci z Zaolzia (1993 - spolu s Iloną Fryda) * Cieszyńsko-zaolziańska polszczyzna (1994) * Górniczy śmiech: komizm ludowy pogranicza czesko-polskiego (1995) * Kultura ludowa na pograniczu (1995) * Nasza ojcowizna : jednodniówka na trzydziestolecie Sekcji Folklorystycznej przy Zarządzie Głównym Polskiego Związku Kulturalno-Oświatowego (1995 - spolu s Janem Szymikiem) * Polská národní menšina na Těšínsku v České republice (1920-1995) (1997) * Cieszyńska ojczyzna polszczyzna (2001- spolu s Władysławem Milerskim) * Skoro zapómniane: o radościach i smutkach starej Karwiny (2002) * W cieszyńskim mateczniku (Czeski Cieszyn : Kongres Polaków w Republice Czeskiej, 2015) * Płyniesz Olzo. Monografia kultury ludowej Śląska Cieszyńskiego ( Kadłubiec a kolektiv - 2016).