Cesko.wiki Karol Hławiczka
Author
Albert FloresŽivot
Karol Hławiczka byl synem Andrzeje Hławiczky, učitele, varhaníka, sběratele lidových písní, jednoho z průkopníků předválečné hudební kultury Těšínského Slezska. Od roku 1900 žil se svou rodinou v Těšíně. +more Hudební základy získal od svého otce a od roku 1908 navštěvoval soukromou hudební školu Slavík. V letech 1908-1912 studoval na gymnáziu v Těšíně. Zpíval ve školním sboru a v letech 1910-1912 vedl amatérský sbor „Arion“. Po maturitě odešel do Vídně. Studoval práva, ale kvůli tragické smrti svého otce studium nedokončil. V roce 1914 se vrátil do Těšína. Stal se varhaníkem v evangelickém sboru a učil zpěv na Mužském učitelském semináři (Męskie Seminarium Nauczycielskie) v Bobrkách (dnes součást Těšína). Během první světové války řídil v Těšíně dechovku polských legií a malý instrumentální soubor. V roce 1921 publikoval v „Dzienniku Cieszyńskim” svůj první odborný článek: Gwara inteligencji śląskiej (Dialekt slezské inteligence).
V letech 1921-1922 studoval soukromě ve Vídni skladbu a hru na klavír u Franze Schmidta a ve Varšavě (klavír u Aleksandra Michałowského a kontrapunkt u Felicjana Szopského. Hru na varhany studoval v roce 1926 u Marcela Dupré v Paříži a v roce 1926 dokončil studia v Londýně a v Římě. +more Po návratu domů pracoval jako učitel zpěvu na polském gymnáziu a jako varhaník v evangelickém farním sboru. Výsledkem jeho pedagogické práce na školách byl dvousvazkový Školní zpěvník (Śpiewnik szkolny), doprovodné metodické pokyny a zejména čtyřdílná učebnice zpěvu Solfeż polski, vycházející z polských lidových písní.
Karol Hławiczka v tomto období působil také jako klavírista. Od roku 1925 koncertoval v městském divadle a dalších těšínských sálech. +more Hrál klasický a romantický repertoár. Byl zejména respektovaným interpretem Chopinových děl. V letech 1928-1931 působil jako učitel hudby na semináři učitelů v Myslowicích, nedaleko Katovic. Současně působil učil v Katovicích na hudební škole. Redigoval časopisy Muzyka w szkole a Nowa Muzyka w szkole. Věnoval se rovněž kompozici. V té době vznikla jeho hlavní hudební díla.
V roce 1931 se rozhodl usadit ve Varšavě. V září téhož roku byl jmenován instruktorem hudby na Ministerstvu pro náboženské záležitosti a veřejnou osvětu a začal pracovat jako učitel hudby na Státní pedagogické škole. +more V roce 1932 absolvoval jako externista na Varšavské konzervatoři varhanní hudbu a pedagogiku. V té době ještě vystupoval jako klavírista, ale hlavně publikoval své práce vědecké, pedagogické i popularizační.
V letech druhé světové války žil Hławiczka ve Varšavě, hrál na klavír po kavárnách a učil v soukromé škole Rogalska. Po roce 1945 byl, jako mnoho dalších slezských hudebníků, obviněn z kolaborace s Němci. +more S obavy o vlastní bezpečnost a zaměstnání opustil Polsko a usadil se v Zaolží, v české části Těšínska. Založil pěvecké sbory Harfa v Českém Těšíně a Lutnia v Třinci. Spolupracoval s literárně-uměleckou sekcí Polské kulturně-osvětové společnosti v Československu. V rámci této spolupráce organizoval v letech 1951-1954 čtyři populární mládežnické festivaly. Spolupracoval též s pastorem Vladislavem Santariem a zasloužil se o povznesení hudební kultury ve Slezské církvi evang. a. v. .
V roce 1958 se vrátil do Polska. Pokračoval ve vědecké práci, učil na klavír na Státní hudební škole v Těšíně, hrál na varhany, koncertoval ve slezských evangelických kostelech a působil i Uměleckém souboru lidových písní a tanců „Śląsk”. +more V 50. a 60. letech publikoval na 100 vědeckých prací a populárně vědeckých článků, věnovaných hlavně lidové hudbě, dějinám polonézů, hymnologii 16. a 17. stol. , F. Chopinovi, J. S. Bachovi a teorii hudebního rytmu. V roce 1964 odešel do důchodu. Jako důchodce učil v nově vzniklé Pedagogické a umělecké fakultě Slezské univerzity v Těšíně (1973-1974).
V roce 1975 byl vyznamenán Rytířským křížem Řádu znovuzrozeného Polska. Za svou vědeckou práci obdržel Medaili Polské kulturně-osvětové společnosti v Československu a medaili Společnosti Fryderyka Chopina. +more Zemřel 22. července 1976 v Těšíně. Je pohřben na tamním evangelickém hřbitově.
Dílo
Hlavní hudební díla
Sonáta pro housle op. 7 * Klavírní trio op. +more 8 * Klavírní kvartet B-dur op. 9 * Boże Narodzenie, kantáta pro sóla, sbor a orchestr op. 10 * Tańce polskie pro klavír op. 12 * Preludia organowe op. 14-18 * Klavírní koncert d-moll op. 19 * Suita in stillo antico pro klavír op. 25 * Úpravy lidových písní * 75 pieśni marszowych do użytku młodzieży szkolnej, harcerskiej i przysposobienia wojskowego * Pieśni na uroczystości państwowe do użytku szkolnego (1933).
Některé muzikologické spisy
Příspěvek k řešení problematiky rytmu v lidových melodiích Těšínského Slezska. Časopis slezského muzea, B - XXIV. +more, 1975, 2, str. 135-146. * Cimbál - lidový hudební nástroj Těšínského Slezska. Těšínsko, 1978, roč. 21, č. 12, s. 18-20. * Kaszuby: pieśni ludowe kaszubskie na 2 i 3 głosy (1935) * Polskie pierwiastki w muzice europejskiej. Zwrot, 1956, roč. 8, č. 12 (85), s. 3-6. ([url=http://www. sbc. org. pl/Content/123464/Zwr56001. pdf]Online[/url] ) * Die rhythmische Verwechslung. Die Musikforschung, 1958, roč. 11, seš. 1, s. 33-49 ([url=https://web. archive. org/web/20160921070125/http://dlx. booksc. org/50100000/libgen. scimag50128000-50128999. zip/browse/10. 2307/41115069. pdf]Online[/url]) * Eine handschriftliche Miniatur-Orgeltabulatur in Cieszyn (Teschen) / Polen Die Musikforschung, 1960, roč. 13, seš. 4, s. 457-458. ([url=https://web. archive. org/web/20160921065805/http://dlx. booksc. org/48400000/libgen. scimag48430000-48430999. zip/browse/10. 2307/41114314. pdf]Online[/url]) * O zabytkach muzyki polskiej na Słowaczyźnie. Zwrot, 1961, roč. 13, č. 7 (140), s. 6-8. ([url=http://www. sbc. org. pl/Content/123608/Zwrot1961. pdf]Online[/url] ) * Grundriss einer Geschichte der Polonaise bis zum Anfang des 19. Jahrhunderts. Svensk tidskrift för Musikforskning, 1968, s. 51-124 ([url=http://musikforskning. se/stm/STM1968/STM1968Hlawiczka. pdf]Online[/url]) * Zur Geschichte der polnischen evangelischen Gesangbücher des 16. und 17. Jahrhunderts. Jahrbuch für Liturgik und Hymnologie, 1970, roč. 15, s. 169-191. ([url=http://www. jstor. org/stable/24193791. seq=1#page_scan_tab_contents]On-line v databázi JSTOR[/url]) * Polska hymnologia protestancka jako źródło wiadomości do muzyki polskiej XVI wieku. Theologia Evangelica, 1951, roč. 4, č. 2, s. 102-114.
Odkazy
Literatura
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. +more10. Ostrava, Ostravská univerzita 1998. 182 s. * Vladimír Gregor: Karol Hławiczka a hudba na Těšínsku. „Těšínsko”, Karviná, 1974; * Jolanta Bauman-Szulakowska: Polska kultura muzyczna na Śląsku Górnym i Cieszyńskim w latach 1922-1939. Katowice 1994 * Magdalena Dziadek: Karol Hławiczka (1894-1976). De Musica. Wawrszawa-Poznan. Vol. 9, 2004 ([url=https://web. archive. org/web/20121201130959/http://free. art. pl/demusica/de_mus_9/09_15. html]Dostupné zde. [/url]).
Externí odkazy
[url=http://pl. chopin. +morenifc. pl/chopin/persons/text/id/1614]Heslo: Karol Hławiczka[/url] . In: Narodowy Instytut Fryderyka Chopina, 2014. * [url=https://web. archive. org/web/20170728124803/http://idn. org. pl/towmuz/biblioteka/htmliso/karol_hlawiczka. html]Životopis[/url] * [url=http://www. tesin. cz/. kdo-je-kdo=karol-hlawiczka]Karol Hławiczka na stránkách města Český Těšín[/url] * [url=http://www. archiwummuzyczne. pl/musics/people/1188]Životopis a další literatura. [/url].
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Polští hudební skladatelé Kategorie:Polští muzikologové Kategorie:Polští hudební pedagogové Kategorie:Polští varhaníci Kategorie:Polští klavíristé Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Luteráni Kategorie:Narození 14. +more února Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí v Těšíně Kategorie:Pohřbení v Těšíně Kategorie:Úmrtí 22. července Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Ustroni.