Kattarská proláklina

Kattarská proláklina (arabsky: منخفض القطارة‎ Munḫafaḍ Qaṭṭārah) je pustá sníženina v severozápadní části governorátu Matrúh v Egyptě a v části Libyjské pouště. Rozkládá se mezi 28°35′ a 30°25′ severní šířky a mezi 26°20′ a 29°02′ východní délky. Leží pod úrovní hladiny moře a je pokryta solnou pánví, písečnými dunami a slanisky. Je bezodtokou oblastí, klima je vysoce aridní. Asi 20 kilometrů západně od deprese leží oázy Síwa a Jaghbub v podobné menší proláklině. Katarská proláklina je druhým nejnižším místem v Africe, 133 metrů pod hladinou moře (nejníže je hladina jezera Assal v Džibutsku). Rozlohou necelých 20 tisíc km² je srovnatelná s jezerem Ontario a dvakrát větší než Libanon. Vzhledem k rozsáhlosti území a relativní blízkosti Středozemního moře byla zkoumána možnost zřízení hydroelektrárny, která by využívala spádu mezi mořskou hladinou a dnem prolákliny, do níž by voda proudila.

Geografie

Proláklina má tvar slzy, směřující hrotem na východ, s širokou a hlubokou oblastí na jihozápadě. Je považována za největší světový přirozený závrt. +more Severní strana se vyznačuje strmými srázy až 280 metrů vysokými, spadajícími od planiny El Diffa. Jižní svahy pozvolna přecházejí do rozlehlé písečné pouště. V proláklině se pod severním skalnatým okrajem nacházejí slaniska a vyschlá jezerní dna, přechodně zaplavovaná. Močály zaujímají přibližně 300 čtverečních kilometrů, i když jsou místy pokrývané vátými písky. Asi čtvrtinu území pokrývají suchá jezera složená z tvrdé krusty a lepkavého bahna, občas naplněná vodou. Deprese byla vytvořena současným působením zvětrávání a větrné eroze za působení soli. Sůl nejprve narušila podklad, vzniklý písek poté odnesl vítr.

Ekologie

Jedinou vegetaci představují řídké lesíky akácií (Acacia raddiana) v mělkých prohlubních. Oáza Moghra na severovýchodě obsahuje poloslané jezero o rozloze 4 km² a bažiny s rákosinami. +more Jihozápadní roh deprese je součástí Chráněné oblasti Siwa. Proláklina je důležitým stanovištěm geparda, žijí zde gazely, zajíci a šakalové.

Osídlení a těžba ropy

V oblasti existuje jediné trvalé osídlení - oáza Qara s asi 300 obyvateli převážně berberského původu v nejzápadnější části prolákliny. Dalším obyvatelstvem je nomádská populace v oblasti neobydlené oázy Moghra. +more V proláklině jsou ropná pole těžebních společností Royal Dutch Shell a Apache Corporation.

Historie

Průzkum

Nadmořská výška sníženiny byla poprvé změřena roku 1917 důstojníkem britské armády, který v oblasti hlídkoval s průzkumnými vozidly. Důstojník zde na žádost Johna Balla provedl měření nadmořské výšky pomocí aneroidního barometru, a u pramene Ain EI Qattara naměřil hodnotu asi 60 metrů pod hladinou moře. +more Toto číslo bylo překvapivé, a jelikož se použitý barometr ztratil, bylo třeba provést kontrolní měření. V letech 1924 až 1925 Ball zorganizoval novou průzkumnou skupinu s cílem provést triangulaci na západ od Vádí Natrun. Průzkum vedl zkušený G. F. Walpole, jenž potvrdil dřívější měření a doložil tak existenci tohoto rozsáhlého území pod úrovní moře, místy až 133 metrů hlubokého.

Ve 20. a 30. +more letech 20. století byly díky Ralphu Algerovi, britskému důstojníkovi a badateli, zjištěny nové poznatky o Kattarské proláklině. Nejvýznamnější byla jeho cesta v roce 1927, během níž prošel depresi z východu na západ a navštívil oázy Qara a Síwa. Na mnoha výpravách používal automobily (Ford Model T) speciálně upravené pro jízdu v pouštních podmínkách, jejichž technologická vylepšení byla v období druhé světové války velmi přínosná pro britskou Long Range Desert Group.

Ball o svých objevech informoval odbornou veřejnost v říjnu 1927 v časopise The Geographical Journal. Oblast pojmenoval „Qattara“ podle pramene Ain EI Qattara, kde byla prováděna první měření; název v arabštině doslovně znamená „kapající“. +more O šest let později Ball ve svém článku The Qattara Depression of the Libyan Desert and the possibility of its utilisation for power-production jako první publikoval návrh na zatopení oblasti za účelem výroby elektřiny.

Druhá světová válka

Během druhé světové války deprese ovlivnila ráz první i druhé bitvy u El Alameinu. Kvůli svým solným pánvím, hlubokým srázům a fech fech (velmi jemný prachový písek) byla považována za neprůjezdnou pro tanky a většinu jiných vojenských vozidel. +more Srázy u El Alameinu hrály roli přirozeného okraje bojiště, takže síly britského impéria nemohly být obchváceny z jihu. Armády Osy i spojenců budovaly opevněné linie (tzv. Ďáblovy zahrady) od Středozemního moře až ke kattarské proláklině; z větší části se tam jejich pozůstatky nacházejí dodnes, a to především rozsáhlá minová pole.

Do prolákliny během bojů nevstoupily žádné početnější armádní jednotky, ačkoli v oblasti operovaly německé hlídky Afrika Korpsu a britská Long Range Desert Group. Opravárenské a vyprošťovací jednotky RAF (jako například 58 RSU) se přesunovaly přes depresi a v egyptské Západní poušti vyprošťovaly letadla, která zde přistála nebo havarovala.

Jeden německý spojovací důstojník dislokovaný v kattarské depresi se stal podle Gordona Welchmana důležitou postavou pro britský tým pověřený prolomením kódu Enigma; pravidelně totiž vysílal stále stejnou zprávu, že „Není co hlásit.“

Odkazy

Reference

Související články

Sahara

Externí odkazy

Kategorie:Geografie Egypta Kategorie:Prolákliny Kategorie:Nejnižší body