Katyčiai

Katyčiai jsou městys v západní části Litvy, na jihozápad od jihozápadního okraje Žemaitska, v Klajpedském kraji, ve východní části okresu Šilutė, leží při silnici Žemaičių Naumiestis - Rukai, 12 km na jihovýchod od městečka Žemaičių Naumiestis, 9 km na jihojihozápad od městečka Vainutas, 23 km na východ od okresního města Šilutė, městečkem protéká řeka Šyša. Z městečka vedou cesty a silnice ve směrech na Sartininkai, Trumpininkai, Mediškiemiai, Akmeniškiai, Degučiai - Žemaičių Naumiestis, Pašyšiai - Šilutė, Antšyšiai, Rukai - Pagėgiai, Ulozai.

V Katyčiajích jsou tyto architektonické památky: * Centrum městečka * Evangelický luterský kostel, postavený roku 1734 * Obytný dům z přelomu 19. a 20. +more století * Sklad z 2. poloviny 19. století * Zděné stánky tržiště z přelomu 19. a 20. století * Mlýn (1926).

Dlouhou dobu se mělo za to, že na západ od Katyčiů je vojenský pevnostní val asi ze 17. století, ale novější výzkumy prokázaly, že jde o poledový relikt - esker.

V Katyčiajích je evangelický luterský kostel, katolická kaple, tržnice, pošta (PSČ: LT-99011), základní škola, mateřská škola, knihovna, lékárna, ordinace rodinného lékaře, poliklinika.

Minulost města

Podle Melnské mírové dohody území Katyčiů náleželo Litevskému velkoknížectví (LDK). V letech 1451-1485 žemaitský staršina Jonas Kęsgaila založil dvůr. +more V roce 1533 Pruské vévodství zabralo pozemky vsi Katyčiai, protože velkokníže litevský Zikmund I. Starý složil lenní hold pruskému knížeti Albrechtu Braniborskému, kterému také převedl část Žemaitska (ke které náležely i Katyčiai). I když Prusko bylo polským lénem a polský král Zikmund I. Starý zároveň také velkoknížetem litevským, Jižní část Žemaitska (a Katyčiai) nebyla navrácena Litvě, ale od roku 1555 připadla Prusku. V německých dokumentech a mapách z let 1555-1939 Katyčiai figurují pod názvy Kotyca, Koadjuthen, Koadjuten, Coadjuthen, Katytiai, Kottiten atd.

V roce 1568 zde pyl postaven hrad, kolem roku 1574 evangelický luterský kostel. V +more_století'>18. století zde žilo nemálo obchodníků, pořádaly se velké trhy. Na přelomu 18. a 19. století při epidemiích moru a cholery vymřela naprostá většina obyvatel Katyčiů a na jejich místo byli přestěhováni němečtí kolonisté, kteří ještě v roce 1861 tvořili 80 % obyvatel. V roce 1734 byl postaven nový evangelický luterský kostel. V roce 1817 městečko vyhořelo. Od roku 1891 zde kvetl nelegální obchod pašovanými knihami. V roce 1905 zde bylo 30 % Litevců. V roce 1911 byla založena Kulturní společnost litevské mládeže Vainikas (věnec nebo též výkvět), která měla 145 členů a knihovnu. V letech 1915-1919 zde působil jako farář Vilius Gaigalaitis. Koncem roku 1922 bylo v Katyčiajích založeno oddělení hlavního výboru spásy Malé Litvy. V roce 1923 po Klajpedském povstání byla část Malé Litvy (Klajpedského kraje) včetně městečka připojena k Litvě. V meziválečném období působil spolek Santara, spolek Katyčiajských pěvců, roku 1926 byl postaven vodní mlýn, který jistou dobu v poválečných letech dodával elektrický proud, byly zde dvě základní školy, policejní stanice, pošta, lékárna, banka, spořitelna, pojišťovna, několik dílen různých řemesel, cihelna, několik prodejen. V letech 1950-1992 zde bylo středisko drůbežnického sovchozu. Po II. světové válce zde došlo k značné výměně obyvatelstva: mnoho lidí uteklo na Západ a na jejich místo přišli dosídlenci z nejrůznějších oblastí Litvy.

Kostel byl v roce 1955 sovětskou vládou znárodněn a přeměněn na kulturní dům, v roce 1991 byl věřícím navrácen.

10. října 2011 prezidentka Litevské republiky dekretem č. 1K-835 potvrdila Katyčiajský městský znak.

Obyvatelstvo

Slavní rodáci

Zde se narodili: * Rimas Armonas (1949 - 1997), lékař gynekolog * Francas Kestenus vypravěč * Vidas Pielikis (* 1962), politický a veřejný činitel Marijampolského okresu

Na zdejším hřbitově je pochován: * Kristupas Cintijus (1632 - 1674), textař chorálů, zdejší farář

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20081004174729/http://www. fototisena. lt/foto-album-search-0-foto-1. html]Fotogalerie[/url] * [url=http://kpbc. umk. pl/dlibra/doccontent. id=21726&dirids=1]Historická mapa bývalého Tilžėského kraje[/url].

Kategorie:Městečka v Litvě Kategorie:Klaipėdský kraj Kategorie:Okres Šilutė