Kenny Clarke (9. ledna 1914, Pittsburgh - 26. ledna 1985, Paříž) byl americký jazzový bubeník, skladatel a vůdčí představitel bebopu. Je známý svou inovativní technikou hry na bicí nástroje a přímým přínosem k vývoji jazzového drumování.
Clarke začal svou kariéru v Pittsburghu, kde hrál s mnoha známými hudebníky, včetně Dizzyho Gillespieho. V roce 1948 se přestěhoval do Paříže, kde se stal nedílnou součástí tamější jazzové scény. Spolupracoval s mnoha velkými jmény jazzu, jako jsou Thelonious Monk, Bud Powell a Miles Davis.
Jeho přístup k drumování byl zcela odlišný od předchozích hvězd jazzového bicího nástroje. Používal nové techniky, jako je hraní na splash činely a používání basového bicího nástroje jako melodického nástroje. Tím zásadně ovlivnil vývoj jazzového drumování a stal se vzorem pro mnoho dalších bubeníků.
Clarke také komponoval vlastní skladby a účinkoval na mnoha nahrávkách. Jeho dílo je důležitou součástí bebopové éry a jeho vliv je patrný dodnes. Kenny Clarke zemřel v roce 1985 ve věku 71 let, ale jeho odkaz jako jednoho z nejvýznamnějších jazzových bubeníků zůstává živý.