Khevenhüllerové

Khevenhüllerové jsou šlechtický rod, jehož původ je znám od roku 1396, kdy měl své sídlo na zámku Landskron v Korutanech. V roce 1566 byli povýšeni do stavu svobodných pánů. V 16. století se rod rozdělil do dvou hlavních linií Khevenhüller-Frankenburg (od roku 1593 říšská hrabata) a Khevenhüller-Hochosterwitz (od roku 1725 říšská hrabata a roku 1763 jako knížata Khevenhüller-Metsch). Větev Khevenhüller-Frankenburg vymřela v roce 1812, v linii Khevenhüller-Metsch vlastnil rod od 18. století majetek v Čechách. Až do zániku monarchie zastávali Khevenhüllerové vysoké funkce v armádě, diplomacii a u dvora, uplatnili se také v regionální politice jednotlivých korunních zemí. Deset členů rodu získalo Řád zlatého rouna a od roku 1861 jim náleželo dědičné členství v rakouské panské sněmovně.

Historie

Rod pochází z Kevenhüllu poblíž města Beilngries (klášter Eichstätt v dnešním Horním Bavorsku) a poprvé se zmiňuje 24. července 1330 v souvislosti s Ulreichem Chevenhuelaerem. +more Nepřerušená rodová linie v osobě Hanse Khevenhüllera, městského soudce Korutanech, dokumentovaným v roce 1396 († 1425), který byl také biskupem v Bambergu ve Federaunu.

Vzestup rodu Khevenhüllerů v Korutanech začal v roce 1525 jmenováním Kryštofa Khevenhüllera kapitánem hradu v Ortenburgu poblíž Spittal an der Drau. Kryštof se oženil s Alžbětou Mansdorferovou (Manndorffovou), dcerou bohatého měšťana. +more Toto manželství mu umožnilo získat řadu nemovitostí v Horních Korutanech, včetně hradu Sommeregg, Ortenburgu, železných dolů v Eisentrattenu poblíž Korutanského Gmündu a dalších nemovitostí, včetně zámků Aichelberg a Landskron. Kryštof Khevenhüller konvertoval k protestantismu.

Kryštofovi synové Jan (Hans), Mořic a Bartoloměj (Bartlmä) úspěšně ekonomicky i politicky pokračovali v otcových aktivitách. Hans 26 let byl vyslancem u španělského dvora ve službách římskoněmeckého císaře. +more V roce 1581 obdržel Jan od císaře Rudolfa II. zámek Kammer a panství Kogl (kde Khevenhüllerové později v roce 1750 vystavěli zámek Kogl) a Frankenburg (s hradem Frein), které byly spojeny do podoby „Frankenburské hrabství“. Jan byl jmenován také komorníkem a tajným radou a v roce 1587 byl povýšen na rytíře zlatého rouna. V roce 1593 byl povýšen na hraběte a po jeho smrti tento titul přešel na jeho bratra Bartoloměje (1539-1613).

Po obsazení Horního Rakouska Bavory v letech 1810-1816 prodali Khevenhüllerové panství Kogl a Frankenburg rodině Pausingerů a podrželi si pouze Kammer, a to až do roku 1904.

Bratranec tří bratrů, hejtman Jiří z Khevenhülleru, také přesvědčený protestant, koupil hrady Hochosterwitz a Wernberg (později doplněný o hrad Damtschach) a rozšířil je do dnešní podoby. Pro svou druhou manželku nechal postavit hrad Annabichl. +more Ve Villachu kolem roku 1570 postavil městský palác, takzvaný Venetianerhaus. Rytíř Oldřich Khevenhüller (asi 1430-1492) a paní Anna roz. z Kellerbergu. V pozadí je vidět hrad Mörtenegg a kostel sv. Martina poblíž Villachu. Rodový erb podle Otto Huppa v mnichovském kalendáři z roku 1903. .

Protestantismus

V době protireformace, kdy císař Ferdinand II. +more zrušil náboženskou svobodu protestantské šlechty, byly protestantské větve Khevenhüller nuceny vzdát se svých korutanských statků a v roce 1628 spolu s mnoha dalšími exulanty emigrovat do jiných zemí říše, většina z nich do evangelického svobodného říšského města Norimberka, kde Khevenhüllerové roku 1637 od jiného emigranta získali hrad Oberbürg.

Pavel Khevenhüller (1593-1655) během třicetileté války působil ve švédských službách. Protestatnští Khevenhüllerové navíc půjčili švédskému králi 70 000 švédských říšských tolarů na financování války. +more Po smrti Gustava Adolfa však švédský stát nebyl schopen půjčenou částku Khevenhüllerům splatit. Pavel Khevenhüller byl proto odškodněn panství Julita Gård v Södermanlandu, které rod vlastnil až do 19. století. Jeho pravnuk Mikuláš Ludvík hrabě z Zinzendorfu založil v roce 1727 Moravskou jednotu bratrskou.

Osobnosti rodu

Khevenhüllerové

Oldřich Khevenhüller (* kolem 1430-1492), nejmladší syn Hanse II. Khevenhüllera * Jiří svobodný pán z Khevenhülleru (1533-1587), hejtman Korutan * Hans z Khevenhülleru-Frankenburg (1538-1606), císařský vyslanec ve Španělsku * František Kryštof hrabě z Khevenhülleru-Frankenburg (1588-1650), císařský vyslanec ve Španělsku * Pavel Khevenhüller (1593-1655), diplomat * Zikmund Bedřich (1666-1742), hejtman Korutan, místodržitel Dolního Rakouska * Ludvík Ondřej z Khevenhülleru (1683-1744), polní maršál

Khevenhüller-Metsch

Jan Josef (1706-1776), syn Zikmunda Bedřicha, nejvyšší hofmistr a nejvyšší komoří Marie Terezie, jméno Khevenhüller-Metsch 1751, kníže 1763 * Jan Zikmund (1732-1801), jeho syn, 2. kníže Khevenhüller-Metsch, diplomat; první sňatek: Marie Anna Zuzana kněžna Lichtenštejnská, dcera knížete Emanuela z Lichtenštejna, druhý sňatek: Marie Josefina Henrietta Barbora hraběnka von Strassoldo * Karel Maria Josef Jan Baptista Clemens (1756-1823), jeho syn, 3. +more kníže Khevenhüller-Metsch; ∞ Tereza hraběnka z Morzinu * František Maria Jan Josef Heřman (1762-1837), jeho bratr, 4. kníže Khevenhüller-Metsch; první sňatek: Marie Alžběta hraběnka z Kuefsteinu, druhý sňatek: Maria Josefa hraběnka z Abenspergu a Travna, třetí sňatek: Kristina hraběnka Zichyová von Zich a Vasonykeö * František (1783-1867), c. k. polní zbrojmistr, velkopřevor Maltézského řádu v Českém království * Richard Maria (1813-1877), 5. kníže Khevenhüller-Metsch, poslanec českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské panské sněmovny; ∞ Antonie Marie hraběnka Lichnovská z Voštic, dcera knížete Eduarda * Jan František Karel Eduard Josef (1839-1905), jeho syn, 6. kníže Khevenhüller-Metsch, poslanec českého zemského sněmu, dědičný člen rakouské panské sněmovny, starosta v Riegersburgu; ∞ Eduardina hraběnka z Clam-Gallasu, dcera Eduarda z Clam-Gallasu * Rudolf (1844-1910), rakousko-uherský diplomat, velvyslanec v Belgii a Francii * Alfred Khevenhüller (1852-1911), poslanec říšské rady * Antonín Zikmund Josef Maria (1873-1945), jeho synovec, 7. kníže Khevenhüller-Metsch, starosta v Riegersburgu, dědičný člen rakouské panské sněmovny; ∞ Gabriela hraběnka z Mensdorff-Pouilly.

Panství a majetky - galerie

Villach Landskron Schlossbergweg 30 Burgruine SW-Ansicht 23072006 31. jpg|Hrad Landskron (Korutany) St. +more Georgen am Längsee - Burg Hochosterwitz (b). JPG|Hrad Hochosterwitz Sankt Georgen am Laengsee Schloss Niederosterwitz 23012010 05. jpg|Zámek Niederosterwitz Pellendorf - Schloss. JPG|Zámek Pellendorf v Gaweinstalu GuentherZ 2011-04-16 0051 Riegersburg Mariensaeule. jpg|Zámek Riegersburg Burg Hardegg 080525 1. jpg|Hrad Hardegg GuentherZ 1999 Fronsburg IMG0055. jpg|Zámek Fronsburg Palais Khevenhüller-Metsch Türkenstr 19. JPG|Palais Khevenhüller-Metsch, Vídeň.

Odkazy

Reference

Literatura

Constantin von Wurzbach: Khevenhüller, das Fürsten- und Grafenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. +more 11. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 212-215 (digitalizováno). * Constantin von Wurzbach: Khevenhüller, Ludwig Andreas Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 11. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 225-230 (digitalizováno). * Bernhard Czerwenka: Die Khevenhüller. Wilhelm Braumüller, Wien 1867 (Standardwerk). * Adam Wolf: Khevenhüller, von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15, Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 705 f. * Franz Müllner: Johann Carl Fürst Khevenhüller-Metsch, ein Kampfgefährte Kaiser Maximilians von Mexiko. In Maximilian von Mexiko 1832-1867. Verlag Enzenhofer, Wien 1974, S. 155. * Kurt Peball: Khevenhüller. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, ISBN 3-428-00192-3, S. 569 (digitalizováno). * Gerhard Seewann: Khevenhüller-Frankenburg, Grafen von. In: Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Bd. 2. München 1976, S. 400 f. * Wilhelm Neumann: Zur Frühgeschichte der Khevenhüller. In: Neues aus Alt-Villach: Jahrbücher des Stadtmuseums, 15 Jg. 1978, S. 61-84, und 16 Jg. 1979, S. 7-38. * Karl Dinklage: Kärnten um 1620. Die Bilder der Khevenhüllerchronik. Edition Tusch, Wien 1980. * Genealogisches Handbuch des Adels. Adelslexikon. . Band VI, Band 91 der Gesamtreihe. C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 1987, S. 209-211. * Ulrike Öttl: Die Familie Khevenhüller. In: Elisabeth Vavra (Hrsg. ): Familie Ideal und Realität (Niederösterreichische Landesausstellung 1993). Berger, Horn 1993, S. 335-349 (Überblick) * Peter Thaler, Von Kärnten nach Schweden: Die evangelischen Glaubensflüchtlinge der Familien Khevenhüller und Paul. Klagenfurt: Verlag des Kärntner Landesarchivs, 2010. ISBN 9783900531751.

Externí odkazy

[url=http://genealogy.euweb.cz/austria/kheven3.html]Rodokmen knížecí linie Khevenhüller-Metsch[/url]

Kategorie:Korutanské šlechtické rody Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody