Cesko.wiki Kirill Petrenko
Author
Albert FloresKirill Garrijevič Petrenko (rusky: Кирилл Гарриевич Петренко; * 11. února 1972, Omsk, Sovětský svaz) je ruský dirigent. Od roku 2013 působí jako generální hudební ředitel orchestru Bavorské státní opery v Mnichově, kde nahradil amerického dirigenta Kenta Nagano. Od 19. srpna 2019 je také šéfdirigentem Berlínských filharmoniků jako nástupce Simona Rattlea.
Původ a studium
Petrenko se narodil v městě Omsku na jižní Sibiři do židovské rodiny. Jeho otec Garri Petrenko byl houslista, jeho matka Olga Davidovna Weintraub pracovala jako hudební vědkyně. +more Kirill debutoval jako klavírista ve svých 11 letech. Jako 18letý se se svou rodinou přestěhoval do Rakouska do spolkové země Vorarlbersko, kde jeho otec hrál na housle v Symfonickém orchestru Vorarlberg.
Hudbu studoval na Vorarlberské konzervatoři ve Feldkirchu. Studium hry na klavír zakončil s vyznamenáním. +more Později se zapsal na Univerzitu pro hudbu a výtvarné umění (Universität für Musik und darstellende Kunst) ve Vídni, kde byl jeho profesorem mj. Uroš Lajovic. Mistrovské kurzy absolvoval u Petera Gülkeho, Edwarda Downese, Pétera Eötvöse a Semjona Byčkova, kterým také asistoval při jejich práci. Jeho učitelem byl rovněž jihokorejský dirigent a klavírista Chung Myung-whun.
Dirigentská dráha
Jako operní dirigent debutoval Petrenko v roce 1995 s dílem Benjamina Brittena Let’s Make an Opera ve Vorarlbergu. V letech 1997-1999 byl kapelníkem Lidové opery ve Vídni a řídil tam mj. +more provedení původní verze opery Boris Godunov od Modesta Petroviče Musorgského. Následně byl od roku 1999 do roku 2002 uměleckým ředitelem orchestru Meininger Hofkapelle divadla ve městě Meiningen v německé spolkové zemi Durynsko. Tam dirigoval provedení operního cyklu Richarda Wagnera Prsten Nibelungův (s výpravou od rakouského umělce Alfreda Hrdlicky), který se skládá ze čtyř částí s celkovým trváním kolem 14,5 hodin. Petrenko byl prvním dirigentem, který řídil celý cyklus čtyři večery po sobě, a tímto provedením se stal mezinárodně známým.
Od roku 2001 následovala jeho angažmá na Vídeňské státní opeře (Mozartova Kouzelná flétna), na Royal Opera House Covent Garden v Londýně (Giacomo Puccini: Madam Butterfly) a na Metropolitní opeře v New Yorku (Franz Lehár: Veselá vdova). Zvlášť blízké jsou mu ruské opery, které dirigoval na evropských operních scénách:
* Piková dáma od Petra Iljiče Čajkovského na Gran Teatre del Liceu, Barcelona, a na Bavorské státní opeře v Mnichově * Chovanščina od Modesta Petroviče Musorgského v divadle Opera Frankfurt, Frankfurt nad Mohanem * Evžen Oněgin od Petra Iljiče Čajkovského při festivalu Maggio Musicale Fiorentino ve Florencii * Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče na Sächsische Staatsoper Dresden (Semperoper) v Drážďanech
Od roku 2002 do roku 2007 byl uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Komické opery Berlín. V roce 2013 se stal generálním hudebním ředitelem orchestru Bavorské státní opery v Mnichově, kde se stal nástupcem amerického dirigenta Kenta Nagano, který odstoupil kvůli neshodám s vedením tohoto operního domu.
V roce 2016 podepsal smlouvu, jíž byl zavázán stát se od srpna 2019 novým šéfdirigentem Berlínských filharmoniků. Zvolen byl členy orchestru jako nástupce Simona Rattlea. +more Před definitivním příchodem do Berlína byl veřejnosti oficiálně představen a s orchestrem absolvoval několik koncertů. Do nové funkce, souběžně vykonávané s mnichovským angažmá, nastoupil až 19. srpna 2019. Na zahajovacím koncertu 23. srpna téhož roku byla uvedena 9. symfonie Ludwiga van Beethovena.
Nahrávky
Josef Suk: Asrael-Symphonie op. 27 (Symfonie Asrael). +more Classic production osnabrück (CPO) 2002 * Josef Suk: Ein Sommermärchen op. 29 (Letní sen). CPO 2004 * Josef Suk: Lebensreife op. 34 (Zrání). CPO 2006 * Sergej Rachmaninov: Klavierkonzert Nr. 2 op. 18 (Klavírní koncert č. 2 c-moll).