KkStB řada 80

Parní lokomotiva řady 80 kkStB byla pětispřežní nákladní lokomotiva s vlečným tendrem c.k. Státních drah a rakouské Jižní dráhy. Po první světové válce se tyto lokomotivy dostaly i do dalších zemí.

Vznik a vývoj

Na přelomu století se začaly všeobecně prosazovat lokomotivy na přehřátou páru. Tento vývoj reflektovala úprava osvědčené lokomotivní řady 180 na přehřátou páru. +more Jak již bylo u lokomotiv Karla Gölsdorfa obvyklé, plocha přehřívače byla omezená, neboť vyšší teplota páry by vyžadovala použití dražších olejů z dovozu, což by bývalo mělo nepříznivý vliv na ekonomiku provozu těchto lokomotiv.

V letech 1909 - 1910 bylo v lokomotivkách ve Floridsdorfu, Vídeňském Novém Městě a StEG postaveno 36 strojů s pístovým šoupátkem u vysokotlakého válce a plochým u nízkotlakého. Plochá šoupátka měla sklon k netěsnostem, proto dalších 104 strojů z let 1911 - 1915 (80. +more100-203) již mělo válcová šoupátka na obou stranách. Tato varianta však nesplnila zcela očekávání, proto po první světové válce byla u strojů určených na vývoz použita opět kombinace válcového a plochého šoupátka. V Rakousku zůstal po válce jediný stroj tohoto typu - 80. 37.

V letech 1911 - 1918 byly pro kkStB stavěny tyto stroje jako dvojčité (80. 900 - 999, 1900 - 1999, 2900 - 2908). +more Toto provedení se osvědčilo ze všech nejlépe. Jižní dráha si taktéž objednala lokomotivy dvojčité, které se v detailech lišily od provedení pro kkStB. Po první válce přešlo všech 8 strojů - 80. 31-38 - spolu s dalšími stroji kkStB k FS, které je označily řadami 476 (pouze 80. 9) a 475 .

Provoz

Rakousko

Hlavními oblastmi nasazení řady 80 byly do roku 1918 Čechy, Karawankenbahn a Dráha prince Rudolfa (spojnice Západní dráhy a tratě do Jesenice) a Západní dráha. Patřily svého času k nejoblíbenějším lokomotivám a jejich nasazení bylo ve srovnání s pruskou řadou G 10 mnohostrannější. +more Po první světové válce připadlo 74 strojů ČSD, které je označily řadou 524. 0 a provozovaly až do 60. let. PKP označily tyto stroje řadou Tw12, JDŽ 28 (později 144) a CFR 50. Stroje, které získaly MÁV, nesly řadu 520. 5.

Nově vzniklé BBÖ objednaly další sérii lokomotiv řady 80 (80. 1900-4900). +more Z nich mělo pět Lentzův ventilový rozvod a malotrubnatý přehřívač - 80. 600-604. Celkem měly BBÖ 213 strojů této řady.

Deset strojů bylo prodáno do Persie, z nich některé zrušené. V roce 1938 přeznačily Deutsche Reichsbahn lokomotivy řady 80 takto: 57. +more101-105 (ex 80. 600), 57. 201-318 (ex 80. 900) a 57. 401-473 (80 a 80. 100). Během války přešly do stavu DRB i polské a jugoslávské lokomotivy.

Po roce 1945 se osmdesátky staly nosnou řadou ÖBB v nákladní dopravě. Ve stavu měly 12 sdružených lokomotiv (nově řada 157) a 69 dvojčitých (řada 57). +more Poslední sdružená byla vyřazena v roce 1960, poslední dvojčitá v roce 1968.

80 / 524.0 v Československu

ČSD převzaly 74 strojů kkStB. Výroba této řady pokračovala i v nové republice. +more Firma Breitfeld-Daněk dodala v letech 1919 - 1922 celkem 70 strojů této řady. Posledních 25 strojů z let 1921 a 1922 (80. 3923 - 3947, pozdější 524. 0120 - 144) se od předchozích sérií lišilo různými úpravami. Lokomotivy měly velkotrubnatý přehřívač s plochou 34,4 m², chyběly škrticí klapky u kouřovek, dýmniční dveře byly kulaté, komín litinový, na kotli byly dva parní dómy spojené trubkou, regulátor se nacházel v prvním z nich. Od čísla 80. 3936 (524. 0133) měl parní stroj vnitřní vstup páry. U posledních dvou se zkoušela pístová napájecí čerpadla Knorr.

Během dílenských oprav se lokomotivy unifikovaly. Plocha přehřívače se sjednotila na 26,8 m², dosazovala se tlaková brzda Westinghouse, později Božič, odebírala se sací brzda, acetylénové osvětlení bylo nahrazováno elektrickým, baňaté komíny byly nahrazovány litinovými s korunou.

Po druhé světové válce začaly být vytlačovány z traťové služby lokomotivami řad 534. 03 a 556. +more Na sklonku 60. let již končily i na posunu. Poslední byla vyřazena 524. 0144 v roce 1971 v Plzni.

50.0 v Rumunsku

Rumunské dráhy si v letech 1919 - 1922 pořídily celkem 80 lokomotiv řady 50. Lokomotivy byly postaveny v lokomotivce Státních drah (70 kusů) a ve Vídeňském Novém Městě (10 kusů). +more Konstrukčně tato řada odpovídala řadě 80 kkStB. Téměř polovina lokomotiv byla již z výroby vybavena přídavným olejovým vytápěním. Lokomotivy byly využívány především v oblasti Bukoviny a Besarábie na málo únosných tratích. Za druhé světové války se po obsazení těchto území Sovětským svazem ocitlo sedm lokomotiv v zahraničí. Lokomotivy byly úředně Rumunsku vráceny v roce 1942. Ve skutečnosti se čtyři z nich již nevrátily a dojezdily v Sovětském svazu v letech 1950 - 1951.

V 60. letech prodaly CFR část lokomotiv průmyslovým podnikům a zbytek byl většinou používán na posunu. +more Malá část zůstala v traťové službě, kde se až do 70. let udržely pouze na trati Oraviţa - Anina. Pro tuto dráhu byly upraveny dosazením druhých kompresorů a vzduchojemů 400 l. Zde také dosloužila v roce 1981 poslední.

Dvě lokomotivy se zachovaly - 50.025 v muzeu v Rešici a 50.065 v provozuschopném stavu v depu Oraviţa.

Zvláštní kapitolou v historii této řady bylo přerozchodování 16 lokomotiv na 1524 mm a dosazení samočinných spřáhel SA-3 pro zajištění přeshraniční dopravy se Sovětským svazem. Ve srovnání s mnohem početnější řadou 50. +more1 (pruská G10) měla řada 50. 0 větší přechodnost - zatímco 50. 1 mohla v obloucích o poloměru 150 - 180 m jezdit rychlostí 35 km/h komínem napřed a 10 km/h tendrem napřed, řada 50. 0 mohla v obloucích až do 100 m jezdit bez omezení. Poslední z takto upravených lokomotiv byla vyřazena v roce 1979.

Κβ v Řecku

Řecké státní dráhy si pořídily v letech 1922 - 1926 52 strojů odpovídajících rakouské řadě 80.9. Lokomotivy byly označeny řadou Κβ.

Zkušební úpravy

Řada 80 byla často využívána i ke zkouškám různých technických zlepšení. Na příklad na 80. +more990 zkoušel Karl Gölsdorf novou širokou dyšnu - připomínala Gieslovu dyšnu s komínem napříč. Výsledky měření byly po Gölsdorfově smrti ve víru války ztraceny.

Zvláště pozoruhodná byla též 80. 4911, na které byl zkoušen předehřívač vody s využitím kouře. +more Lokomnotiva si svým hranatým, objemným zjevem vysloužila přezdívky „Lautsprecher“ (amplion) nebo „Bauernschreck“ (strašidlo sedláků).

Pouze Lentzův ventilový rozvod se prosadil ve větší míře - rekonstruované lokomotivy nesly označení 80.800.

Původní řada 80

Řada 80 byla u kkStB již jednou použita pro šest lokomotiv Dněsterské dráhy. Ty byly v roce 1894 přečíslovány na 31.11-16.

Zachované lokomotivy

Tw12-12 PKP v železničním muzeu Chabówka 50.025 CFR

* JŽ 28. 006 (ex 80. +more306) v Divače, Slovinsko * JŽ 28. 029 (ex 80. 120) v Lublani * PKP Tw12-12 v železničním muzeu Chabówka * CFR 50. 025 v muzeu v Rešici * CFR 50. 065 v Oravici (provozní) * FS 476. 083 (ex JŽ 28. 023, ex 80. 100) v železničním muzeu v Terstu * 80. 179 (ex JŽ 28. 053, ex FS 475. 017) v Knittelfeldu.

Odkazy

Reference

Literatura

Verzeichnis der Lokomotiven, Tender, Wasserwagen und Triebwagen der k. k. +more österreichischen Staatsbahnen und der vom Staate betriebenen Privatbahnen nach dem Stande vom 30. Juni 1917, 14. Auflage, Verlag der k. k. österreichischen Staatsbahnen, Wien, 1918 * Karl Gölsdorf: Lokomotivbau in Alt-Österreich 1837-1918, Verlag Slezak, 1978. * Helmut Griebl, ČSD-Dampflokomotiven, Teil 2, Verlag Slezak, Wien, 1969 * Helmut Griebl, Josef-Otto Slezak, Hans Sternhart, BBÖ Lokomotivchronik 1923-1938, Verlag Slezak, Wien, 1985, * Johann Stockklausner: Dampfbetrieb in Alt-Österreich, Verlag Slezak, Wien, 1979, * Dieter Zoubek - Erhaltene Dampflokomotiven in und aus Österreich, Eigenverlag, 2004, * Bek, J. :Atlas lokomotiv, sv. 3 - Lokomotivy let 1900-1918, NADAS, Praha 1980 * Bek, J. :Atlas lokomotiv, sv. 5 - Lokomotivy let 1918-1945, NADAS, Praha 1980.

Externí odkazy

kkStB 0800 Kategorie:Lokomotivy ČKD