Cesko.wiki Klement Slavický
Author
Albert FloresŽivotopis
Klement Slavický pocházel z muzikantské rodiny z Tovačova. Otec, Janáčkův žák, byl varhaníkem, sbormistrem a houslařem. +more Když doma hrával Beethovenovy sonáty, krčil se maličký Klement pod pianem a bez dechu jim naslouchal. Sám od sedmi let hrával na housle na kůru.
K. B. +more Jirák na pražské konzervatoři jej vyzbrojil základními kompozičními znalostmi, jeho absolventskou Fantazii pro klavír a orchestr mu sám provedl s Českou filharmonií, což znamenalo velkou poctu. Ve studiu pokračoval Slavický na mistrovské škole u Josefa Suka, u něhož si vytříbřil smysl pro instrumentální barvy a architektonickou výstavbu díla. Životními skladbami jsou i jeho práce vznikající pod Sukovým dohledem, I. symfonietta a I. smyčcový kvartet. Ve 30. letech, kdy skladatel pracoval v rozhlase jako hudební režisér, na něj mocně působila hudba Stravinského, Bartóka, Prokofjeva, Janáčka a Ostrčila.
V čase ohrožení národa se Slavický přimkl k folklóru rodného kraje. Svůj vztah k moravské písni a hře hudců charakterizoval jako „okouzlení a inspiraci“. +more V tomto opojení zkomponoval písňové cykly Zpěv rodné země a Ej, srdénko moje, V reakci na krutý útisk vytvořil náročný mužský dvojsbor Lidice na Halasovy verše, ovšem na jeho provedení musel patnáct let čekat. Na konci své „folklórní éry“ se dopracoval k rozměrným symfonickým formám: Moravským tanečním fantaziím a Rapsodickým variacím. V nich neidealizoval lidové předlohy, jen v jejich duchu tvořil vlastní hudbu.
Kompoziční přerod se u Slavického odehrál na počátku 50. let příklonem k instrumentální tvorbě vytříbeného slohu a techniky. +more Tehdy i na něho dolehla tíha oficiální kultury, která každé vybočení od socialistického realismu považovala za nežádoucí formalismus. Slavický se však nenechal sevřít do kazajky dobových představ o realistické hudbě a tvořil po svém i za cenu ztráty přízně představitelů státní moci.
Jeho hudba je citově angažovaná, rozechvělá i v nejtišším lyrickém zpěvu. Patří k nejcennějšímu odkazu české hudby druhé poloviny dvacátého století.
Zemřel roku 1999 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Ocenění
Klement Slavický roku 1985 dostal za své rozsáhlé dílo, zejména za 4. symfoniettu „Pax hominibus in orbi universo“ zlatou medaili OSN. +more Skladbu předznamenanou mottem Alberta Schweitzera vytvořil v roce 1984 a věnoval ji 40. výročí založení OSN. V premiéře dílo zaznělo na koncertě Pražského jara 1986.
Nejznámější díla
Klavírní sonáta "Zamyšlení nad životem" * I. symfonieta * I. +more smyčcový kvartet * Šohajé a Madrigaly * Lidice * Eseje a etudy * Moravské taneční fantazie * Rapsodické variace * Suita pro klavír * Píseň domova * Furiant * Partita pro sólové housle * Rapsodie pro sólovou violu * Intermezzi mattutini * Fresky a Invokace * Suita * Trialog * Musica monologica * Tři studie * Capriccia a musica * Pax hominibus in universo orbi * Psalmi * Cesta ke světlu * Sonáta přátelství.
Literatura
Gracian Černušák: Dějiny evropské hudby. Praha : Panton, 1964, s. +more 381. * Československý hudební slovník osob a institucí II. (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha s. 516 * Jana Adámková: Moravizmy v tvorbě Klementa Slavického. Diplomová práce (Katedra muzikologie FF UPOL, 1997).
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160307170344/http://www. musica. cz/cz/composers/show. itemId=139]Životopis[/url] * [url=http://oldwww. svkul. cz/dat/bib/aut/00123-bibliografie. pdf]Dílo a bibliografie[/url] * [url=http://www. radioteka. cz/detail/CRo_xml_11778778/Klement-Slavicky-Skladby-pro-klavir]Skladby K. Slavického ke stažení[/url].
Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Hudební režiséři Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Tovačově Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově