Cesko.wiki Klouzek strakoš
Author
Albert FloresKlouzek strakoš (Falco vespertinus) je pták z čeledi sokolovitých. Je to menší druh sokola, který hnízdí ve střední a východní Evropě, především v stepních a polopouštních oblastech. Klouzek strakoš je drobný pták s dlouhými křídly a ocasem. Samci mají modrošedé peří se světlými stranami hlavy, zatímco samice jsou hnědě zbarvené. Hnízdí v koloniích na otevřených travnatých a polopouštních pláních, kde si staví hnízda na stromech nebo skalách. Tato druh je převážně hmyzožravý, živí se zejména hmyzem, ale také drobnými obratlovci. Klouzek strakoš je trvale tažný pták, který přezimuje v Africe a na Blízkém východě. Početnost klouzka strakoše je v posledních letech výrazně klesající, především kvůli ztrátě vhodných stanovišť a znečištění životního prostředí. Je proto zařazen mezi ohrožené druhy a je chráněn mezinárodními úmluvami. V roce 2012 byla zahájena kampaň na ochranu tohoto ptáka s cílem zastavit jeho úbytek. Probíhají monitorovací programy a aktivní ochranářská opatření, která mají za cíl zlepšit stav a udržitelnost populací klouzka strakoše. Tento malý druh sokola je důležitou součástí ekosystému a přírodního bohatství. Jeho ochranou je možné přispět k udržitelnému životnímu prostředí a ochraně biodiverzity.
Klouzek strakoš (Suillus variegatus (Sw.) Kuntze), v některé české literatuře udáván jako hřib strakoš, je jedlá houba z čeledi klouzkovité.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk má v průměru 3-15 cm. Tvar klobouku je zpočátku polokulovitý, poté polštářovitý až ploše polštářovitý v dospělosti, ve stáří, někdy až plochý, suchý, za vlhka mírně slizký. +more Okraj klobouku je v mládí podvinutý, v dospělosti pak ostrý. Barva je žlutavě olivová až špinavě pomerančová ve stáří až olivově nazelenalá. V mládí je klobouk pokrytý hnědou až červenohnědou plstí, která ve stáří mizí. Pokožka klobouku se dá sloupat velice obtížně nebo vůbec.
Rourky jsou relativně krátké 8-15 mm dlouhé, v mládí okrově žluté v dospělosti pak až olivově hnědé, na řezu a otlačením modrající. Póry jsou zbarvením jakoby špinavější než rourky, drobné, v mládí kulaté, pak téměř hranaté. +more Poraněním trochu modrají, později se modrá mění na hnědou.
Třeň je 30-90 mm dlouhý a 25-40 mm široký, v mládí břichatý, poté válcovitý, zprvu jemně plstnatý, potom téměř hladký, plný. Barvy citrónově žluté až okrově žluté, na bázi s hnědočerveným nádechem, dole někdy bledě plstnatý.
Dužnina je dosti tvrdá a pružná, ve třeni trochu vláknitá. Barva je nad rourkami a pod povrchem klobouku nažloutlá až citrónově žlutá, ve třeni s pomerančovým odstínem. +more Na řezu slabě zelená nebo modrozelená. Vůně je houbová až pryskyřičná, někdy pestřecová, chuť mírná, nevýrazná.
Mikroskopický
Výtrusy jsou světle žluté, elipsovitě vřetenovité, velikost mají 8-10 × 3-4 mikrometrů. Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výskyt
Roste od července až do listopadu, v písčitých borech, zejména v mladším porostu. Upřednostňuje borovici lesní, kyselejší půdu a vlhká až podmáčená místa. +more Je to všeobecně rozšířený druh zejména v nížinách, ale vyskytuje se i ve vyšších polohách.
Použití
Strakoš je jedlá houba. Ke sběru se hodí hlavně mladé plodnice.
Nejčastější záměny
Zaměnit ho lze s taktéž jedlým, klouzkem kravským, který má však klobouk hladký a za vlhka silně slizký.
Odkazy
Reference
Literatura
Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 23. +more Nakladatelství Finidr, Český Těšín. * Rudolf Veselý, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 333. Nakladatelství Academia, Praha, 1972. * Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 38. Euromedia Group, k. s, Praha, 2009.
Externí odkazy
[url=http://www. biolib. +morecz/cz/taxon/id62923/#sfolk]Klouzek strakoš na Biolibu[/url] * [url=http://www. nahuby. sk/atlas-hub/Suillus-variegatus/Masliak-strakaty/Klouzek--hrib--strakos/ID277]Klouzek strakoš na Nahuby. sk[/url].
Kategorie:Klouzkovité Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Tržní houby v České republice