Klášter Amelungsborn

Amelungsborn také Amelunxborn ( Kloster Amelungsborn) je cisterciácké opatství ležící poblíž Negenbornu a Stadtoldendorfu v zemském okrese Holzminden ve Vezerské vrchovině ve spolkové zemi Dolní Sasko v Německu. Po klášteře Walkenried je druhou nejstarší cisterciáckou fundací v Dolním Sasku. Přečkal německou reformaci tím, že se z něj stal luteránský klášter a společně s klášterem Loccum (také původně cisterciáckým) je jedním ze dvou nepřetržitě fungujících luteránských klášterů v Německu. Konventní kostel sv. Panny Marie je zároveň farním kostelem klášterem založených vesnic Negenborn a Holenberg.

Založení

Poloha villa Amelungsborn, západně od dnešního Stadtoldendorfu byla původně součástí dědičných držav hrabat z Northeimu.

Sigfried IV. , poslední hrabě Northeim-Boyneburgu a Homburgu věnoval 20. +more listopadu 1135 půdu v Amelungsbornu cisterciáckému klášteru, jenž byl osídlen mnichy z mateřského kláštera Kamp.

Zdá se, že založením kláštera a blízkého hradu Homburg (postaveného zhruba ve stejnou dobu) se hrabě Sigfried snažil upevnit moc a zabezpečit část svého území, ležícího daleko od jeho rodového sídla v severním Hesensku.

Zakládací listina se nedochovala, ačkoli existuje papežské potvrzení Honoria II. +more, datované 5. prosince 1129. Každopádně interval šesti let mezi založením kláštera a jeho obydlením řeholníky zapadá do obecného harmonogramu cisterciáckých fundací.

Klášter byl vysvěcen hildesheimským biskupem Bernhardem I. v roce 1135. +more První amelungsbornský opat, Jindřich I. byl nevlastním bratrem zakladatele, Sigfrieda IV. a byl jmenovaný v roce 1141.

Vývoj a dceřiné kláštery

Interiér konventního kostela Nový klášter prosperoval a brzy byl schopen rozšířit cisterciácký řád o další kláštery. +more Již v roce 1138 byl mnich z Amelungsbornu jmenován opatem v klášteře Mariental (je to jiný klášter než Marienthal) poblíž Helmstedtu. V roce 1145 osídlil (12 mnichů a opat) z Amelungsbornu dceřiný klášter Riddagshausen poblíž Braunschweigu.

Amelungsborn byl taktéž mateřským klášterem kláštera Doberan v dnešní obci Bad Doberan poblíž Rostocku, jejž řeholníci osídlili v roce 1171 a opětovně v roce 1176 na popud misionářského biskupa Berna (někdejšího mnicha v klášteře Amelungsborn), který se v roce 1155 stal biskupem v Meklenburku a když bylo sídlo biskupství v roce 1160 přesunuto, také prvním schwerinským biskupem.

Klášter se stal nejbohatším opatstvím ve welfské sféře vlivu a byl úzce propojen s kolonizací německého východu. Okolo roku 1280 čítala komunita asi 50 řeholníků a 90 konvršů.

I po odcizení jejich meklenburských majetků, převážně okolo měst Satow a Dranse, ve 14. století, zůstával klášter rozsáhlým pozemkovým vlastníkem a to zejména díky štědrosti pánů z Homburgu, nástupců zakladatele a hrabat z Eversteinu, kteří mu darovali řadu majetků mezi řekami Vezerou a Leine, mezi nimi i půdu v Allersheimu poblíž Holzminden, Schnedinghausen u Moringenu, Erzhausen, Bruchhof a Holtershausen u Greene. +more Klášter také vlastnil majetky ve městech Einbeck, Höxter a Hameln a lesy kolem samotného opatství.

Poreformační období

Matthäuse Meriana) V průběhu první poloviny 16. +more století upadal klášter stále více do vlivu Welfů. V roce 1549 byl Amelungsborn nucen postoupit lukrativní hospodářství v Allersheimu věvodovi Jindřichu I. Mladšímu, Brunšvickému.

Vévoda Julius Brunšvický uchopil v roce 1568 reformaci do svých rukou a konvertoval klášter na luteránský. První luteránský opat Andreas Steinhauer (zemřel 1588) založil v klášteře školu, díky níž se v tomto ohledu stal klášter velmi známým.

Vévoda Karel I. +more Brunšvický v roce 1760 přesunul klášterní školu do města Holzminden a sloučil ji s místní městskou školou, předchůdcem současného gymnázia.

V roce 1806, za vlády císaře Napoleona byl klášter Amelungsborn rozpuštěn, ale funkce opata kupodivu nezanikla. Když byla v roce 1875 přidělena správa školy státu, funkce kláštera jako vzdělávací instituce zanikla. +more Titul opata z Amelungsbornu se ale zachoval jako čestný titul pro starší členy brunšvického kléru.

Od roku 1912 je pozice z politických důvodů neobsazená. V roce 1914 kostel přestoupil pod správu Hannoverské zemské církve (Landeskirche Hannover). +more Církevní senát převzal práva předchozích pozemkových vlastníků a zodpovědnost za klášter.

Druhá světová válka

Za druhé světové války, 8. dubna 1945 byl klášter i klášterní zeď vážně poškozeny americkým bombardováním, při honbě za prchajícími jednotkami SS. +more Kostel utrpěl obzvláště těžké škody a jižní část hlavní chrámové lodi a východní okno z roku 1350 bylo zcela zničeno. Rekonstrukce a restaurátorské práce probíhaly v letech 1954 až 1959.

Obrození

V roce 1960 byl 54. opatem kláštera Amelungsborn jmenován Christhard Mahrenholz. +more Shromáždil komunitu a založil společenství laiků Familiaritas. V roce 2008 se komunita skládala z osmi řeholníků a opata, zatímco laické společenství Familiaritas čítalo okolo třiceti členů.

Opati

Heinrich I (1141-43) * Everhelm (c. 1150-84) * Johann I (1186) * Hoiko (1196-1201) * Walbert (1204/5) * Konrad (1209) * Gottschalk (1213-35) * Dietrich (1236-45) * Johann II (1246-51) * Arnold (1254-69) * Moritz (1270-91) * Balduin (1293-1301) * Bertram (1302-11) * Gieseler (1317-22) * Ludolf I (1326-29) * Heinrich II (1334-37) * Ludolf II (1339-53) * Engelhard (1355-71) * Johann (III) Maske (1377-78) * Heinrich (III) Rikolf (1400-15) * Reiner (1417-26) * Herwig (1431-32) * Johann IV (1433) * Saner von Horn (1438-62) * Johann (V) Alremann (1463-64) * Heinrich (IV) von Horn (1465-77) * Johann (VI) von Dassel (1477-83) * Bernhard von Haselünne (1483-85) * Werner von der Werder (1487-95) * Gebhard Maske (1499-1510) * Hermann Kannegießer (1516-31) * Veit Teckermester (1533-53) * Andreas Steinhauer (1555-88) - první luteránský opat * Vitus Buchius (1588-98) * Anton Georgius (1598-1625) * Theodor Berkelmann (1625-45) * Statius Fabricius (1647-49) * Hermann Topp(ius) (1655-75) * Herbert Rudolphi (1676-84) * Andreas Overbeck (1685-86) * Andreas Rudeloff (1686-1701) * Johann Georg Werner (1702-11) * Christian Heinrich Behm (1712-40) * Anton August Osterreich (1740-45) * Theodor Wilhelm Ritmeister (1747-74) * Johann Friedrich Häseler (1774-97) * Jakob Christian Weland (1798-1813) - během jeho mandátu bylo opatství rozpuštěno * Theodor Christoph Grotian (1814-29) * Franz Heinrich Wilhelm Rägener (1831-37) * Theodor Wilhelm Heinrich Bank (1840-43) * Wilhelm Hille (1845-80) * Karl Julius Franz Stausebach (1881-92) * Johann Karl Theodor Schütte (1900-1912) * position of abbot vacant (1912-1960) * 1960-71: Christhard Mahrenholz - re-founder * 1971-89: Kurt Schmidt-Clausen * 1989-96: Ernst Henze * 1996-2002: Hans-Christian Drömann * 2002- : Eckhard Gorka

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Amelungsborn Kategorie:Románské stavby v Německu Amelungsborn Kategorie:Stavby v Dolním Sasku Kategorie:Organizace v Dolním Sasku