Knížecí zrcadla
Author
Albert FloresHistorie
První knížecí zrcadla vznikala ve starověku, zejména v římské antice. Dvě proslulá zrcadla o mírnosti vlády (De clementia) napsal Seneca pro císaře Nerona, další z pera Plinia mladšího byla určena císaři Trajánovi.
Většina dalších těchto učebnic pochází ze středověku a z raného novověku. Jednu z prvních křesťanských příruček pod titulem Liber de rectoribus Christianis napsal iro-skotský mnich a Sedulius Scottus v Lutychu kolem roku 855. +more Proslulé bylo Speculum císaře Karla IV. V roce 1387 dokončil v Praze své nejslavnější dílo De quatuor virtutibus cardinalibus per erudicione principum, speculum psané formou dialogu, věnované falckraběti a pozdějšímu římsko-německému králi Ruprechtovi III. z domu Wittelsbachů. (Dílo bylo dříve mylně připisováno Matyáši Krakovskému).
Asi nejznámější zrcadlo vlády z přelomu středověku a novověku napsal Niccolò Machiavelli roku 1513 pod titulem Vladař (vyšlo až o dvě desetiletí později).
Samostatným vývojem prošel tento literární žánr v Byzanci i v zemích islámu.
Další významy
Zrcadly se ve středověku nazývaly také učebnice dalších oborů, například lékařství nebo náboženství (Speculum humanae salvationis).
Reference
Literatura
Vladimír Žůrek: Knížecí zrcadla, in: Dějiny a současnost 11/2015
Kategorie:Starověká literatura Kategorie:Středověká literatura Kategorie:Renesanční literatura Kategorie:Barokní literatura Kategorie:Literární žánry