Kodžiki

Kodžiki, nejstarší dochovaný rukopis z let 1371-1372 Ó no Jasumaro, portrét od Kikučiho Josaiho (1781-1878) Kodžiki (古事記, doslova Zápisky o starých věcech) je nejstarší japonská dochovaná kronika a jedna z nejvýznamnějších japonských literárních památek. Byla dokončena roku 712 a, ačkoliv má charakter spíše díla literárního, je společně s kronikou Nihonšoki z roku 720 nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin.

Vznik kroniky

Myšlenka zapsat nejstarší japonské mýty, rodokmeny a události, dochované do té doby jen v ústním podání, vznikla již v druhé polovině 7. +more století za vlády císaře Temmu, ale realizována byla až za vlády císařovny Gemmei, která k tomu vydala příkaz roku 711. Císařský dvůr dal podnět k sepsání kroniky patrně ze dvou důvodů. Prvním z nich bylo, aby i Japonci měli po vzoru Číňanů svou národní kroniku a potvrdili tak svou národní identitu. Druhým důvodem byla oslava vládnoucího císařského rodu a snaha, aby v kronice uvedené mýty o božském původu tohoto rodu kodifikovaly jeho postavení a moc.

Na základě císařského příkazu vytvořil kroniku učený dvořan Ó no Jasumaro (太 安万侶, asi 660-723), a to především podle vyprávění profesionálního vypravěče či vypravěčky jménem Hieda no Are (稗田 阿礼). Jasumaro kroniku sepsal v japonštině (jde o fonetický přepis japonštiny do čínských znaků), protože to byl jazyk, ve kterém mu byly mytické a pseudohistorické události líčeny, předmluvu však napsal ve vybroušené čínštině, jazyku tehdejších učenců.

Obsah kroniky

Obsahem kroniky je doba mytických bohů, legendární období vlády prvních japonských císařů a další události až do vlády již historicky doložené první císařovny Suiko (593-628). Díky tomu se kronika stala jedním z nejvýznamnějších textů původního japonského náboženství šintoismu. +more Je také obrovským zdrojem poznání mravů staré japonské společnosti, jejích lidových zvyků, pověstí a písní a má také velký význam pro poznání nejstarší podoby japonštiny. Na rozdíl od mladších kroniky Nihonšoki v ní však nejsou vůbec žádné zmínky o vztazích k sousedním zemím.

Kronika se dělí na tří části (svitky): * Kamicumaki obsahuje předmluvu a dále mýty o vzniku nebes a země a o zrození a činech šintoistických bohů, zejména o bohyni slunce Amaterasu a o sestoupení jejího vnuka Ningiho z nebes na horu Takačiho na ostrově Kjúšú, odkud vládl japonským ostrovům. * Nakacumaki vypráví o vládě prvních legendárních císařů, líčí vítězné tažení prvního japonského císaře syna nebes Džimmua (byl potomkem vnuka bohyně Amaterasu Ningiho) na ostrov Honšú a časově zabírá úsek od poloviny +more_století_př. _n. _l. '>7. století př. n. l. do roku 310, tj. do konce vlády císaře Ódžina. * Šimocumaki zachycuje události od vlády císaře Nintokua až do vlády první císařovny Suiko (593-628). Tato část již postrádá narativní (vyprávěcí) charakter a obsahuje zejména záznamy o císařském rodě, především o nástupech jednotlivých císařů a císařoven na trůn. Tyto záznamy jsou však proloženy nejstaršími známými japonskými básněmi, zvanými kajó (písně), kterých je celkem 113.

Česká vydání

Kodžiki: japonské mýty, CAD Press, Bratislava 2007, slovenský překlad Viktora Krupy z roku 1979 převedl do češtiny F. R. +more Hrabal * Kodžiki: Kronika dávného Japonska, ExOriente, Praha 2012, překlad za staré japonštiny Karel Fiala, . Druhé, opravené vydání 2013. . Třetí, opravené vydání 2017. .

Reference

Externí odkazy

http://www.sacred-texts.com/shi/kj/index.htm * http://www.ceres.dti.ne.jp/~alex-x/wakan/menu-w.html * [url=://www.cadpress.sk/kodziki.htm

[[Kategorie:Japonská literární díla]url=http://archive. wul. +morewaseda. ac. jp/kosho/ri05/ri05_04868/]Japonský rukopis z roku 1644[/url] na webu University Waseda * [/url]] Kategorie:Knihy z 8. století Kategorie:Šintoismus.