Kógon

Technology

12 hours ago

Author

Kógon ( 1. srpna 1313 - 5. srpna 1364) byl první panovník Severního dvora v období Nanbokučó. Vládl od roku 1331 do roku 1333.

Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na trůn Severního dvora znělo Kazuhito-šinnó , byl třetím synem císaře Go-Fušimiho a adoptivním synem svého strýce, císaře Hanazonoa.

Události za Kógonova života

Roku 1326 byl princ Kazuhito jmenován korunním princem a dědicem císaře Go Daiga z linie Daikakudži . Toto označení pocházelo od šingonského chrámu Daikakudži, který byl klášterním sídlem císaře Go-Udy. +more Během svého života císař Kógon i jeho okolí věřili, že od 22. října 1331 do 7. července 1333 vládl na Chryzantémovém trůnu. V tomto období japonských dějin se na základě rozhodnutí šógunátu Kamakura na Chryzantémovém trůnu každých 10 let střídaly linie Daikakudži (linie císaře Go-Daiga) a linie Džimjóin (linie císaře Go-Sagy). To platilo do roku 1331, kdy se linie Daikakudži odmítla střídat s linií Džimjóin.

V roce 1331, když vyšel najevo druhý pokus císaře Go-Daiga o svržení šógunátu Kamakura, šógunátní vláda císaře zajala a poslala ho do vyhnanství na souostroví Oki. Následně dosadila 22. +more října na trůn prince Kazuhita jako císaře Kógona. Během svého exilu používal Císař Go-Daigo znak chryzantémy se 17 okvětními lístky. Roku 1333 se Go-Daigovi podařilo z ostrovů uprchnout, načež na hoře Sendžó v provincii Hóki shromáždil armádu. Mezitím se generál klanu Hódžó, Takaudži Ašikaga, rozkmotřil se svým klanem, prohlásil se za stoupence císaře Go-Daiga a vstoupil do jeho služeb v naději, že se stane šógunem. Ašikaga zaútočil na náčelníky šógunátu Kamakura v Kjótu a donutil je uprchnout na východ. Dne 7. července 1333 se Go-Daigo zmocnil Kógonova trůnu a pokusil se v rámci takzvané restaurace Kenmu (1333-1336) obnovit císařskou nadvládu. Jeho pokus se však nezdařil, protože se nespokojený Takaudži Ašikaga obrátil proti němu.

Roku 1336 dosadil Ašikaga na trůn Kógonova mladšího bratra jako císaře Kómjóa. Go-Daigo uprchl do Jošina v provincii Jamato a pokračoval v nárokování trůnu. +more Založil přitom linii Daikakudži, jež vešla ve známost jako Jižní dvůr. Kómjóův dvůr zůstal v Kjótu a jeho linie Džimjóin vešla ve známost jako Severní dvůr či severní dynastie. Období Severního a Jižního dvora (Nanbokučó) trvalo v Japonsku až do roku 1392.

V roce 1338 byl Takaudžimu Ašikagovi, potomku princů z rodu Minamoto, udělen titul sei-i taišógun, čímž vznikl Šógunát Ašikaga, který trval až do roku 1573.

V dubnu 1352 využil císař Go-Murakami z Jižního dvora sváru známého jako nepokoje Kannó, jenž probíhal v klanu Ašikaga, dobyl Kjóto a unesl odtud s sebou vysloužilé (severní) císaře Kógona, Kómjóa a také císaře Sukóa a korunního prince Tadahita. Všichni nakonec skončili v Anau, kde se tehdy nacházel Jižní dvůr. +more Císař Kógon byl poté držen po zbytek svého života v domácím vězení. V posledních letech svého života konvertoval k zenbuddhismu. Zemřel 5. srpna 1364.

Rodina

Kógon měl 8 manželek, s nimiž zplodil 11 dětí, 4 syny a 7 dcer. První syn, císařský princ Okihito , se stal císařem Sukó a druhý syn, princ Ijahito , se po bratrovi stal císařem Go-Kógonem.