Korunovace panovníků Svaté říše římské
Author
Albert FloresZnak císaře a kurfiřtů Svaté říše římské z roku 1545 Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež (sv. Lev III.) korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II. Rakouský.
Korunovace
Tradičním místem korunovací římských králů ve středověku byly Cáchy. Na císaře byli římští králové tradičně korunováni papežem v Římě. +more V roce 1508 se za souhlasu papeže poprvé začal titulovat jako zvolený římský císař na císaře nekorunovaný římský král Maxmilián I. Habsburský. Všichni jeho nástupci pak užívali tohoto titulu už od své korunovace na římského krále, případně od faktického nástupu na trůn. Od té doby tedy císařové podstupovali pouze jedinou korunovaci, obvykle ve Frankfurtu nad Mohanem, po níž se rovnou titulovali jako zvolení římští císařové. Ještě v roce 1530 se však volený římský císař Karel V. nechal papežem korunovat na císaře, čímž se stal vůbec posledním korunovaným císařem Svaté říše římské.
Korunovaci na římského krále předcházela volba, uskutečněná říšskými kurfiřty. Od volby až po korunovaci nesla nově zvolená hlava říše titul římského krále. +more Teprve po korunovaci (případně po faktickém nástupu na trůn, tj. po skonu předchozího císaře) příslušel novému panovníkovi titul římského císaře. Během korunovačního obřadu byly užívány říšské korunovační klenoty. Po korunovaci se obvykle slavila korunovační hostina.
Korunovace manželek císařů nebyly pravidlem. Například v 16. +more století se nekonala žádná taková korunovace. Korunovací Marie Amálie Habsburské roku 1742 chtěl její manžel, bavorský kurfiřt a císař Karel VII. Albrecht, v dobách zápasu o dědictví rakouské demonstrovat přenesení císařského důstojenství z habsburské dynastie na Wittelsbachy, a tak posílit svůj nárok na císařskou korunu i na habsburské dědictví.
Seznam korunovací
katedrále Panny Marie v Cáchách. +more Od roku 936 až do poslední cášské korunovace v roce 1531 na něj po své korunovaci usedlo celkem 30 římskoněmeckých králů. Císařská koruna, kterou bývali římští císaři často korunováni Jindřicha II. Jindřicha VII. Lucemburského Zobrazení císařské korunovace z počátku 15. století Korunovaný Karel V. s kurfiřty Matyáše v roce 1612 Ohňostroj během korunovačních slavností ve Frankfurtu v roce 1612 Alegorie oslavující korunovaci Karla VII. v roce 1742 Josef II. pasuje na závěr korunovačního obřadu rytíře.
Tento seznam nemusí být zcela kompletní, zejména co se týče korunovací císařoven. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. +more
Hvězdička znamená, že daný panovník ve skutečnosti nebyl korunovaným římským císařem, ale po korunovaci či po faktickém nástupu na trůn užíval titul "zvolený císař římský". Wahl und Krönung in Zeiten des Umbruchs. Ludolf Pelizaeus (Hrsg.). Frankfurt am Main: Lang, 2008 (= Mainzer Studien zur Neueren Geschichte; 23).center | Status Panovník Datum Místo Koronátor center | Král Ota I. Cáchy center | Královna Edita Anglická
manželka Oty I. Cáchy center | Císař Ota I. Řím papež Jan XII. center | Král Ota II. 961 Cáchy center | Císař Ota II. Řím papež Jan XIII. center | Král Ota III. 983 Cáchy center | Císař Ota III. Řím papež Řehoř V. center | Král Jindřich II. 1002 Cáchy center | Císař Jindřich II. Řím papež Benedikt VIII. center | Král Konrád II. 1024 Mohuč center | Císař Konrád II. Řím papež Jan XIX. center | Král Jindřich III. 1028 Cáchy center | Císař Jindřich III. Řím papež Klement II. center | Král Jindřich IV. 1054 Cáchy center | Císař Jindřich IV. Řím vzdoropapež Klement III. center | Král Jindřich V. 1099 Cáchy center | Císař Jindřich V. Řím papež Paschal II. center | Král Lothar III. 1125 Cáchy center | Císař Lothar III. Řím papež Inocenc II. center | Král Konrád III. 1138 Cáchy center | Král Fridrich I. Barbarossa 1152 Cáchy center | Císař Fridrich I. Barbarossa Řím papež Hadrián IV. center | Král Jindřich VI. 1169 Cáchy center | Císař Jindřich VI. Řím papež Celestýn III. center | Král Ota IV. Brunšvický 1198 Cáchy center | Král Filip Švábský Mohuč center | Král Filip Švábský Cáchy kolínský arcibiskup center | Královna Irena Angelovna
manželka Filipa Švábského Cáchy center | Císař Ota IV. Řím papež Inocenc III. center | Král Fridrich II. Mohuč mohučský arcibiskup center | Král Fridrich II. Cáchy mohučský arcibiskup center | Císař Fridrich II. Řím papež Honorius III. center | Královna Markéta Babenberská
manželka Jindřicha (VII. ) Cáchy center | Král Vilém II. Holandský 1248 Cáchy center | Král Richard Cornwallský Cáchy center | Královna Sancha Provensálská
manželka Richarda Cornwallského Cáchy center | Král Rudolf I. Habsburský Cáchy center | Královna Gertruda z Hohenbergu
manželka Rudolfa Habsburského Cáchy center | Král Adolf Nasavský Cáchy center | Královna Imagina z Limburgu
manželka Adolfa Nasavského Cáchy center | Král Albrecht I. Habsburský Cáchy center | Král Jindřich VII. Lucemburský Cáchy center | Královna Markéta Brabantská
manželka Jindřicha VII. Lucemburského Cáchy center | Císař Jindřich VII. Lucemburský Řím center | Král Fridrich Sličný Habsburský Bonn kolínský arcibiskup center | Král Ludvík IV. Bavor Cáchy mohučský arcibiskup center | Královna Beatrix Svídnická
manželka Ludvíka IV.
Reference
Literatura
Externí odkazy