Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starém Mostě, části města Most v okrese Most, je pozdně gotický chrám, který byl po požáru města vystavěn v letech 1517-1550. Proslulost získal především v roce 1975, kdy byl přesunut po kolejích o 841 metrů, aby byl zachráněn z města, které bylo srovnáno se zemí kvůli těžbě uhlí. V Guinnessově knize rekordů je zapsán jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Kostel se nachází v severní části města za Mosteckým koridorem, asi 1 km západně od nádraží. Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Kostel se stal 8. února 2010 národní kulturní památkou.

...
...
...
...
...
...
+more images (3)

Historie

Původní mostecký kostel

Předchůdcem dnešního kostela byla raně gotická trojlodní bazilika založená mezi lety 12531257, jak dokládá nepřímo listina papeže Bonifáce VIII. +more z roku 1296. Z původního kostela se zachovala jen jeho východní krypta a vnitřní obvodové zdivo západní věže. Kostel vyhořel roku 1515.

Obnova kostela

V roce 1515 bylo město Most zničeno požárem, který velmi ovlivnil pozdější architektonický vzhled města. Dne +more_srpen'>20. srpna 1517 se na troskách starého chrámu započalo se stavbou nového kostela. Jeho obnova byla svěřena architektu Jakubovi Heilmannovi ze Schweinfurtu, žákovi a následovníkovi Benedikta Rieda. Ten kostel navrhl jako velké halové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř, s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží s ochozem v hlavním průčelí, s předsíní po severní stěně a se severozápadní sakristií. V prvním roce stavby probíhaly bourací práce. Teprve roku 1518 odevzdal mistr Jakub projekt nové stavby a jejího vedení se ujal Jiří (Jörg) z Maulbronu. V roce 1531 po něm řízení stavby převzal mistr Petr Heilmann. Ve druhém desetiletí 16. století byly dokončeny klenby obvodových kaplí, vztyčeny vnitřní pilíře a osazeny výběhy klenebních žeber. Roku 1532 byla zasklena okna a vytesána klenební žebra. V roce 1549 byla dokončena hrubá stavba a okolo roku 1550 vznikly portály, již ve slohu renesančním. Při dalším požáru města v roce 1578 kostel opět částečně vyhořel a byl opravován až do roku 1602. Mezitím (1594) kostel vysvětil pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé. I poté následovaly v průběhu staletí drobné úpravy exteriéru i interiéru budovy. V roce 1650 byl kostel pokryt novou střechou.

Sbírka na kostel

Mapa dárců sbírky v letech 1517-1519 Roku 1501 potvrdil papež +more'>Alexandr VI. na přímluvu krále Vladislava II. městu Mostu patronátní právo nad kostelem, které do té doby vykonával klášter křižovníků Božího hrobu ve Zderaze u Prahy. Starost o opravu kostela proto připadla městu. Její financování však pochopitelně nemohlo plně hradit ze svých prostředků, proto se rozhodlo požádat o zorganizování odpustkové sbírky. Měšťané získali v roce 1516 od papeže Lva X. a dalších církevních hodnostářů povolení uspořádat veřejnou sbírku ve prospěch nového kostela. Obdobná svolení ke sbírce vystavil král Ludvík Jagellonský a polský král Zikmund I. .

Sbírka začala 22. +more března 1517 v Mostě a trvala do 1. května 1519. Peníze se vybíraly v Čechách, na Moravě, v Sasku, Lužici a ve Slezsku. V roce 1517 se vybralo 5379 kop a 49 míšeňských grošů, v roce 1518 4984 kop a 52 grošů a ve třetím roce 1375 kop a 47 grošů. Spolu s dalšími dary se podařilo získat celkem 12 155 kop a 45 grošů. Město muselo z konečné sumy odevzdat třetinu papežské kurii. Zbývající peníze byly použity na výstavbu kostela a dalších staveb, jako fary nebo školy.

Novodobé úpravy

Děkanský kostel na rytině z roku 1878 V roce 1840 byla zbořena hřbitovní zeď kolem kostela a kostnice a v letech 1880-1883 proběhla poslední velká oprava, při níž byl interiér regotizován odstraněním části barokního inventáře, novou gotizující výmalbou a instalováním novogotického zařízení. +more Roku 1932 byl kostel opraven pod vedením architekta Karla Kühna. Obnoveny byly omítky vnějšího pláště stavby a restaurovány kamenné články.

Samostatná zvonice

U kostela byla v roce 1765 postavena samostatná barokní zvonice. V roce 1820 byla poškozena při velkém požáru Mostu a následně přestavěna. +more V rámci přestavby byly ke kopuli zvonice přeneseny z bořené renesanční radnice alegorické sochy Živlů, vytvořené v roce 1715 v dílně Jana Brokoffa. V roce 1958 byla spolu s kostelem prohlášena nemovitou kulturní památkou, neboť patřila k významným dominantám městského panoramatu. V roce 1976 byla ovšem odkoupena za 23 tis. Kč a v roce 1979 uvedena v seznamu likvidovaných památkových objektů. Zápis do seznamu kulturních památek byl zrušen v roce 1981 a zvonice byla spolu se Starým Mostem zdemolována.

Přesun kostela

Varianty záchrany kostela

V roce 1964 byla schválena postupná demolice staré zástavby města Mostu a rozhodnuto o současně výstavbě nových sídlišť na nezastavěném území jižně od města. S tím se začala řešit i otázka, jak naložit se zdejší nejvýznamnější architektonickou památkou. +more Usnesení československé vlády č. 612 z 18. listopadu 1964 nařídilo, že při těžbě uhelných zásob pod městem Most bude děkanský kostel zachráněn. Rozhodnutí se opíralo o podrobný umělecko-historický průzkum objektu vypracovaný Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody v Praze.

Při Ministerstvu kultury ČSR byla ustavena komise, jejímž předsedou byl jmenován Stanislav Bechyně. V roce 1969 na jeho místo nastoupil Alois Myslivec. +more Úkolem komise bylo dozorovat projektovou činnost a vlastní realizaci celé záchranné akce.

Odborným poradcem byl ruský stavební inženýr Emmanuil Gendel (1903-1994), který získal rozsáhlé zkušenosti z přesunů velkých administrativních a obytných budov v centru Moskvy již ve 30. letech. +more Jeho odborná doporučení pomohla obhájit myšlenku přemístění proti názoru odpůrců samotného projektu.

Na záchranu kostela bylo vypracováno celkem 11 variant: # přesun kostela asi o 200 metrů jižním směrem před budovaný dopravní koridor, # přesun kostela východním směrem rovněž před koridor, # přesun kostela po rostlém terénu po pevných drahách do prostoru za tehdejší průmyslovou školou (dnes budova Oblastního muzea), # přesun kostela po rostlém terénu na pružných drahách na stejné místo, # ponechat kostel na původním místě na pilotách řešených systémem BENOTO, # ponechat kostel na původním místě na pilotách, # rozebrat budovu po blocích a znovu ji složit na jiném místě, # rozebrat objekt na jednotlivé stavební kameny a opět jej postavit, # ponechat kostel na jeho místě na uhelném pilíři, # ponechat kostel na železobetonovém rámu, # přesun chrámu do prostoru špitálu sv. Ducha.

Možnost zastavení či omezení těžby nebyla mezi návrhy zahrnuta.

Varianty č. 1 a 2 byly zamítnuty kvůli ztížení následné těžební činnosti, neboť se počítalo s vytěžením uhelných slojí až k těsné blízkosti koridoru.

Varianty č. 3 a 4 byly optimální pro umístění kostela, který by se tak dostal co nejblíže k nově vznikajícímu městu. +more Tato varianta však byla zamítnuta jako časově nerealizovatelná. Kostel by totiž musel být přesunut dříve, než by se postavil dopravní koridor.

Varianta č. 4 navíc nebyla technicky možná, neboť trasa vedla přes poddolované území, což nedovolovalo výstavbu pevných drah.

Varianty č. 5 a 6 se později ukázaly jako technicky neproveditelné.

Proti variantám č. 7 a 8 hovořila nejen vysoká pracnost, značná potřeba kvalifikovaných řemeslníků a vysoké náklady, ale hlavně podstatné snížení historické hodnoty objektu.

Při variantě č. 9 by uprostřed lomu zůstal komolý kužel složený z nadložních vrstev o síle 15 metrů z nesourodých zemin o objemu zhruba 300 000 m3 a z uhelné sloje obsahující asi 2,7 milionů tun uhlí. +more Vzniklý pilíř by vážil asi 3,3 milionů tun a spočíval by na nesourodém podloží se šikmým uložením vrstev. Bylo by jej třeba zabezpečit proti samovznícení uhlí ve sloji pod kostelem a zajistit jeho stabilitu. Kostel sám by pak musel projít rekonstrukcí, která by stavbě zaručovala bezpečnost při sedání vysychajícího pilíře. Navíc by zde zůstalo nevytěženo značné množství uhlí, což bylo nežádoucí, a i samotnou těžbu by to zkomplikovalo.

Varianta č. 10 řešila většinu těchto problémů. +more Postupné vybudování železobetonových stěn až do hloubky asi 65 metrů by snížilo na minimum jak riziko samovznícení, tak ztrátu uhlí a zároveň zvyšovalo stabilitu celého pilíře. Nevýhodou těchto dvou variant (č. 9 a 10) byl fakt, že při ponechání kostela na původním místě by byla stavba zhruba na 30 let zcela izolována od okolí.

Jako nejvhodnější, i když ne nejlevnější varianta bylo nakonec zvoleno přesunutí kostela jako celku o několik set metrů dál do sousedství gotického kostela sv. Ducha a vedlejšího barokního špitálu. +more Tím ovšem došlo k oddělení kostela od samotného města koridorem dopravních a inženýrských sítí. Kostel s ocelovou konstrukcí před přesunem.

Přípravy na přesun

Usnesením vlády ČSSR č. 48 ze +more_březen'>4. března 1970, které bylo vládou znovu potvrzeno usnesením č. 103 ze dne 12. května 1971, bylo rozhodnuto o záchraně kostela přesunem na základě Studie realizovatelnosti přesunu gotického kostela v Mostě, zpracované organizací českého ministerstva kultury Transfera, n. p.

Před započetím vlastních projektových prací byl proveden detailní stavebně historický průzkum. V roce 1970 byl vybudován depozitář, kam byl postupně ukládán demontovaný mobiliář kostela, včetně hlavního oltáře, a ohrožené části interiéru. +more V roce 1971 byl proveden archeologický průzkum kostela a jeho nejbližšího okolí.

V dalších letech byl postupně zabezpečován podrobný průzkum geologických podmínek v prostoru kostela, na trase přesunu a na místě nového osazení. Během zpracování projektu byly uskutečněny ještě další doplňující průzkumy, např. +more zjištění fyzikálně-chemických vlastností historických stavebních materiálů kostela, geofyzikální průzkum základů kostela a dutin v prostoru chrámu a nejbližšího okolí, v prostoru celé trasy i na místě nového umístění, neboť trasa přesunu vedla částečně přes starý důl Boží požehnání, zasypaný již před druhou světovou válkou, a nové stanoviště kostela se nacházelo v místě bývalého dolu Richard, který teprve musel být zasypán. Vedle toho probíhala různá laboratorní vyšetření a speciální testování, např. zkoušky jízdních vlastností kol při extrémním zatížení a minimálních rychlostech či zkoušky ztužení chrámové klenby. Nástřik epoxidové pryskyřice byl nejprve vyzkoušen na klenbě piaristického kostela v Mostě.

V roce 1972 byla rozebrána kostelní věž, neboť její zabezpečení by si vyžádalo příliš náročné úpravy a komplikace při přesunu. Poté byly zahájeny zabezpečovací práce v interiéru kostela, které spočívaly ve zpevnění klenby nástřikem a vyztužení objektu ocelovou příhradovou konstrukcí, která sevřela kostel uvnitř i zevně a umožnila rozložit celou váhu historického zdiva (9600 tun) na jednotlivé transportní vozíky. +more Obvod kostela jistil betonový věnec. Celková váha kostela nakonec činila 12 000 tun. Nejnákladnější částí přípravných prací bylo vybudování transportní dráhy. Kolejiště bylo vzhledem k velké dopravní vzdálenosti dlouhé pouze 160 metrů. Za kostelem bylo pak vždy demontováno a během přesunu pětkrát před kostelem namontováno.

Pod všechny staticky důležité body bylo na vybudované kolejiště zasunuto 53 transportních vozíků, které vyrobila Škoda Plzeň. Vozíky pracovaly na hydraulickém principu. +more Hydraulika ovládala také osm výložných ramen, která měla kostel tlačit, případně brzdit. Práce byly řízeny počítačem, jádrem systému byl kalkulátor americké firmy Hewlett-Packard, nebyl ale vyloučen manuální zásah. Autorem software koordinujícího celý systém byl strojní inženýr Jiří Souček.

Velín

Kostel po přesunu Velín byl umístěn přímo v kostele. +more Tvořil jej prosklený přístavek na přídi kostela přibližně 11 metrů nad kolejištěm, který byl propojen s kostelem mnoha kilometry kabelů a hadic s kapalinou, jež přiváděly signály od elektromagnetických čidel MSI rozmístěných v kostele do řídícího počítače ve velínu a zpětně po zpracování k ovládací hydraulice. Z velína řídili inženýři a technici z INOVY (výzkumně vývojový podnik federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, vedený Ing. Kubátem) posuv kostela při udržování dynamické rovnováhy.

Poslední částí projektu bylo vybudování nových dvoupatrových základů s konstrukcí, která zaručovala kostelu na novém místě uložení bez nebezpečí nerovnoměrného sesedání.

V roce 1975 se přípravné práce dostaly do své závěrečné fáze. Postupným vybouráváním zdiva a zabetonováním otvorů se u země vytvořil železobetonový pás. +more Při betonáži se na staré obnažené základy položil ve dvou vrstvách plech, čímž došlo k oddělení objektu od kamenných základů. Pás také umožnil vyšší zatížení a usnadnil vsunutí pomocných ocelových nosníků pod zdivo. Ty přenášely váhu kostela do ocelové konstrukce a umožnily naložit na ni kostel.

Průběh přesunu

Dne 15. +more září 1975 začalo zdvihání a nakládání celého objektu. Samotný přesun byl zahájen 30. září v 11 hodin 50 minut. Dráha měla obloukový půdorys a byla dlouhá 841,1 m se sklonem 12,3 promile. Kostel se po ní posunoval nepřetržitě rychlostí 1,2 až 3,2 cm za minutu. Transfer byl ukončen 27. října 1975 v 8 hodin 52 minuty.

Úpravy po přesunu

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 2006, v popředí špitál sv. +more Ducha Následovalo zabezpečení stability stavby a její postupná renovace. Byla položena střecha, znovuvybudována věž a zrestaurován interiér, kde byla odstraněna historizující výzdoba stěn z 19. století. Základní sakrální prvky, především pak hlavní barokní oltář byly před přesunem sneseny, uloženy v depozitáři a postupně restaurovány. V roce 1983 byl vypracován a schválen scénář využití kostela pro stálou galerijní expozici s možností konání koncertů a jiných akcí. V rámci scénáře a následného projektu (architektky Zdenky Marie Novákové) se v průběhu let 1983-1988 všechny sakrální prvky z doby vzniku kostela, tj. pozdně gotické - renesanční, vrátily na svá místa, expozice navíc byla obohacena o velmi cenné exponáty severočeského umění té doby z dříve roztroušených míst (na příklad i monumentální fresky z Kopist), a spolu se stavbou samotnou byla tak vytvořena unikátní sbírka severočeského gotického a renesančního umění. V roce 1988 byl kostel slavnostně otevřen za přítomnosti ministra kultury. Expozice byla vybrána, jako jediná z přihlášených architektonických realizací v kategorii veřejných interiérů, do užšího kola mezinárodní soutěže IDIA v Londýně (viz Kronika města Mostu za rok 1988). Později byl restaurován barokní oltář a přidán do interiéru. Kostel byl znovu vysvěcen v červnu 1993.

Popis kostela

RokPočet návštěvníků
201511 779
201617 120
201715 608
V původním umístění byl kostel orientovaný, ale tím, že byl přesunut po obloukové dráze, směřuje nyní jeho presbytář k jihu.

Po vzoru jihoněmecké pozdní gotiky má kostel pouze jednu věž, exteriér působí prostě a stroze, stěny jsou hladké a ploché, obvodní zdivo je členěno dvěma pásy oken - spodní okna patří jednotlivým kaplím a horní pás oken náleží bočním lodím haly. Vnitřek kostela tvoří velká hala, rozdělená do tří lodí sedmi dvojicemi osmibokých sloupů bez hlavic. +more Mezi opěrnými pilíři je 16 kaplí, dvě postranní předsíně, sakristie, východní dvojité šnekové schodiště a západní šnekové schodiště. Každá z kaplí má vlastní krouženou klenbu a je zasvěcena podle donátorů - patronům cechů, bohatých měšťanů a sv. Bartoloměji, patronovi oseckého opata.

Zvlášť pozoruhodná je pozdně gotická klenba kostela s čistě dekorativními žebry, která se místy dokonce oddělují od klenby do volného prostoru. Mistrovské kamenické dílo představují i obě schodiště. +more Po předprsni empory probíhá kolem celého kostela renesanční polychromovaný vlys s biblickými výjevy.

V interiéru kostela je instalována expozice gotického a renesančního umění severozápadních Čech, suterén kostela slouží jako výstavní prostor Galerie výtvarného umění v Mostě. Velký hlavní oltář vznikal v letech 1735-1739, jeho plastická výzdoba, která pochází z dílny sochaře Bartoloměje Edera, a velký oltářní obraz od Josefa Kramolína jsou z roku 1773.

Úpravy okolí kostela probíhají od roku 1986 na ploše 16,57 ha. Za kostelem byl na rekultivovaném prostranství zřízen nový městský hřbitov. +more V letech 1994-1995 byla v rámci parkových úprav vybudována vodní nádrž o rozloze 1,83 ha, která je napájena vodou z řeky Bíliny. Do okolí kostela se v poslední době rovněž stěhují sochy ze zlikvidovaných obcí okresu Most a počítá se s postupným vybudováním lapidária. Nedaleko od kostela rovněž vznikne park MiniMost.

Galerie

Most-Kirche-Mariä-Himmelfahrt. JPG|pohled na kostel a okolí Most celek z empory k olt DSCN4601. +moreJPG|Vnitřek z empory k hlavnímu oltáři Děkan-kostel-Most 01. jpg|klenba hlavní lodi Děkanský kostel v Mostě - portály 08. jpg|klenák klenby v portálu Brüx-Glasfenster-Marienbild-1. jpg|vitrážová okna.

Odkazy

Reference

Literatura

Ludwig Schlesinger, Der Neubau der Brüxer Pfarrkirche, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 28, 1890, s. 17-55 * Josef Neuwirth, Der Bau der Stadtkirche in Brüx von 1517 bis 1542. +more Studien zur Geschichte der Gotik in Böhmen I, Prag 1892 * Josef Neuwirth, Der Bau der Stadtkirche in Brüx, Brüx 1896 * K. Kühn - J. Opiz, Die Stadtpfarrkirche zu Brüx in Böhmen, Brüx 1932 * Götz Fehr, Benedikt Ried. Ein deutscher Baumeister zwischen Gotik und Renaissance in Böhmen, München 1961 * Heide Mannlová - Raková, Děkanský kostel v Mostě v dějinách česko-saské pozdní gotiky, Most 1969 * Kolektiv autorů: Přesun kostela v Mostě (Sborník referátů), druhé doplněné vydání, Praha 1976, Dům techniky ČVTS Praha * Heide Mannlová - Raková, Most 1932-1982, Most 1982 * Heide Mannlová-Raková, Kulturní památka Most. Děkanský kostel a jeho stavitelé, Praha 1988/1989 * Martin Myšička, Rejstřík stavby děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě 1517-1519, Ústí nad Labem 2006, * Pavel Kalina, Benedikt Ried a počátky záalpské renesance, Praha 2009, * * Kronika města Mostu za rok 1988 * Interior Design, London / June 1989 / s. 60, IDIA 89 * Československý architekt / duben 1989 / Jan Novotný: Galérie v mosteckém chrámu * E. Jáchimová, Interier gotického chrámu adaptovaný pre expozíciu výtvarného umenia / Projekt 7 - 8/89, Bratislava * L. Žižková, Nové poslání mosteckého chrámu / Domov 2/90, SNTL Praha * Jana Krausová, Galerie severočeského umění 14-18. století v přesunutém děkanském kostele v Mostě. Čechoslovakia 3/1989, Bulharsko.

Související články

 Seznam halových kostelů v Česku

Externí odkazy

[url=http://www. mesto-most. +morecz/vismo/dokumenty2. asp. id_org=9959&id=4414&p1=1229]Historie kostela na stránkách města Mostu[/url] * 2016-04-19 | [url=http://usti. idnes. cz/presunuty-kostel-v-moste-zpristupni-unikatni-krov-fh9-/usti-zpravy. aspx. c=A160419_2240367_usti-zpravy_vac2]Přesunutý kostel v Mostě je výjimečný i svými krovy. Zpřístupní je lidem[/url] (idnes. cz). * [url=https://www. nockostelu. cz/kostel/8235/]Program NOCI KOSTELŮ - Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie[/url].

Audiovizuální záznamy a dokumenty

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=r0vtXh901fQ]841 metrů za 646 hodin[/url] (1976): barevný středometrážní dokumentární film n. p. Transfera Praha, stopáž 44 minut. * [url=https://www. youtube. com/watch. v=1AHP6YQCoSA]Lidské stopy v kameni[/url] (1986): barevný středometrážní dokumentární film Krajského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, průvodní slovo Radovan Lukavský, stopáž 67 minut. * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/historie/_zprava/500-hodin-a-1-minutu-stehovali-na-53-podvozcich-kostel-v-moste-sanci-ale-promarnili--1531699]Stěhování kostela jako promarněná šance[/url] (2015): pořad Českého rozhlasu Plus - podrobné informace o přípravě a průběhu stěhování kostela, názory na smysl akce, unikátní ukázky z rozhlasového archivu z okamžiků stěhování kostela.

Nanebevzetí Panny Marie Most Nanebevzetí Panny Marie (Most) Nanebevzetí Panny Marie Most Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Most Most Kategorie:Kulturní památky v Mostě Kategorie:Starý Most

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top