Cesko.wiki Kreativní centrum Brno
Author
Albert FloresKreativní centrum Brno je projekt Statutárního města Brna s cílem vybudovat zázemí pro tvůrce podnikající v kulturních a kreativních odvětvích. Centrum zároveň poslouží pro veřejnost, která zde bude moct různými způsoby využít volný čas (například návštěvou muzea, knihovny či kavárny). Projekt má vzniknout v komplexu někdejší káznice mezi ulicemi Bratislavská, Soudní a Cejl v brněnské čtvrti Zábrdovice.
Projekt kreativního centra se plánuje od roku 2009, do roku 2024 však nezačala jeho realizace. Důvodem jsou námitky z různých stran veřejnosti, která se obává ztráty historické hodnoty místa. +more Město Brno naproti tomu hodlá zabránit zřícení budovy, přičemž argumentuje, že historická hodnota místa zůstane zachována. Aktuálně se počítá se zahájením stavby centra v roce 2024.
Vedle města Brna se na projektu Kreativního centra Brno podílí Moravské zemské muzeum, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, kreativní hub Kumst, TIC Brno a spolek Tripitaka. Projekt je součástí ucelené strategie města #brno2050.
Vize
Vizualizace Kreativního centra Brno od ateliéru Kava Kreativní centrum v Zábrdovicích má brněnským kreativcům poskytnout adekvátní prostor pro jejich činnost, který ve městě doposud chybí. +more V roce 2020 sice došlo k otevření kreativního hubu Kumst přímo v centru města, ten však představuje pouze dočasné řešení. Přestože se město snaží kreativce podporovat skrze platformu Kreativní Brno, řadu brněnských tvůrců v rozvoji dál limituje nevyhovující nebo chybějící zázemí.
Z toho důvodu se již řadu let hovoří o vzniku kreativního centra v nevyužívaném objektu bývalé káznice o rozloze 8 000 m². V ní by měly vzniknout nájemní ateliéry, zkušebny, dílny, střižny nebo zasedací a společenské místnosti. +more Vedle prostorů pro již fungující kreativce je plánováno též zřízení inkubátoru pro začínající tvůrce. Působení kreativců přispěje k rozvoji brněnských kreativních odvětví, podpoří podnikání v daném sektoru a pomůže rozvoji celého města.
V kreativním centru najdou využití i lidé pohybující se mimo kreativní a kulturní odvětví. Dle plánů se káznice stane také místem poskytujícím kulturně-komunitní a společenské služby s knihovnou, kavárnou nebo multifunkčním sálem. +more Zbylá část komplexu pak zůstane pietním místem připomínajícím osudy vězňů z dob, kdy káznice sloužila svému původnímu účelu a fungovala též jako popraviště využívané nacistickým i komunistickým režimem. Plánovaná muzejní část projde citlivou rekonstrukcí, po níž má být ovšem zachován genius loci celého místa.
Vedle podpory kreativců z Brna a okolí sleduje město Brno ve vybudování centra také další cíle. Přestavba káznice povede ke znovuoživení rozsáhlého areálu, jenž několik desítek let chátrá a je jedním z řady brněnských brownfieldů. +more Oprava bývalého vězeňského prostoru povede k rozvoji přilehlé lokality přezdívané brněnský Bronx. Tato lokalita je řadu let označována jako sociálně vyloučená, přibližně od roku 2010 se nicméně díky rozsáhlé výstavbě mění v přívětivější území, které je vzhledem ke své poloze v těsném sousedství centra města atraktivní pro developerské firmy. Vznik Kreativního centra naváže na změny, k nimž dochází zejména v ulici Bratislavská.
Inspiraci na zřízení kreativního centra hledalo město Brno v různých zemích Evropy. Někdejší výrobní areály se v kreativní a kulturní centra proměnily například v Barceloně, Helsinkách či Košicích. +more V České republice mají podobné záměry jako v Brně také v Hradci Králové, Plzni, Ostravě nebo Litoměřicích. Kreativní centrum již funguje také v Praze.
Dosavadní vývoj
Nápad na vznik Kreativního centra Brno se zrodil v roce 2009 a od samotného počátku počítal s káznicí jako nejvhodnějším místem pro jeho realizaci. Vybudování centra v Zábrdovicích by totiž přispělo k revitalizaci a oživení významného brownfieldu, jenž je ve 100% vlastnictví města. +more Dalšími faktory nahrávající výstavbě centra v prostorách káznice jsou aktivizace okolní lokality či zachování paměti místa a čtvrti.
V roce 2014 zpracovalo Jihomoravské inovační centrum studii proveditelnosti prověřující možnosti realizace centra v prostorách káznice. Součástí studie byl i stavebně-technický průzkum. +more Z něj vyplynulo, že káznici lze přestavit na kreativní centrum prostřednictvím rekonstrukce, asanace a dílčích dostaveb. Studie se zároveň zaměřila na mapování brněnských kreativců. Bylo zjištěno, že v Brně působí 12 tisíc subjektů z kreativních odvětví, které tvoří 12-23 % všech kreativních subjektů v České republice.
Ve volebním období mezi lety 2014 až 2018 vznikl návrh architektů na rekonstrukci objektu, podle něhož měla být přestavba káznice za 400 milionů korun hotová v roce 2022. V roce 2016 se však stavba dostala na památkový seznam Ministerstva kultury. +more Proti tomu se město Brno odvolalo, načež ministr kultury Daniel Herman dovolil, aby v části komplexu vzniklo centrum pro kreativce. Projekt káznice se zároveň potýká s kritikou z řad památkářů a historiků, kteří se obávají poničení cenných částí budov. Celý komplex nicméně mezitím chátrá, střechu například ničí hmyz a houby.
V březnu roku 2018 schválila Rada města Brna výsledky architektonické soutěže, podle nichž by kreativní centrum mělo vzniknout na základě návrhu Atelieru Kava. V roce 2019 pak brněnský magistrát požádal o vydání územního rozhodnutí, avšak v roce 2022 svou žádost stáhl a požádal, aby úřady posoudily plány na stavbu znovu, tentokrát na dvě části projektu. +more Celá přestavba káznice do podoby kreativního centra by měla stát 500 milionů korun. Polovinu této částky zaplatí město, druhou polovinu pokryjí dotace z evropských fondů.
O budově
Současný stav káznice v Zábrdovicích
Budova, která se má stát zázemím pro brněnské kreativce, byla postavena na konci 18. století. +more Původně byla využívána jako sirotčinec, po několika letech se z ní ale stalo vězení, které zde fungovalo až do 50. let 20. století. Během první světové války zde byl vězněn básník Petr Bezruč, po neúspěšném židenickém puči v roce 1933 skončil v zábrdovických celách vůdce českých fašistů Radola Gajda. V období 2. světové války došlo v káznici minimálně ke dvěma popravám. Ve vykonávání trestů smrti se zde pokračovalo i po konci války a rovněž po únoru 1948, kdy komunistický režim poslal za mříže mimo jiné básníky Jana Zahradníčka a Zdeňka Rotrekla.
Po dostavbě věznice v Bohunicích byl provoz káznice v Zábrdovicích ukončen. Následně areál využíval Moravský zemský archiv jako svůj depozitář. +more V roce 2006 pak káznice ztratila jakékoli využití.
K roku 2022 využívalo káznici několik málo kreativců, kteří mohli působit pouze v novější části areálu. Na zpřístupněném dvoře se konají různé kulturní akce - například Ghettofest nebo Faktor K. +more Prostory káznice využili několikrát i filmaři. Natáčel se zde seriál Labyrint nebo film Nabarvené ptáče. V někdejších celách pak probíhají prohlídky pro veřejnost pořádané turistickým informačním centrem (TIC Brno). Značná část komplexu se však nachází v havarijním stavu a bez brzkého zahájení stavebních prací může docházet k postupnému samovolnému zřícení více než 250 let staré stavby.