Krematorium v Plzni

Krematorium v Plzni se nachází v městské části Plzeň 4 - Doubravka na Ústředním hřbitově.

Historie

Již od roku 1904 působily v Plzni dvě společnosti zastávající pohřeb žehem, ve kterých přednášeli pozdější členové spolku Krematorium Jindřich Záhoř a Ludvík Čížek. Roku 1920 spolek jednal o úpravách kaple, ale o rok později předseda spolku František Mencl doporučil postavit k tomuto účelu novou stavbu. +more Roku 1921 vzniklo Družstvo Krematorium, které přesvědčilo městskou radu a slíbilo půjčku od ústředí spolku. Zároveň byli vysláni dva úředníci městské rady zjistit vše potřebné k výstavbě - inženýr Karel Werstadt a městský architekt Hanuš Zápal, žák Josefa Schulze na pražské technice a do roku 1910 spolupracovník Jana E. Kouly a Antonína Balšánka.

Roku 1923 bylo rozhodnuto o stavbě krematoria na městském hřbitově. První návrh architekta Zápala nebyl přijat a předseda spolku Mencl povolal architekta Pavla Janáka k vypracování druhého návrhu. +more Tento protinávrh byl moderní, úsporný a racionální, přesto byl nakonec vybrán návrh Zápalův, který již byl přepracován - byl levnější a tradičnější. S výstavbou krematoria bylo započato v listopadu 1924, zprovozněno bylo 16. května 1926. Stavbu provedla plzeňská stavební firma Františka Vachty.

Popis

Exteriér

Západní strana budovy s vstupním schodištěm Na půdorysu řeckého kříže je uprostřed umístěna obřadní síň. +more K ní jsou po obou stranách přistavěna dvě jednopatrová křídla technických a správních budov. Čtvercová obřadní síň je zakryta sedlovou střechou, která je strmá a obsahuje ateliérové okno. Navzájem se prolínající geometrické tvary jsou ukončeny trojúhelníkem. Poloplastiky slovanského bojovníka a truchlící dívky jsou umístěny v mělkých výklencích bočních stěn. Původně byla u krematoria plánovaná vodní nádrž jako v Drážďanech. Pro nedostatek financí bylo od její stavby upuštěno.

Interiér

Obřadní síň je zakončená pravoúhlou apsidou a rovným kazetovým stropem. Síň je zaklenuta kupolí, jejíž štuková výzdoba vytváří velkou květinu. +more Na kupoli je posazena trojúhelníková střecha. Prostor osvětlený nikami doplňuje tribuna s dřevěným zábradlím a zpěvácký kůr.

Odkazy

Reference

Literatura

SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. +more století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. .

Související články

Krematorium * Ústřední hřbitov (Plzeň)

Externí odkazy

Plzeňský deník: [url=http://plzensky. denik. +morecz/zpravy_region/krematorium-slavi-90-let-trend-se-zmenil-zpopelnenych-pribyva-20160518. html]Krematorium slaví 90 let. [/url] Martin Švec, 18. 05. 2016. * Lidovky. cz: [url=http://www. lidovky. cz/pribeh-architekta-ktery-dal-tvar-plzni-dyk-/design. aspx. c=A160201_151441_ln-bydleni_toh]Příběh architekta, který dal tvář Plzni. [/url] Zdeněk Lukeš, 11. 02. 2016. * O Plzni: [url=https://web. archive. org/web/20161120150102/http://www. oplzni. eu/. p=874]Ústřední hřbitov. [/url] oplzni. eu. Milan Zahn, 19. 02. 2012.

Plzeň Kategorie:Funkcionalistické stavby v Plzni Kategorie:Stavby Hanuše Zápala Kategorie:Postaveno v Česku 1926