Kryscina Cimanouská
Author
Albert FloresKryscina Cimanouská (* 19. listopadu 1996, Klimavičy, Bělorusko) je běloruská a polská sprinterka kritička režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. V roce 2017 získala stříbrnou medaili v běhu na 100 metrů na Mistrovství Evropy v atletice do 23 let. V roce 2019 vyhrála zlatou medaili v běhu na 200 m na Letní světové univerziádě v Neapoli a stříbrnou medaili v týmové soutěži na Evropských hrách v témže roce.
Cimanouská se kvalifikovala jako reprezentantka Běloruska na Letní olympijské hry 2020 v běhu na 100 a 200 metrů. Během her 30. +more července 2021 obvinila funkcionáře Běloruského olympijského výboru, že ji bez jejího souhlasu nutili startovat ve štafetě na 4 × 400 metrů. Dne 1. srpna 2021 byla proti své vůli odvezena na tokijské letiště Haneda, kde odmítla nastoupit na let zpět do Běloruska. Nakonec jí byla poskytnuta policejní ochrana a Polsko jí udělilo humanitární vízum, na jehož základě později získala polské občanství.
V srpnu 2023 jí Světová komise pro posuzování státní příslušnosti v atletice prominula obvyklou tříletou čekací lhůtu pro změnu státní příslušnosti a umožnila jí závodit za Polsko.
Dětství a mládí
Cimanouská se narodila ve východním Bělorusku ve městě Klimavičy. Jako dítě běhala pro zábavu, k závodní atletice se dostala poměrně pozdě. +more Když jí bylo asi 15 let, dostala nabídku od olympijského trenéra, aby se připojila k jeho akademii. Její rodiče se zpočátku obávali, mysleli si, že v atletické kariéře neuspěje. Přesvědčila je až sama Kryscina a její babička.
LOH 2020
Cimanouská se kvalifikovala na své první letních olympijské hry v Tokiu v běhu na 100 a 200 metrů a reprezentovala Bělorusko. Dne 30. +more července 2021 skončila v rozběhu prvního kola závodu na 100 m na 4. místě s časem 11,47. Před závodem na 200 m ji představitelé Běloruského olympijského výboru (NOC RB) ze soutěže stáhli.
Pokus o repatriaci a získání azylu
Cimanouská obvinila zástupce běloruského olympijského výboru, že se ji pokusili donutit k návratu do Běloruska. Výbor vedl syn běloruského prezidenta Viktor Lukašenko. +more V pondělí 2. srpna 2021 měla atletka závodit v běhu na 200 metrů, ale běloruský tým ji den předtím odvezl na letiště u Tokia. Cimanouská uvedla, že byla z olympijského týmu vyhozena po stížnostech na trenéry, kteří ji bez jejího souhlasu zařadili do štafety 4×400 m, ve které nikdy nesoutěžila . Zástupci Běloruska tvrdili, že Cimanouská byla z národního týmu vyřazena kvůli svému psychickému stavu. Ona však uvedla, že žádnými psychickými problémy netrpí. Kryscina Cimanouská a Piotr Gliński v srpnu 2021 Z letiště Cimanouská kontaktovala místní japonskou policii. Do letadla mířícího do tureckého Istanbulu tak nenastoupila. Na letiště později přijeli i zástupci japonského ministerstva zahraničí a atletka byla převezena na bezpečné místo. Noc strávila v hotelu na letišti pod dohledem japonské policie.
Pomoc Cimanouské nabídli polští i čeští politici. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek označil situaci za skandální. +more Česká republika nabídla běžkyni vízum ke vstupu na české území, aby se vyhnula nucenému návratu do vlasti. Dne 2. srpna Cimanouská získala polské humanitární vízum a o dva dny později přiletěla do Varšavy. Polské humanitární vízum obdržel i její manžel, který také uprchl z Běloruska, ale ostatní příbuzní zůstávají v Bělorusku.
Situaci prověřoval Mezinárodní olympijský výbor, který běloruský olympijský výbor požádal o vysvětlení. Předseda MOV Thomas Bach a japonské ministerstvo zahraničí vydali 6. +more srpna prohlášení, v němž označili události, které se staly Cimanouské, za „politováníhodné“ a „nespravedlivé“.
Cimanouská získala koncem června 2022 polské občanství.