Cesko.wiki Kušitské jazyky
Author
Albert FloresKúšitská jazyková větev je jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Název této jazykové skupiny pochází od jména Kúš, což byl podle Bible syn Cháma a vnuk Noema.
Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritreji, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.
Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).
Dělení
Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků - severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v roce 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků. +more Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin, především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue; mrtvé jazyky jsou označeny †.
Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzanii asi 7000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.
| Severní skupina | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| bedawi (bedža) | 1 186 000 | [url=http://www. sil. +moreorg/iso639-3/documentation. asp. bej]bej[/url] | Súdán, Egypt, Eritrea | arabské, latinka | ||
| Centrální skupina | Centrální skupina | Centrální skupina | Centrální skupina | Centrální skupina | Centrální skupina | Centrální skupina |
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| východní | xamtanga | 143 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. xam]xam[/url] | Etiopie | etiopské | |
| severní | bilen | 91 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. byn]byn[/url] | Eritrea | etiopské, latinka | |
| jižní | awgni | 143 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. awg]awg[/url] | Etiopie | etiopské | |
| západní | kemant (qwara) | 1 700 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. ahg]ahg[/url] | Etiopie | etiopské | 2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamy |
| Východní skupina | Východní skupina | Východní skupina | Východní skupina | Východní skupina | Východní skupina | Východní skupina |
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| rowspan ="7"|vysočinné | alaba | 162 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. alw]alw[/url] | Etiopie | ||
| burdži | 35 700 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. bji]bji[/url] | Etiopie, Keňa | etiopské | ||
| darasa | 637 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. drs]drs[/url] | Etiopie | etiopské | ||
| hadija | 924 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. hdy]hdy[/url] | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| kambata | 570 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. ktb]ktb[/url] | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| libido | 36 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. liq]liq[/url] | Etiopie | |||
| sidamo | 2 900 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. sid]sid[/url] | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| rowspan ="2"|severní | afarština | 1 078 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. aar]aar[/url] | Etiopie, Džibutsko, Eritrea | etiopské, latinka | |
| saho | 213 800 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. alw]alw[/url] | Eritrea, Etiopie | latinka | ||
| rowspan ="5"|oromoidní | orma | 69 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. orc]orc[/url] | Keňa | latinka | |
| oromština Borana-Arsi-Gudži | 3 823 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. gax]gax[/url] | Etiopie, Keňa | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| východní oromština | 4 530 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. hae]hae[/url] | Etiopie | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| středozápadní oromština | 8 920 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. gaz]gaz[/url] | Etiopie | latinka, etiopské do r. 1990 | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| saňa (waata) | 17 400 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. ssn]ssn[/url] | Keňa | |||
| západní (orno-tana) | arbore | 4 400 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. arv]arv[/url] | Etiopie | ||
| západní (orno-tana) | baiso | 1 000 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. bsw]bsw[/url] | Etiopie | ||
| západní (orno-tana) | daasanach | 40 100 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. dsh]dsh[/url] | Etiopie, Keňa | latinka | |
| západní (orno-tana) | el molo | 8 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. elo]elo[/url] | Keňa | ||
| dullajské | busa | 6 600 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp. dox]dox[/url] | Etiopie | ||
| dullajské | gawada | 32 700 | [url=http://www. sil. org/iso639-3/documentation. asp.
|