Kyjev

Kyjev ( Kyjiv []; , Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě. Město leží na řece Dněpr v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2022 zde žilo přes 2,95 milionu obyvatel, včetně aglomerace pak přes 3,65 milionu obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, dopravní křižovatka a centrum elektrotechnického průmyslu. Pro svou starobylost bývá nazýván „matka ruských měst“.

Název

Název města má několik etymologických vysvětlení. Podle jedněch jazykovědců vychází z předslovanských dob. +more Na základě zmínek o Kyjevě ve starých perských a arabských zdrojích, kde má jméno podobu „Kujaba“ či jeho názvu v byzantských písemnostech, kde má podobu „Kijova“, ho vysvětlují jako spojení turkických slov „kij“ (hranice) a „oba“ (osídlení) ve smyslu „sídlo na hranicích“.

Podle jiných je jeho původ ve slově kij, resp. kijan, což byly trámy zatlučené do dna Dněpru a sloužily k překonání toku řeky. +more Kijané byli lidé, kteří se starali o přepravu využívajíce těchto kijů.

V oblasti národních pohádek se pohybujeme, pokud odvozujeme název města od osobního jména Kij (Kyjev by pak znamenalo „Kyjův“). Toto je pouze bájný příběh o třech bratrech stejně jako česko-polská pověst o Čechovi, Lechovi a Rusovi - v tomto případě jde o Kije, Choriva a Ščeka (popsaný v "Pověsti vremennych let" z počátku 12. +more století). Legendy o bratrech jsou široce známé po celém světě, nicméně na Ukrajinu se dostala nejspíše na konci 6. stol. n. l. v době pronikání křesťanství přes východní Balkán na sever, kdy vyslala Byzanc do oblasti dolního Dunaje arménské evangelizátory (podobný příběh je v té době v Arménii už prokazatelně znám).

Znak

Kyjevský znak zobrazuje archanděla Michaela držícího plamenný meč a štít na azurovém poli. Původně na něm byl zobrazen svatý Jiří bojující s drakem, ten zůstal ve znaku Kyjevské oblasti.

Dějiny

První osídlení území dnešního Kyjeva pochází z přelomu 5. +more a 6. století, z této doby je doložena keramika typu Korčak a byzantské mince. Z 6. a 7. století jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné hradiště. Osídlení se soustředilo do oblasti Zámkové hory, Dětinek a Starokyjevské hory. O počátcích Kyjeva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století arménským historikem Zenobem Glakem a na počátku 12. století v ruské Pověsti dávných let. Týká se bratrů Kyje, Ščeka (pravděpodobně) a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene Poljanů. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjev. V roce 866 podle Pověsti (nebo v roce 860 podle byzantských pramenů) Kyjev ovládli varjažští bojovníci Askold a Dir a vládli zde až do roku 882, kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, novgorodským knížetem Olegem. Tento rok se považuje za počátek Kyjevské Rusi.

V 9. +more století se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť: na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na Lysé hoře. Na konci 10. století, kdy kníže Vladimír I. přijal křesťanství, dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety 989 a 996 nechal kníže postavit tzv. Desátkový chrám sv. Bohorodičky, nejspíše na místě předchozí pohanské svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru. Jeho syn Jaroslav Moudrý obehnal Kyjev mohutným valem a postavil Zlatou bránu a katedrálu sv. Sofie. Kyjev této doby měl mnoho kostelů, klášterů a bojarských dvorců. Řemesla a obchod se soustředily v podhradí zvaném Podol, které bylo později také opevněno. Mimo město stál klášter Kyjevskopečerská lávra, centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století.

Během 12. století se ruský stát rozpadl na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. +more Souviselo to mimo jiné se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s Byzancí. Ve stepích jižně od Kyjeva se neustále pohybovali kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha v jižní části státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili rurikovští vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřilo město Vladimir. Roku 1154 dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže Jurij Dolgorukij, přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn Andrej Bogoljubskij však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku 1169 sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za definitivní konec kyjevského státu.

polsko-litevské nadvládě Roku 1240 město zpustošila mongolská vojska chána Bátúa a zničila mnoho architektonických i písemných památek (například Desátkový chrám nebo Zlatou bránu). +more Roku 1299 přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru. Svědectví z roku 1245 o Kyjevě zničeném při mongolském nájezdu pochází od papežského vyslance k mongolskému chánu Giovanniho Carpiniho:.

Od roku 1363 náležel Kyjev k litevskému velkoknížectví (od roku 1471 jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci Lublinské unie k Republice obou národů. Od roku 1497 měl Kyjev samosprávu podle magdeburského způsobu.

Po kozáckých povstáních v polovině 17. +more století se Kyjev dostal pod ruskou správu; jeho podřízenost ruskému carovi definitivně potvrdil Věčný mír roku 1686. Od roku 1797 byl Kyjev střediskem stejnojmenné gubernie. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní Ševčenkova univerzita, byla založena roku 1834.

V létě 1917 se po bitvě u Zborova do Kyjeva přemístil profesor +more_Masaryk'>T. G. Masaryk, který jako předseda Československé národní rady na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko, aby byl blíže k frontové linii východní fronty první světové války. Poté působil podruhé v Petrohradě a Moskvě, aby se v listopadu do své pracovny v Kyjevě opět vrátil. Všude zažil revoluční boje a Kyjev přes Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, kdy odcestoval přes transsibiřskou magistrálu, přes Vladivostok a Japonsko, do Spojených států předpokládaje, že bude „kvartýrmajstrem“ (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.

Po revoluci roku 1917 se v Kyjevě ustavila ukrajinská Centrální rada, která prohlásila nezávislost Ukrajiny. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce bolševici a od roku 1920 tak byl Kyjev sovětský. +more Teprve roku 1934 se stal opět alespoň metropolí Ukrajinské SSR, místo „proletářštějšího“ Charkova.

Za druhé světové války, v srpnu 1941, v okolí města proběhla kyjevská obranná operace, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk. Wehrmacht dobyl +more_září'>19. září 1941 město Kyjev, kde se dopustil nejkrutějších válečných zločinů - mimo jiné 29. -30. září 1941 zvláštní jednotky SS svezly do rokle Babí Jar na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Na dobývání a okupaci města se podílely mj. i slovenské jednotky (rychlá divize). Z nacistické okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno 6. listopadu 1943 jednotkami 1. ukrajinského frontu při útočné operaci, v jejímž rámci jako první do města vstoupily jednotky 1. československé samostatné brigády a byl osvobozen také Žytomir.

Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin země zapsal v listopadu a prosinci 2004, kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná Oranžová revoluce, vedly ke změně režimu v zemi. +more V roce 2013 a 2014 zde probíhaly masové nepokoje, zvané Euromajdan, při kterých došlo k svržení prezidenta Viktora Janukovyče.

Od 20. května 2019 zde sídlí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. +more V úterý 15. března 2022 navštívil prezidenta v ostřelovaném Kyjevě, spolu s předsedy vlád Polska a Slovinska, premiér české vlády profesor Petr Fiala v otázce možné pomoci Ukrajině.

Poloha a přírodní podmínky

Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem Dněpru; ve 20. +more století vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například Darnycja) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. Oboloň, Podol). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími se k řece. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka Desna, severně od města vody Dněpru zadržuje velká Kyjevská přehrada.

Podnebí

Podnebí je mírné kontinentální. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. +more Během zimy přicházejí oblevy, při kterých všechen sníh roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo -20 °C po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla -32,2 °C. Nejkratší roční období je jaro, které trvá od půli března do půli května. Nejvíce srážek a srážkových rekordů je v létě a stále častěji bývá velmi horko (okolo 30 °C) už koncem dubna. První půlka podzimu bývá suchá, ale stává se, že září dokáže být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153 mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58 mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9 °C. V říjnu a v listopadu může suché počasí nastat také tehdy, když je nad Kyjevem tlaková výše a slunečno; teploty pak mohou vystoupit na 20 °C, nicméně koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu.

Obyvatelstvo

Kyjev je největší město Ukrajiny a sedmé největší město v Evropě. K 1. +more lednu 2020 žilo v Kyjevě 2 952 301 obyvatel. Počet obyvatel ustavičně stoupá, a to především díky vnitřní migraci ze zbytku země. Tabulka níže představuje populační vývoj přítomného obyvatelstva města.

1990	1991	1995	2000	2005	2010	2015	2020	2022
2 624 400	2 643 400	2 643 800	2 615 300	2 666 400	2 785 100	2 888 000	2 967 400	2 952 300

V roce 2021 se v hlavním městě narodilo 29 611 živě narozených dětí, zemřelo však 45 223 lidí, z nichž 173 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 65 živě narozených. Nicméně v porovnání s ostatními regiony země je tento poměr jeden z nejlepších, což docela výmluvně vypovídá o stavu ukrajinské demografické situace. Celkový úbytek byl v roce 2021 9 879 osob. Míra kojenecké úmrtnosti činila 5,8 ‰.

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili 82,2 % všeho obyvatelstva Ukrajinci, dalších 13,1 % Rusové a 0,7 % Židé. Pro 72,1 % všech obyvatel byla rodným jazykem ukrajinština, 25,3 % uvedlo ruštinu jako svoji mateřštinu.

Rodáci

Osobnosti

Taras Ševčenko (1814-1861), ukrajinský básník a výtvarný umělec

Pamětihodnosti

Dům s chimérami * Florovský monastýr * Chrám sv. Michala (Михайлівський Золотоверхий собор) * Chrám sv. +more Ondřeje (Андріївська церква) * Chrám sv. Vladimíra (Патріарший кафедральний собор святого Володимира) * Chrám sv. Žofie (Софійський собор) z 11. století, založený knížetem Jaroslavem Moudrým, později přestavěný. * Katedrála sv. Mikuláše * Kyjevskopečerská lávra (Києво-Печерська лавра) * Muzeum Michaila Bulgakova * Národní umělecké muzeum Ukrajiny (Національний художній музей України) * Matka Vlast (socha) * Náměstí Nezávislosti * Prezidentský palác (Маріїнський палац) * Státní opera * Ukrajinská národní banka (Національний банк України) * Vydubycký monastýr (Видубицький монастир) * Zlatá brána (Золоті ворота).

Soubor:Bohdan Chmelnický. jpg|Pomník Bohdana Chmelnického Soubor:Saint Sophia Cathedral in Kyiv bell tower P1030751-1. +morejpg|Chrám svaté Sofie Soubor:Chrám svatého Ondřeje (Kyjev). jpg|Chrám sv. Ondřeje Soubor:St. Volodymyr's Cathedral in Kiev. jpg|Katedrála svatého Volodymyra Soubor:St. Michael's Cathedral from belltower. JPG|Chrám svatého Michala Soubor:St. Nicholas Roman Catholic Cathedral, Kyiv 8. jpg|Katedrála sv. Mikuláše Soubor:80-382-9007 Видубицький монастир. jpg|Vydubycký monastýr Soubor:Golden Gate Kiev 2018 G1. jpg|Zlatá brána Soubor:Universität Kiew. jpg|Kyjevská univerzita Soubor:Будинок із химерами 4. jpg|Dům s chimérami Soubor:2017-05-17 Kiev Opera House. jpg|Státní opera Soubor:Ukraina-Kiev-National-art-museum-of-Ukraine. jpg|Národní umělecké muzeum Ukrajiny Soubor:Andrijivskiy uzviz 13a-01. JPG|Muzeum Michaila Bulgakova Soubor:Maidan Nezalezhnosti view. jpg|Náměstí Nezávislosti Soubor:Національний банк України панорама. jpg|Ukrajinská národní banka Soubor:Маріїнський палац в Києві. jpg|Prezidentský palác.

Administrativní členění

Správní obvody Kyjeva Kyjev je rozdělen na 10 městských rajónů: * Darnycký (Дарницький, Darnyckyj) * Desňanský (Деснянський, Desňanskyj) * Dniprovský (Дніпровський, Dniprovskyj) * Holosijivský (Голосіївський, Holosijivskyj) * Oboloňský (Оболонський, Obolonskyj) * Pečerský (Печерський, Pečerskyj) * Podilský (Подільський, Podilskyj) * Solomjanský (Солом'янський, Solomjanskyj) * Svjatošynský (Святошинський, Svjatošynskyj) * Ševčenkivský (Шевченківський, Ševčenkivskyj)

Doprava

Kyjevské metro

Kyjev je vedle Lvova či Charkova nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi, prochází tudy i Evropská silnice E40. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta tzv. +more Cesta od Varjagů k Řekům (Iz Varjag v Greki), byla hlavní dopravní tepnou řeka Dněpr. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po řece se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku 1853; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť metra, tramvají, trolejbusů i autobusů. Hlavním nádražím je Kyjiv-Pasažyrskyj. Nachází se zde také Kyjevská dětská železnice. Zhruba 30 km jihovýchodně od Kyjeva se nachází mezinárodní letiště Boryspil, blíže městu leží menší letiště Žuljany.

Geografie

Větší města v okruhu Kyjeva:

Sport

Klub	Sport	Soutěž	Stadion	Poznámky
FK Dynamo Kyjev	Fotbal	Premjer-liha	NSC Olympijský	28× Mistr Ukrajiny
FK Obolon-Brovar Kyjev	Fotbal	Perša liha	Obolon Arena
FK Arsenal Kyjev	Fotbal		Knjažka-Arena
BK Budivelnyk Kyjev	Basketbal	Ukrajinská Basketbalová Liga	Kyjiv Palac Sportu	5× Mistr Ukrajiny
ATEK Kyjev	Hokej	Ukrajinská Hokejová Liga	Ice Rink ATEK aréna	2× Mistr Ukrajiny
-	Bilyj Bars Brovary	Hokej	Ukrajinská Hokejová Liga	Ice Arena TEC Terminal

Na stadionu NSC Olympijský se hrálo Mistrovství Evropy ve fotbale 2012, konkrétně skupina D.

Partnerská města

Ankara, Turecko (2004) * Ašchabad, Turkmenistán * Baku, Ázerbájdžán * Bratislava, Slovensko * Edinburgh, Skotsko, Spojené království (1989) * Florencie, Itálie

* Chicago, Illinois, USA * Kastoria, Řecko (1996) * Kišiněv, Moldavsko (1999) * Kjóto, Japonsko (do roku 2022) * Krakov, Polsko (1993) * Lipsko, Německo (1961) * Mnichov, Německo (1989) * Odense, Dánsko

* Peking, Čína (1993) * Pretorie, Jihoafrická republika (1993) * Riga, Lotyšsko (1998) * Rio de Janeiro, Brazílie * Toulouse, Francie (1975) * Tbilisi, Gruzie (1999) * Varšava, Polsko (1994) * Vilnius, Litva

Města s jinými druhy spolupráce

Toronto, Kanada * Jerevan, Arménie * Sofie, Bulharsko * Manila, Filipíny * Tampere, Finsko * Lisabon, Portugalsko * Bělehrad, Srbsko * Stockholm, Švédsko

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=https://kyivcity. gov. +moreua/]Oficiální web městské rady[/url] * [url=http://wek. kiev. ua]Encyklopedie Kyjeva[/url] * [url=http://www. kiev. cz/]Kyjev[/url] - průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi.

Kategorie:Města na Ukrajině Kategorie:Hlavní města v Evropě Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Města v Kyjevské oblasti Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny Kategorie:Město-hrdina Kategorie:Město-hrdina Ukrajiny Kategorie:Města s Magdeburským právem Kategorie:Sídla na Dněpru