Lajos Jekelfalussy

Lájos Sándor Jekelfalussy ( jekelfalusi és margitfalvi Jekelfalussy Lájos Sándor, Ludwig Alexander Jekelfalussy von Jekelfalva und Margitfalva) (1. října 1848 Sačurov - 22. července 1911 Lontov) byl uherský šlechtic a rakousko-uherský generál. Pocházel ze staré šlechtické rodiny z Horních Uher a od mládí sloužil u uherské zeměbrany, kde dosáhl vysokých hodností. V armádě nakonec získal hodnost generála pěchoty (1908) a v letech 1906-1910 zastával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě.

Životopis

Erb rodu Jekelfalussy Pocházel ze staré uherské šlechtické rodiny, byl synem Sándora Jekelfalussyho (1823-1882) a jeho manželky Kamily, rozené hraběnky Feštetićové (1825-1903). +more Studoval na vojenské akademii v Hranicích, do armády vstoupil v roce 1868 jako příslušník královské uherské zeměbrany v Prešově a již o rok později byl poručíkem. V letech 1876-1878 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K. u. k. Kriegschule) ve Vídni, později sám působil jako vojenský pedagog, mezitím sloužil mimo jiné v Košicích. V roce 1878 získal titul c. k. komořího a postupoval v hodnostech, souběžně působil na uherském ministerstvu zeměbrany. V roce 1890 byl povýšen na plukovníka a poté byl velitelem různých jednotek královské uherské zeměbrany. V roce 1896 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem pěchotní brigády uherské zeměbrany v Debrecíně.

Uherský vládní kabinet 1907, Lajos Jekelfalussy vlevo nahoře V roce 1899 byl jmenován polním podmaršálem a stal se sekčním šéfem na říšském ministerstvu války, kde působil až do roku 1906. +more Pak se vrátil do Uher a ve Wekerleho vládě zastával funkci ministra uherské zeměbrany (1906-1910). K datu 1. listopadu 1906 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra, v roce 1908 navíc obdržel hodnostně identický post generála pěchoty. Jako člen vlády byl v roce 1907 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a v letech 1906-1910 byl také poslancem uherského zemského sněmu za Zvolenskou župu. K datu 1. února 1910 byl penzionován a zemřel o rok později na svém venkovském sídle v Lontově, kde je také pohřben.

Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále držitelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile a Vojenského jubilejního kříže. +more Od německého císaře Viléma II. získal pruský Řád koruny II. třídy. Od roku 1907 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 60.

Jeho mladší bratr Zoltán Jekelfalussy (1862-1945) působil ve státních službách a v závěru první světové války byl posledním rakousko-uherským guvernérem v Rijece.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. arcanum. +morecom/hu/online-kiadvanyok/Nagyivan-nagy-ivan-magyarorszag-csaladai-1/otodik-kotet-356E/jekelfalussy-csalad-jekelfalusi-es-margitfalvai-41BB/]Historie rodu Jekelfalussy[/url] (maďarsky) * [url=https://www. e-obce. sk/obec/lontov/5-kulturne_dedicstvo. html]Lajos Jekelfalussy na webu obce Lontov[/url] (slovensky).

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Poslanci uherského sněmu Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Narození 1. +more října Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Úmrtí 22. července Kategorie:Úmrtí v roce 1911 Kategorie:Muži.