Letecký útok na Plzeň 23. října 1944
Author
Albert FloresLetecký útok na Plzeň 23. října 1944 byla operace amerických vzdušných sil na podzim 1944, v průběhu druhé světové války. Při naplánovaném denním náletu bombardérů na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody. Nepříznivé povětrnostní podmínky však bombardování Plzně zcela znemožnily.
Pozadí
Plzeňské Škodovy závody, od začátku okupace součást koncernu strojíren , byly pro nacistické Německo velmi důležité, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě. Škodovka, velká strojírna, významný výrobce zbraní a lokomotiv, se stala cílem spojeneckých vzdušných útoků. +more Podle představ spojenců mělo její zničení omezit možnost Německa pokračovat ve válce, tedy válku zkrátit a ušetřit mnoho lidských životů. Situace na podzim 1944 nebyla pro Třetí říši jednoduchá: musela odrážet postupující Rudou armádu, přes Itálii se od jihu přibližovaly americké a britské jednotky a po letním vylodění v Normandii se otevřela západní fronta. Výkon zbrojního průmyslu byl za těchto okolností pro německé velení důležitý a dokázal zvedat jeho produkci.
Předchozí útoky
Britské Královské letectvo se na Škodovku snažilo útočit od roku 1940. Poloha továrny hluboko v nepřátelském týlu, na hranici doletu bombardovacích letadel, značně omezovala možnosti útoků. +more Úspěch nočních náletů komplikovala i náročná navigace, přelet rozsáhlého nepřátelského území, neznalost terénu české krajiny a německá protivzdušná obrana. Při nočním náletu 14. května 1943, kdy byla poškozena továrna i civilní cíle včetně vsi Radčice, se Královské letectvo nad Plzní objevilo na dlouho naposledy. První americký nálet 22. února 1944 v rámci operace Argument neměl valný výsledek, podzimní nálet 16. října 1944 továrnu citelně poškodil.
Letecký útok
15. letecká armáda vyslala z jihoitalských základen svaz o síle přibližně 500 bombardérů a na cíle v bývalém Československu, Německu a v severní Itálii. +more Vedle plzeňské Škodovky mířila letadla do Bavorska na seřaďovací nádraží v , na výrobce leteckých motorů v Mnichově, výrobce dieselových motorů v , sklad pohonných hmot v Řezně a dále na průmyslovou oblast v saském Plavnu. Svaz letící nad Německo a Protektorát doprovázely stíhací letouny. V Itálii byly cíli seřaďovací nádraží, důležité mosty a železniční tratě.
Nad Plzní se bombardovací svaz setkal s nepříznivým počasím, které neumožnilo zaútočit, a ve městě tak nespadla jediná bomba.
Náhradní cíle
Letci museli pro bombardování zvolit náhradní cíle: zatímco pro chemické závody u severočeského Záluží šlo o další z mnoha náletů, pro město Cheb byl říjnový nálet prvním velkým útokem. +more Na město dopadlo 179 výbušných a 152 zápalných pum, poškozen byl železniční viadukt přes Ohři, městská elektrárna a plynárna s okolím a zničeno bylo 120 bytů. Zemřelo 53 osob, 64 bylo zraněných a 7 se pohřešovalo.