Liščí louka

Pohled na Liščí louku od boudy Mír (uprostřed Lyžařská bouda a nalevo bouda Prvosenka) Lyžařská bouda ležící na Liščí louce

Liščí louka je luční enkláva nacházející se na jihovýchodním svahu Liščí hory v Krkonoších.

Liščí louka leží v nadmořské výšce přibližně 1180-1250 metrů. Její rozměry jsou asi 0,5 × 0,5 km, ale nemá pravidelný tvar. +more V centrální části se nachází dvojice velkých turistických bud (Lyžařská bouda a Bouda Prvosenka), na východním okraji pak nevelký srub. Původní historická Liščí bouda vyhořela v dubnu roku 1948. Středem louky prochází červeně značená hřebenová trasa 0407 z Černé hory na Luční boudu. Z ní zde odbočuje žlutě značená trasa 7210 do Černého Dolu. Směrem k severovýchodu odsud vede i přístupová cesta k rozhledně na Hnědém vrchu a k horní stanici lanové dráhy z Pece pod Sněžkou. Zásobování bud na Liščí louce silničními vozidly a jízda cyklistů je povolena pouze odspodu po jejich úroveň, dále směrem k vrcholu hory smějí jenom pěší. V lese západně od louky ve výši 1260 m n. m. pramení říčka Čistá (také nazývaná Stříbrný potok), která je levým přítokem Labe.

Historie

Jsou různé hypotézy, po kom nebo po čem je louka pojmenovaná. Buď mohl být zakladatelem boudy při kolonizaci území v 16. +more a 17. století nějaký pan Fuchs, nebo mohla jméno získat podle asi 10 km vzdáleného Liščího kopce u Harty, na němž existoval dnes již nedochovaný dvůr, kterému patřila podle ústního podání i tato vzdálená louka. Na mapě Krkonoš Simona Hüttela ze druhé poloviny 16. století, která je považována za nejstarší mapu Krkonoš, není louka pojmenovaná, a název Liščí louka na ní nese jiná louka, v oblasti Rýchor. Název Fuchs-perk pro dnešní Liščí horu je doložen poprvé na Globicově mapě z roku 1668. Boudy postupně stavěné v této oblasti se nazývaly Fuchsbauden nebo Fuchsbergbauden (Liščí Boudy nebo Boudy na Liščí hoře), jak jsou popsány v mapě v cestopisné knize o expedici Královské učené společnosti nauk v roce 1786, přičemž nejstarší z bud se zřejmě již od vybudování asi v polovině 17. století nazývala Liščí. Majitelé boudy v roce 1900 získali licenci na výčep piva a tvrdého alkoholu. V roce 1910 sem byl zaveden telefon, brzy poté i místní vodovod, majitel se významně podílel i na výstavbě, údržbě, značení a tyčování cest. Za první republiky tvořili až 90 % klientely Pražáci. Dnešní Lyžařská bouda byla původně postavena roku 1717 jako letní, v roce 1930 byla přestavěna na celoroční provoz a získala název Skiemeisterbaude, syn majitele byl významným závodním lyžařem a bouda byla vyzdobena trofejemi členů lyžařského spolku Rübezahl Rennerovky. Znárodněná Liščí bouda 13. dubna 1948 z nezjištěných příčin do základů vyhořela, vedoucí boudy Jan Duben v předchozích letech působil na jiných dvou boudách (Havlově a Výrovce), které shodou okolností také v době jeho působení vyhořely.

Do začátku 70. let 20. +more století tvořili obyvatelé enklávy, správci bud s rodinami, pospolitost, chovali krávy, navzájem si zajišťovali nákupy a jejich děti chodily společně do školy na Hrnčířských Boudách. Se zákazem přímého prodeje mléka bez mlékárenského zpracování, zánikem tradičního hospodaření a motorizací dopravy tato idylka skončila a boudy se staly běžnými profesionálními socialistickými zařízeními k rekreaci pracujících. Dnes je vlastní soukromé obchodní společnosti, které je nabízejí k rekreaci.

Výskyt šťovíku dlouholistého

Liščí louka je zmiňována jako místo výskytu invazní, původně skandinávské rostliny šťovíku dlouholistého (Rumex longifolius DC. , syn. +more Rumex domesticus Hartm. ), která se v českých pohraničních horách a značné části Evropy rozšířila zejména v 70. a 80. letech. Podle hypotézy Jasiewicze z roku 1964 byla do okolí Polska zavlečena sovětskými vojáky z pobaltských států, Kubát v roce 1984 klade zavlečení do pozdější doby. Zatímco ještě deset let po druhé světové válce nebyla tato rostlina v Krkonoších vůbec známa, již deset let po prvním výskytu (poprvé v Krkonoších byl druh ojediněle nalezen v roce 1961, tehdy však nebyl správně rozpoznán) se právě na Liščí louce stala dominantou. Výskyty na Liščí louce byly zjištěny při průzkumech v letech 1978 a 1981 a v letech 1990-1993. Speciálně rozšíření na Liščí louce je vysvětlováno obnažením půdy kolem odvodňovacích stružek, kde se druh rychle namnožil, zatímco do kosených částí Liščí louky nepronikl.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. pecpodsnezkou-turistika. +morecz/aktivity/bezkarske-stezky/krkonosska-magistrala/]Krkonošská magistrála[/url], web Pec pod Sněžkou, Region-Tour. cz, s. r. o. (Liščí louka okrajově zmíněna v popisu 1. dne trasy) * [url=http://www. hledej-ubytovani. cz/trasy/bezecka-1198495398. htm]Běžecké trasy - Výrovka z Pece[/url], web Hledej-ubytovani. cz, zakreslení Liščí louky v mapě lyžařských tras.

Kategorie:Louky v Krkonoších Kategorie:Louky v Královéhradeckém kraji Kategorie:Černý Důl Kategorie:Pec pod Sněžkou