Lutín
Author
Albert FloresLutín je obec ležící v okrese Olomouc. Žije zde obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 820 ha.
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Luta (v jehož základu bylo staré lútie - „mladý lipový porost“) a znamenalo „Lutův majetek“.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, již roku 1131 je však zmiňován Třebčín.
Ve 40. letech 19. století dosáhl počet obyvatel 312. Roku 1980 byl k vesnici připojen sousední Třebčín.
Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.
Obecní symboly
Vlajku i znak obce vytvořil heraldik Jiří Louda. Konečnou podobu symbolů odsouhlasilo Zastupitelstvo obce na svém zasedání 6. +more června 2001. Parlament České republiky je schválil 22. listopadu 2001. Zástupci obce pak převzali při slavnostním aktu 21. ledna 2002 v Praze z rukou tehdejšího předsedy Parlamentu České republiky Václava Klause.
Blason znaku:
Základními motivy byla stará pečetidla Lutína i Třebčína. Jejich přesný historický původ však není znám. +more Zachovaly se jen dva otisky lutínské pečeti z 18. století. Na těchto otiscích jsou v kruhovém poli zobrazeny tři kužele s hroty do středu, po stranách jsou dvě hvězdy. Lutín náležel od svého vzniku až do roku 1850 k biskupskému, později arcibiskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci. Proto je pravděpodobné, že kužely pocházejí ze znaku biskupství. V Loudově znaku jsou tři stříbrné kužely na červeném poli umístěny v takzvané hlavě štítu.
Pečeť Třebčína je z konce 15. +more století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol úrodnosti hanáckých polí. V novém erbu je tato husa stříbrná se zlatým zobákem i nohama a pole pod ní je zelené. Zelená barva zdůrazňuje původně zemědělský ráz obou obcí. Husa je doprovázena Neptunovým zlatým trojzubcem, který odkazuje na zdejší čerpadlářskou tradici.
Blason vlajky:
Barvy vlajky jsou identické s barvami znaku a tvoří ho čtyři svislé pruhy - červený, bílý, zelený a žlutý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Symboly slavnostně požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner 24. dubna 2004. +more Stalo se tak u kaple Nanebevzetí Panny Marie při příležitosti lutínských hodů.
Pamětihodnosti
Kopie-výdusek Sochy anděla od Ondřeje Zahnera se nachází v západní části obce u rozcestí silnice do Slatinic a Třebčína, parc. č. +more 523. Originál Anděla dnes stojí u hlavní brány Arcidiecézního muzea Olomouc. * Madona z Lutína - dřevěná socha vznikla okolo roku 1380. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc. * Pieta z Lutína - sousoší vzniklo okolo roku 1400. Dnes je součástí sbírek Arcidiecézního muzea Olomouc. * Kaple sv. Floriána se nachází na jižním okraji obce, asi 100 metrů vpravo od silnice do Olšan, parc. č. 366. Empírová kaple je od 3. května 1958 památkově chráněna a v roce 2019 byla restaurována. * Kaple Nanebevzetí Panny Marie - kaple byla postavena v roce 1756, rekonstrukce proběhly v letech 1930, 1999 a 2016; slavnostní vysvěcení kaple Nanebevzetí Blahoslavené Panny Marie v Lutíně proběhlo 27. srpna 1999. * Kostel sv. Floriána v Třebčíně z roku 1859. * Vila Miroslava Grunty v Lutíně. Vystavěna v letech 1932 až 1933 ve stylu purismu a funkcionalismu, projektována kanceláří architektů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka z Prostějova. Podíleli se i architekti Julius Werner, Vladimír Beneš a Antonín Kurial. * Společenský dům v Lutíně. Otevřen roku 1937, inspirován zlínskou cihlovou architekturou Tomáše Bati. * Lípa svobody. Poblíž hlavního vchodu místní základní školy roste pamětní lípa malolistá. Byla vysazena u příležitosti 50. výročí vzniku Československa a současně je připomínkou Pražského jara 1968.
Osobnosti
Ignác Hynek Kvapil (1835-1917) - rodák z Lutína. Lékař hraběcího rodu Černínů v Chudenicích, otec dramatika a libretisty Jaroslava Kvapila. +more Tchán herečky Hany Kvapilové a architekta Antonína Cechnera. I. H. Kvapil obdržel Rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou. * Ludvík Sigmund (1836-1899) - zakladatel pumpařské tradice, která ústí do dnešní společnosti Sigma Group. Rodák z Třebčína. * Jan Sigmund I. (1869-1936) - syn Ludvíkův. Zkvalitnil a rozšířil výrobu pump. * Karel Dostál-Lutinov (1871-1923) - kněz a spisovatel z Prostějova, autor textu orelské hymny Hoj, Orli mocných perutí. Jeho otec pocházel z Lutína. Podle této obce si vybral svůj přídomek. * František Sigmund I. (1875-1935) - syn Ludvíkův. Podílel se na rozvoji rodinného podniku. * Julius Pelikán (1887-1969) - sochař a medailér, autor pomníku Obětem světových válek u lutínské kaple Nanebevzetí Panny Marie. * Miroslav Grunta (1890-1980) - v roce 1940 ustanoven jedním z ředitelů Sigmy. Gestapo jej i manželku zatklo v květnu 1941 a určitý čas věznilo. Jeho manželka Marie byla sestrou Jana II. , Františka II. a Miroslava Sigmundových. * Jan Sigmund II. (1895-1942) - ředitel Sigmy, před okupací zaslal část strojů do Anglie. Zatčen gestapem v listopadu 1940. V roce 1942 obviněn ze sabotáže a spolupráce s odbojem. Popraven za údajné schvalování atentátu na Reinharda Heydricha. * Václav Vejdovský (1896-1977), lékař-oftalmolog, vysokoškolský profesor, vězeň nacismu. Od roku 1935 člen lékařského vědeckého týmu v lutínské Chemě vyvíjející válečný obranný program. V listopadu 1940 i kvůli tomu zatčen gestapem. * František Sigmund II. (1901-1989) - syn Jana I. Od roku 1936 vedoucí pařížské pobočky, za války pomáhal uprchlíkům z Československa. Do československého zahraničního vojska byl odveden 6. prosince 1939. * Miroslav Sigmund (1907-2004) - ředitel anglické pobočky Sigmy (vznikla 20. srpna 1937) a později samostatného anglického podniku SIGMUND PUMPS LTD. Bratr Jana II. , Marie a Fantiška II. * Antonín Crhák (1910-1942) - občan Lutína, rodák z Lip. Příslušník ilegálního odbojového hnutí, zatčen za podporu rodin politických vězňů. Umučen 26. srpna 1942 v Osvětimi. * Bohumil Konečný (1918-1990) - malíř a ilustrátor, autor reklamních plakátů firmy Sigma. * Jiří Louda (1920-2015) - heraldik, autor obecní vlajky a znaku. * Vojtěch Novotný (1920-. ) - rodák z Olšan u Prostějova. V roce 1939 jej Sigmundové v desetičlenné skupině vyslali do Anglie na budování pobočky. Po vypuknutí války byl v dobrovolnické záloze RAF (RAFVR). Tři měsíce pracoval jako pozemní personál RAF v Cosfordu a sloužil u Home Guard v Newcastlu (domobrana). Do Československa se vrátil v roce 1947. * František Skácel (1922-1945) - občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila. * Ladislav Dolínek (1923-1945) - občan Lutína. Jeden z 38 mužů, které zavraždili Němci 5. května 1945 v Javoříčku. Zabilo ho německé protipartyzánské komando v hotelu Adolfa Pospíšila. * Jan (John) Sigmund III. (1923-2011) - Od roku 1937 studoval se svou starší sestrou Alenou (1922-2005) ve Velké Británii. Prošel předvojenským výcvikem a od roku 1942 byl leteckým mechanikem u 312. československé stíhací perutě RAF. V letech 1945-1948 studoval v Praze technické obory. Poté zaměstnán u strýce Miroslava v SIGMUND PUMPS LTD. Spoluautor knihy Příslušníci Československého letectva v RAF (1999). * Antonín Pospíšil (1925-2021) - katolický kněz. Jako gymnazista byl v letech 1944 až 1945 totálně nasazen v Němci zkonfiskované Sigmě (tehdy Sigmund-Chema). * Josef Boháč (1946-1968) - Prostějovan, zaměstnanec Sigmy Lutín, oběť Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
* Vlastimil Palička (* 1954) - fotbalista - obránce a záložník; fotbalový trenér. Odchovanec TJ Sigma Lutín. +more * Alexandr Konstantinovič Bokij (* 1957) - fotbalista - obránce a fotbalový trenér. V letech 1992 až 1993 hrající trenér TJ Sigma Lutín. * David Papajík (* 1971) - historik a spisovatel. * Pavel Zbožínek (* 1974) - fotbalista - záložník a fotbalový trenér. Od července 2019 hlavní trenér fotbalistů TJ Sigma Lutín.
Průmysl
Hlavním průmyslovým hráčem v obci, jenž zaměstnává i lidi ze širokého okolí, je firma Sigma Group, jenž sídlí spolu s dalšími podniky v areálu Sigma. Tradice firmy se datuje už od roku 1868, kdy byla Ludvíkem Sigmundem otevřena první pumpařská firma.
Školství
V obci sídlí mateřská škola Klubíčko Lutín, do které k březnu 2015 dochází 112 dětí. Dále se tu nachází základní škola, ve které v březnu 2015 336 žáků navštěvuje devět tříd.
Středoškolské vzdělání zajišťuje Sigmundova střední škola strojírenská, jenž nabízí výuční obory, stejně tak jako možnost maturity.
Zajímavosti
V areálu lutínské Sigmy vznikl roku 1992 či 1993 klip k písni Otčenáš od hudební skupiny Mňága a Žďorp. * Původní podoba hlavního vstupu s vrátnicí Sigmy a interiér Společenského domu jsou zaznamenány v úvodu televizního dokumentu +more_komnata'>13. komnata Arnošta Lustiga. * V roce 1968 a v roce 1978 mohli filumenisté obohatit své sbírky zápalkových nálepek o lutínskou Sigmu (připomínky 100. a 110. výročí vzniku firmy).
Fotogalerie
Soubor:Kaple Nanebevzetí Panny Marie, Lutín, okres Olomouc (02). jpg|Kaple Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Kříž před kaplí Nanebevzetí Panny Marie, Lutín, okres Olomouc. +morejpg|Kříž před kaplí Soubor:Kříž na rozhraní ulic Pohoršov a Školní, Lutín, okres Olomouc. jpg|Kříž na rozhraní ulic Pohoršov a Školní Soubor:Socha Panny Marie u silnice do Luběnic, Lutín, okres Olomouc (03). jpg|Socha Panny Marie u silnice do Luběnic Soubor:Socha anděla při rozcestí silnic do Slatinic a Třebčína, Lutín, okres Olomouc. jpg|Socha anděla při rozcestí silnic do Slatinic a Třebčína Soubor:Střední strojírenská škola, Lutín, okres Olomouc. jpg|Sigmundova střední škola strojírenská Soubor:Památník obětem světových válek, Lutín, okres Olomouc. jpg|Památník obětem světových válek od Julia Pelikána Soubor:Vila Miroslava Grunty. jpg|Vila Miroslava Grunty Soubor:Společenský dům. Na reklamní plachtě retro reklama na firmu Sigma od Bohumila Konečného. jpg|Společenský dům. Na plachtě historická reklama na firmu Sigma od Bohumila Konečného. Soubor:Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích. jpg|Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích. Soubor:Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích. Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Matoděje, kterými se Vychodil zabýval. jpg|Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích. Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Matoděje, kterými se Vychodil zabýval.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:503657]Statistické údaje ČSÚ[/url]
Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Obce v okrese Olomouc Kategorie:Mikroregion Kosířsko Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu